Další memento Bradáčové a štvanice Babišova tisku. Pět milionů pro znalce z kauzy OKD

KOMENTÁŘ / Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal soudnímu znalci Rudolfu Douchovi přes pět milionů korun odškodnění kvůli neoprávněnému stíhání v kauze privatizace OKD. Aféra v režii vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové se stala nástrojem útoků Andreje Babiše a jeho médií na tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku.

Kauza privatizace 46procentního podílu důlní společnosti OKD se stala rozbuškou v koaličních vztazích ve vládě ANO a ČSSD. V roce 2014 padla obžaloba soudního znalce Rudolfa Douchy a bývalých místopředsedů Fondu národního majetku Pavla Kuty a Jana Škurka kvůli údajné škodě státu ve výši 5,7 miliardy korun.

Podlomené zdraví

Vrchní státní zastupitelství v Praze je vinilo z podhodnocení ceny prodeje podílu OKD společnosti Karbon Invest za 4,1 miliardy korun, když tržní cena mohla být podle jeho domněnek více než dvojnásobná. Grossova vláda tak údajně učinila na základě znaleckého posudku Douchy, zadaného manažery Fondu národního majetku.

Douchovi hrozilo až deset let vězení, Kutovi se Škurkem až osm let. V roce 2019 zprostil Obvodní soud pro Prahu 2 všechny tři obžalované viny. Nejvyšší soud poté odmítl i dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, čehož se už neoprávněně stíhaný Kuta nedožil.

Výsledkem této blamáže je zatím odškodnění pro bývalého znalce Douchu ve výši 4,4 milionu korun, spolu s úroky přesahující částku pěti milionů korun. Po jedenáctiletém martyriu, jež odnesl polomeným zdravím a posttraumatickou depresivní poruchou, se dočkal aspoň částečné satisfakce.

Doucha původně požadoval 6,8 milionu korun kvůli ušlému zisku, nemajetkové újmě včetně bolestného a ztíženému společenskému uplatnění. I tak se jedná o jedno z nejvyšších odškodnění v podobně exponovaných případech.

Nekompetentní policie a žalobce

Soudkyně Iva Fialová zkritizovala orgány činné v trestním řízení, že odvedly mizernou práci. „Přípravné řízení bylo provedeno velice ledabyle a soud musel za policii nahrazovat dokazování. I obžaloba vykazuje řadu nedostatků,“ uvedla.

Nezahrnuli do spisu důkazy svědčící ve prospěch obžalovaných. Patří mezi ně nahrávka z jednání vlády v roce 2004, jež prokázala, že Douchův posudek nehrál v konečném prodeji žádnou roli. Šlo o politické rozhodnutí vlády a prodejní cena byla dokonce vyšší.

Znalec vycházel z ceny akcií OKD z konsolidované účetní uzávěrky v roce 2003 a nemohl tušit, jaká je skutečná tržní hodnota majetku společnosti.

„Vláda musela vycházet z těch nabídek, které tehdy byly k dispozici. Nelze počítat s tím, za kolik by se dalo prodat, ale s tím, zda je někdo určitou částku ochoten zaplatit. Takový nikdo neexistoval a vláda si toho byla velmi dobře vědoma,“ prohlásila soudkyně.

Babišův tlak na Sobotku

Za pozornost stojí celkový kontext kauzy OKD. Andreji Babišovi posloužila jako klacek v boji proti premiérovi Sobotkovi. Politický náboj zesílil ve chvíli, kdy se jím vedené ministerstvo financí přihlásilo o náhradu škody vyčíslenou s úroky na 6,8 miliardy korun.

Do hry vstoupily deníky mediální divize Agrofertu. Desítky článků v Lidových novinách a Mladé frontě DNES, často s přispěním nelegálních úniků z policejních spisů, svědčí o systematické péči Babišova impéria o tuto kauzu.

„Samozřejmě že za to nese zodpovědnost,“ uvedl Babiš na Sobotkovu adresu v reakci na úniky v Mladé frontě DNES, zveřejněné už v dubnu 2014, podle nichž byla společnost prodána pod cenou. Kauzu vytahoval opakovaně podle okolností, jako při problémech s krachujícím Dolem Paskov na Ostravsku.

„Proces roku“

Postupem času, kdy se vyostřovaly vztahy mezi ANO a ČSSD kvůli střetu o policejní reorganizaci, přiostřoval i Babišův tisk. Lidové noviny v lednu 2017 oznámily, že kauza OKD bude procesem roku a nebude přitom nouze o špínu („Proces roku: Sobotka jako svědek u soudu“).

O rok později se přidal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, další státní instituce v držení resortu financí. V souvislosti s privatizací OKD podal trestní oznámení na neznámého pachatele, přičemž z jeho kontextu jasně vyplývá, že míří na tehdejší ministry financí Bohuslava Sobotku a průmyslu a obchodu Milana Urbana.

Toto oznámení skončilo podobně jako soudní líčení. Neúspěchem.

Zničené životy

V poslední době přibývají rozsudky nastavující zrcadlo jakobínům tzv. „protikorupční revoluce“, jež skončila řadou zprošťujících rozsudků v mediálně exponovaných kauzách. Někdy už i odškodněním za neoprávněné stíhání nebo podanou žalobou. Na většině z nich se organizovanými štvanicemi podílelo Babišovo vydavatelství Mafra.

Nejznámější jsou další případy režírované pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, kam patří kauzy Vlasty Parkanové, Dopravního podniku hlavního města Prahy a naposledy generála Vladimíra Halenky.

Pozadu nezůstává ani olomoucký kolega Ivo Ištvan. Kvůli nezákonnému stíhání už stát vyplatil odškodnění třem exposlancům v kauze tzv. trafik a nyní hrozí mnohamilionové žaloby kvůli deseti letům bezdůvodně zadržovaného majetku (zlato, peníze, akcie) nepravdivě propojeného se zadrženými při razii na Úřadu vlády v červnu 2013.

Nástup nové generace státního zastupitelství před jedenácti lety, jež ve struktuře obsadila rozhodující pozice, vyvolal vysoká očekávání veřejnosti a nekriticky napojených mediálních kruhů, vytvářejících kult celebrit. Dosavadní výsledky tomuto mediálnímu obrazu neodpovídají.

Citlivé kauzy s politickým přesahem často končí blamáží a nekompetencí žalobců konstatovanou soudy. Přitom není vidět ani náznak sebereflexe, natož omluvy za zničené či poškozené životy. Do této kategorie spadá i odškodnění pro bývalého znalce Rudolfa Douchu.