V seriálu rozhovorů s velvyslanci tentokrát v deníku FORUM 24 vychází interview s ambasadorem Dánského království. J. E. Ole Frijs-Madsen uvedl, že jeho země chce naočkovat všechny občany, kteří o to budou mít zájem, do konce června. Hovořil o dánských prioritách, kam patří například Green Deal, a vyslovil velkou lítost nad odchodem Velké Británie z Evropské unie, a to hlavně kvůli vzájemným vztahům obou zemí.

Jak byste popsal vztahy mezi Českou republikou a Dánskem?

Jsem moc rád, že mohu říci, že naše vztahy jsou dobré, dokonce velmi dobré. Nemáme žádné problémy, jak se některým státům stává, spolupracujeme v mnoha oblastech, v některých velice úzce. V rámci Evropské unie to jsou například vnitřní trhy, v OSN pak zase lidská práva. Obě naše země jsou momentálně členy Rady pro lidská práva. V NATO jde zase o společnou práci týkající se rychlého nasazení a kybernetické bezpečnosti. Pak se taktéž společně účastníme mírových misí v zahraničí, Česká republika je opravdu aktivní, což vidíme například v Mali, kde oba státy mají své jednotky.

Dále čtěte

Ruská vakcína je nástroj propagandy. Jsme ve válce, říká ukrajinský velvyslanec sedm let od okupace

Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis poskytl deníku FORUM 24 v rámci seriálu rozhovorů s ambasadory interview u příležitosti smutného výročí sedmi…

V roce 2019 jsme slavili sto let našich vzájemných diplomatických vztahů, na ministerstvu zahraničí se konalo moc pěkné setkání. Doufám, že se podaří zvýšit počet návštěv na vysoké úrovni, a to z obou stran. Máme potvrzeno, že by měl později v tomto roce ministr Tomáš Petříček navštívit Kodaň. 

A jak se Dánsko dívá na situaci Evropské unie? Jste spokojeni?

Jsme členy EU od roku 1973, Česko přistoupilo až v roce 2004. Pokud jde o spolupráci, jsme velmi spokojeni,  samozřejmě aktivně spolupracujeme v Radě ministrů v Bruselu na rozvoji Evropské unie v souladu s prioritami našich vlád.

Během německého předsednictví byly na stole některé velmi vážné otázky. Například podmínka právního státu. Jak hodnotíte výslednou dohodu?

Německé předsednictví muselo řešit některá opravdu velmi složitá témata. Mnohá z nich byla pro dánskou vládu zásadní, mezi nimi právě podmínka právního státu, kterou zmiňujete. Šlo ale také o Green Deal nebo témata spojená s pandemií covid-19. Jsme skutečně šťastní, že se to během německého předsednictví podařilo a že jsou tu konkrétní a efektivní výsledky. Rád bych ještě zmínil, že bylo nutné zabývat se také víceletým finančním rámcem EU a také fondem obnovy, z něhož bude nyní těžit i Česká republika. To všechno stálo spoustu úsilí. 

Jen krátce ke Green Dealu, který je pro nás důležitý. Jsme moc rádi, že zde existuje dohoda o uhlíkové neutralitě v roce 2050. Dánsko se vždy snaží posouvat tam, kam je to možné, chceme být příkladem, který táhne, takže jsme si vytyčili vlastní cíl: rozhodli jsme se přiblížit neutralitě,  v Dánsku by už v roce 2030 mělo dojít ke snížení o 70 procent, což je velmi ambiciózní. Myslím, že k tomuto cíli přispějí v důležité míře i dánské firmy, které se rozhodly celou věc podpořit a chtějí se podílet na vývoji technologií, které mohou pomoci nejen Dánsku, ale i dalším zemím snížit spotřebu energie. To je náš příspěvek ke Green Dealu.

Když hovoříme o Green Dealu, některé země včetně Česka mají za to, že bude opravdu těžké splnit vše, co si EU předsevzala, z důvodu ekonomické krize způsobené pandemií. Co si o těchto obavách myslíte?

Nedávno jsem slyšel rozhovor s Billem Gatesem, který říkal: „Když srovnáme klimatickou změnu s koronakrizí, koronakrizi vyřešíme velmi snadno.“ Nejsou to má slova, ale jeho. Znamenají, že výzvy, které před námi stojí a které souvisejí s klimatem, jsou daleko větší, komplikovanější a také důležitější pro další život našich dětí a vnoučat. Během jednoho roku se vědcům podařilo vyrobit vakcínu. Věřím, že pokud bude existovat politická vůle a také ochota něco obětovat, můžeme dosáhnout pokroku i v boji proti klimatickým změnám.

Ještě tu během posledních šesti měsíců bylo jedno téma, brexit. Jak blízké země jsou Dánsko a Spojené království? Jak vaše země vnímá odchod Britů z EU?

Děkuji vám za tuto otázku. Spojené království vstoupilo do EU spolu s Dánskem a Irskem. Jsme blízcí partneři. Pro Dánsko, stejně jako pro Českou republiku, je Velká Británie čtvrtým největším trhem. Pro nás jde o sedm procent exportu. Věříme, že po brexitu dojde k uzavření obchodních dohod, a doufáme, že budeme do Británie i nadále vyvážet své zboží. Stejně jako pro ostatní ale pro nás brexit znamená ztráty, konkrétně 0,2 procenta HDP, což zní technicistně, ale i tak jde o ztráty, a to hlavně u pracovních míst. Velkým sektorem je rybolov, kde do roku 2026 bude o 25 procent nižší možnost pro evropské země lovit v Severním moři.

Jak hodnotíte dánsko-americké vztahy po zvolení prezidenta Joe Bidena?

Spojené státy jsou a vždy byly důležitým partnerem, klíčovým spojencem Dánska a určitě i pro Českou republiku a mnoho dalších zemí. Jsou důležité pro naši společnou bezpečnost, pro obchod, inovace, výzkum a vývoj, ale také pro životní prostředí a klima. Naše vláda je ráda, že se prezidentem stal Joe Biden, který svou zemi znovu připojil k Pařížské dohodě i k dalším dohodám a organizacím. To je pozitivní.

Dále čtěte

Portugalský velvyslanec: V Česku mě překvapil příkop mezi generacemi

Portugalský velvyslanec Luís de Almeida Sampaio působí v Praze v době, kdy Portugalsko předsedá Radě EU. Ocitá se ve stejné…

Dva dny po inauguraci nového prezidenta, která se konala 22. ledna, má vláda převzala iniciativu k uspořádání setkání s novým vyslancem Joe Bidena, bývalým ministrem zahraničních věcí USA Johnem Kerrym, který je dnes americkým „klimatickým vyslancem“. Bylo to virtuální setkání mezi ním a dalšími členy EU, vedl jej dánský ministr zahraničí Jeeppe Kofoed. Musím říci, že jednou z našich nejvyšších priorit je ukázat, že jsme na evropské úrovni připraveni udělat vše pro to abychom v boji proti klimatickým změnám dosáhli našich cílů. Jistěže jsou tu problémy, o nichž musíme s USA diskutovat, neznamená to, že se všechno náhle změní, například potíže týkající se našeho vzájemného obchodu, , ale věřím, že vše vyřešíme ke vzájemné spokojenosti.

Ráda bych se vás zeptala také na migrační krizi. V českých médiích často můžeme o Dánsku číst velmi negativní zprávy. O tom, že země nezvládla příval uprchlíků a že jde o absolutní katastrofu. Jaká je tedy doopravdy situace?

Pro Dánsko je velmi důležité, že respektuje a plní svou část kvót pro přijímání uprchlíků, což všechny země nedělají. pomáháme lidem, kteří to opravdu potřebují, jde o uprchlíky, nikoli o migranty. Respektujeme mezinárodní pravidla. Během posledních let jsme se zavázali ke striktní politice a k přísnějším podmínkám. Počet cizinců, kteří přicházejí do naší země, klesá, takže nemáme problém s masovou migrací. Když se někdo snaží vyvolat opačný obrázek, neinformuje korektně a pravdivě. Samozřejmě jsou tu debaty a různé názory, ale to je součást demokracie a svobody.

Když se podíváme na situaci lidí, kteří přišli do Dánska v posledních letech, jak jsou na tom se zaměstnaností? Pozorovali jste například nárůst kriminality?

Cizinci se musí zaregistrovat, když žádají o občanství, jde o dlouhý složitý proces, který pro ně nemusí dopadnout dobře, pokud neprojdou testy ohledně dánské kultury či dánštiny. Dánské politické strany stále více říkají, že uprchlíci a migranti jsou stále v Dánsku vítáni, ale musí naší společnosti také přispět svým dílem. To znamená najít si práci, naučit se jazyk a neizolovat se v nějakém paralelním ghettu. Toho se snažíme vyvarovat.

Tyto informace se nejčastěji objevují v konkrétních médiích, často v těch dezinformačních. problém s nimi Česko dlouhodobě řeší. Jak je na tom Dánsko?

My tento problém aktivně řešíme také, pro nás jsou důležitá všechna témata spojená s kybernetikou, s dezinformacemi, s hybridní válkou. Víme, že existují snahy o zneužívání vlivu, o vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí či firem a každodenního života lidí. Bereme to velice vážně. Zásadně jsme zvýšili prostředky, které na tento boj dává naše ministerstvo obrany. Jde o jedno z témat, v němž úzce spolupracujeme i s Českou republikou, která má s tímto problémem silné zkušenosti. Máte velmi dobré experty, mnoho z nich z Brna.

Přesto je největší otázkou dnešních dní pandemie nemoci covid-19. Jak je na tom Dánsko?

Pokusím se předat vám co nejobjektivnější obraz situace. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme měli poměrně nízké číslo nakažených, když to vezmu obecně. Máme relativně nízké počty hospitalizovaných a 2300 mrtvých. To je hodně, ale některé státy jsou na tom podstatně hůře. Dánsko má šest milionů obyvatel. V naší zemi jde o počty srovnatelné s lidmi, kteří každoročně zemřou na chřipku. Pokud jde o očkovací programy, máme skutečně ambiciózní cíl. Jistěže stejně jako všechny ostatní členské státy čekáme na to, až dorazí vakcíny, a rádi bychom jich měli více, ale tak to je, musíme vzájemně sdílet, co je k dispozici.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Nyní jsme mezi vedoucími zeměmi v počtu očkovaných. Nejsme sice na úrovni Velké Británie, ale i tak jsme našim občanům slíbili, že na konci června bude očkován poslední dánský občan, který o toto očkování bude mít zájem. Moje matka, které je 89, byla očkována na silvestra a druhou dávku dostala před pár týdny. Věci se posouvají a doufáme, že budeme mít dost vakcín stejně jako všechny ostatní země.

Pokud jde o opatření, jste blíže té diskutované „švédské cestě“, nebo jste více restriktivní?

Myslím, že jsme blíže české cestě. Švédsko je výjimka. U nás se zavřely školy, jsou povinné roušky. I u nás se objevila ta tzv. britská varianta B-117, takže opatření trvají.

Zajímala by mě role dánské královské rodiny ve vaší zemi. Jak důležitá pro Dány je?

Královská rodina je velmi důležitá pro mnohé Dány. Jsme monarchie, jsme rádi, že rodinu máme. Neznamená to, že monarchii podporují všichni Dánové, ale i tak je respektována. Královna Markéta II. má jednou ročně proslov k národu, jde o jedinečnou událost a čas, který lidé tráví společně, dají si sklenku šampaňského a poslouchají, co říká. Nejde o politiku, ale o hodnoty. Královně je osmdesát let, má mnoho zkušeností, je velice vzdělaná, takže její slova občané berou vážně. Během pandemie měla královna výjimečně ještě jeden proslov, což se ještě nikdy nestalo. Lidé to velmi ocenili, šlo o osobní projev. Královna i zbytek rodiny jsou opravdu aktivní.

Dále čtěte

Monika Hohlmeierová: Mám pochybnosti o vládě práva v Česku. Některé případy se nevyšetřují

Europoslankyně a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová téměř před rokem dorazila do České republiky na…

Co máte rád v České republice? Je něco, co vás tady překvapilo?

Byl jsem všude, kam jsem přišel, velice vřele přivítán. Přestože máte v Česku to přirovnání „ožralý jako Dán“ (smích, Ole Frijs-Madsen rčení vyslovil česky, pozn. red.), myslím, že jsme přijímáni moc dobře. Moc se mi líbí Praha a všechno, co toto město nabízí, ať už kulturně nebo gastronomicky. Vždy ale připomínám, že v Praze žije jen deset procent Čechů, takže je důležité jezdit do regionů. Strávil jsem mnoho dní, ať už pracovně nebo osobně, návštěvami různých míst po celé zemi. To se mi líbilo a řekl bych, že pro diplomata je důležité snažit se porozumět tomu, jak lidé žijí, jak přemýšlejí a jaké to je mimo velká města. Líbily se mi vesnice, více než deset tisíc hradů a zámků, které jsem samozřejmě všechny neviděl, kostely… a také rád navštěvují místa, kde se pěstuje a vyrábí pivo a víno. A jestli mě něco překvapilo? Dvě věci. Infrastruktura je tu daleko lepší, než jsem si myslel, až na jednu dálnici, kterou nebudu jmenovat. Některé silnice a dálnice byly podpořeny z peněz Evropské unie, a to je skvělé. A ještě jedna poznámka – Češi moc často nezvou cizince k sobě domů. Ale jsou to skvělí hosté a kdykoli jsem je pozval já, moc jsme si to užili.