Při příležitosti 28. výročí 17. listopadu se ve složité povolební situaci začíná rýsovat jedna jistota. Komunisté jsou ochotni tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO, protože „nestojí o chaos v České republice“. Připomínku pádu totalitního režimu tak paradoxně doprovází zrod vlády vedené agentem Burešem, kterou hodlají podržet Jakešovi pohrobci v čele s agentem Falmerem.

Několik dní před zahájením ustavující schůze poslanecké sněmovny nebyla nikdy povolební situace tak nepřehledná jako dnes. Jasné je nyní jen to, že v prvním kole bude jednobarevnou vládu sestavovat vítěz voleb Andrej Babiš a předsedou sněmovny bude zvolen Radek Vondráček rovněž z hnutí ANO, což mu už přislíbili komunisté, okamurovci a Piráti.

[ctete postid=“166478″ title=“Ministři Stropnický a Pilný narazili na limity lídrovské demokracie“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Pilný-Stropnický-385×230.jpeg“ excerpt=“Babišův podporovatel Radim Jančura, propagátor lídrovské demokracie, se konečně “ permalink=“http://forum24.cz/ministri-stropnicky-a-pilny-narazili-na-limity-lidrovske-demokracie/“]166478[/ctete]

Dále není jistého téměř nic. Není známa ani vládní většina, ani rozložení sil v parlamentních výborech. Ačkoli mělo hnutí ANO měsíc na vyjednávání, manažersky svou roli nezvládlo. Andrej Babiš se rychle upnul na jedinou variantu, objíždí města a pokračuje v kampani, a se Zemanovým krytím vydává sněmovnu všanc anarchii s nejasným vyústěním.

Jediní, kdo zatím uvažují o toleranci jednobarevného kabinetu, jsou komunisté. V době, kdy si připomínáme výročí návratu svobody a demokracie po čtyřiceti letech vlády jedné strany, se tak prolínají dva osobní příběhy.

Agent Bureš, příběh první

Vraťme se nejprve o třicet pět let zpět. Dne 11. listopadu 1982 proběhla v bratislavské vinárně U Obuvníka památná schůzka za účasti důstojníka Státní bezpečnosti Júlia Šumana, na které podepsal vázací akt agent Bureš. V té době byl dva roky registrován pod číslem 25085 jako důvěrník.

Bureš byl od roku 1980 členem KSČ, Svazu československo-sovětského přátelství a díky svým předpokladům rychle postupoval v kariérním žebříčku. V době podpisu vázacího aktu byl již zástupcem ředitele obchodní skupiny v tehdy elitním podniku zahraničního obchodu Petrimex, prošpikovaném estébáky. Podívejme se do tehdejších záznamů Státní bezpečnosti.

„Kandidát vytipovaný ke spolupráci uvedl, že plně chápe potřebu boje proti činnosti vnějšího a vnitřního nepřítele zaměřené proti zájmům ČSSR. Zdůraznil, že v minulosti po prvním kontaktu uvítal možnost kompetentním orgánům poukázat na nedostatky, se kterými se při své práci střetává a které poškozují naše národní hospodářství. Poté byl vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž souhlasil.“

Zápis pokračuje: „Poté mu bylo oznámeno, že splňuje předpoklady na spolupracovníka čs. kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek. Kandidát závazek podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno BUREŠ.“

Mafie Čapího hnízda

Slovenský ústavní soud nedávno zrušil rozhodnutí nižších instancí, podle nichž je ve svazcích Státní bezpečnosti jako agent Bureš veden neoprávněně hlavní adept na post předsedy české vlády Andrej Babiš. Ten vědomou spolupráci stále odmítá a rozhodnutí soudu označil za dílo mafie Čapího hnízda.

Faktem je, že v tuto chvíli nemá čisté lustrační osvědčení, které bylo donedávna pro vstup do vlády vyžadováno automaticky. Hodlá se nadále soudit se slovenským státem, ale bude to mít složitější. Ústavní soud zpochybnil důvěryhodnost svědků vypovídajících v jeho prospěch, řídících důstojníků StB v čele s Júliem Šumanem a Vladimírem Kuľhou.

O jejich nedůvěryhodnosti nemůže být pochyb. Buď falšovali tajné dokumenty tehdy, což je ovšem vzhledem k tehdejším striktním předpisům, kontrolním mechanismům a evidenci agenta Bureše minimálně ve dvanácti svazcích prakticky nemožné, nebo lhali u soudu dnes.

Agent Falmer, příběh druhý

V podobné situaci se ocitl předseda KSČM Vojtěch Filip, evidovaný jako agent Státní bezpečnosti pod krycím jménem Falmer. I on vědomou spolupráci popírá, v čemž mu dal v roce 1993 za pravdu českobudějovický soud. V roce 2006 stejný soud poněkud šalamounsky upravil své dřívější rozhodnutí: Filip spolupracoval vědomě – jen údajně nevěděl, že komunistická zpravodajská služba, jíž závazek podepsal, byla organizačně zařazena pod Státní bezpečnost.

Tento příběh je rovněž velmi podivný. Historici Filipovo vysvětlení, že by za několik let spolupráce neměl jasno, s kým má tu čest, považují za absurdní. Reportéři ČT (24. 7. 2006) uvedli, že podle spisu, který na Filipa vedla Státní bezpečnost, podepsal závazek o spolupráci 15. dubna 1986. Pravidelně se scházel s nadřízenými důstojníky, podával informace o kontaktech získaných na zahraničních cestách i o českých občanech a pobíral za to peníze. Spolupráce trvala až do podzimu 1989.

Vojtěch Filip však šel ještě dál než Andrej Babiš. Svých kontaktů z minulosti se nevzdal a v roce 1996 zaměstnal ve vlastní advokátní kanceláři v Českých Budějovicích svého bývalého řídícího důstojníka Františka Hanzalíka, někdejšího náčelníka českobudějovického odboru Státní bezpečnosti.

Co mají Bureš s Falmerem společného

Hanzalík předtím Filipa rovněž u soudu podržel, když zpochybnil jeho vědomou spolupráci s StB. Později vyšlo najevo, že Hanzalík v sedmdesátých letech absolvoval speciální kurz sovětské tajné policie KGB v Moskvě. Podobně pestrou minulost má i bývalý Hanzalíkův podřízený Lubomír Antal, který Falmera přímo řídil. I on byl oddaným komunistou, který rok studoval v Sovětském svazu.

[ctete postid=“165980″ title=“Zdanit církevní restituce? Babiš vydírá podporou priorit komunistů“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Filip-Babiš-385×230.jpg“ excerpt=“Andrej Babiš se ohrazuje proti „podsouvání“, že je ohrožením demokracie. Zároveň při “ permalink=“http://forum24.cz/zdanit-cirkevni-restituce-babis-vydira-podporou-priorit-komunistu/“]165980[/ctete]

Historik Petr Blažek pro Reportéry ČT k tehdejšímu angažmá Vojtěcha Filipa v roli místopředsedy poslanecké sněmovny uvedl: „Představme si, že v roce 60 nebo 63 v západoněmeckém Bundestagu sedí agent tajné služby z nacistického období. To je prostě absurdní. A navíc na takové vysoké funkci. Už tady z toho důvodu tam nemá co dělat.“

Dnes jsme se posunuli ještě dál. Agent Bureš sestavuje menšinovou vládu a agent Falmer, který ve vedení sněmovny pravděpodobně obhájí místopředsednický post, slibuje její toleranci výměnou za splnění některých podmínek. Patří mezi ně zdanění církevních restitucí, což by znamenalo radikální a protiprávní zásah do uzavřených smluv a vlastnických vztahů už jednou okradených církví, ne nepodobný komunistické loupeži z padesátých let.

Šéf hnutí ANO na návrhy komunistů slyší, voliči obou seskupení jsou spokojeni. Obraz současné doby nemůže symboličtější.