KOMENTÁŘ / Česká republika je na druhém místě porovnání vlivu oligarchů, jejichž majetek pochází hlavně z jejich provázanosti se státem. Vyplývá to ze zprávy listu The Economist, který do čela žebříčku zařadil Rusko. K výraznému rozmachu oligarchizace státu došlo za vlád ANO a ČSSD.
Britský časopis The Economist zmapoval míru klientelistického kapitalismu (tzv. crony capitalism) ve 43 nejvyspělejších světových zemích. Zjišťoval, kolika procenty se podílí na hrubém domácím produktu (HDP) majetek nejbohatších oligarchů vázaný na úzké a přátelské vazby s představiteli státu.
Autoři indexu postupovali tak, že poměřovali lobbování vlivných korporací za dotace, obchody se státem či celní ochranu. Nejvíce z přátelských vztahů se státem vytěžili oligarchové v Rusku, kde se podílejí na HDP 19 procenty.
Česká anomálie
Druhé Česko má podíl 15 procent HDP, za ním následují Malajsie, Singapur a Mexiko. Spojené státy americké mají pro porovnání podíl miliardářů zbohatlých na klientelistických vazbách dvě procenta HDP, Německo jedno procento.
Prvenství Ruska nepřekvapuje. Oligarchové dnes tvoří součást Putinova okruhu a jsou mu zavázáni za možnost operovat miliardovými majetky. Nedá se proto očekávat, že z této strany dojde k tlaku na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Kdo se znelíbí, je pronásledován, nebo odstraněn.
Nelichotivé je postavení České republiky. Tento vývoj je sice pozvolnější, ale naprostou anomálií i v mezinárodním porovnání je prorůstání oligarchické struktury vlastněné členem vlády do státní správy za vlád ANO a sociální demokracie.
Tak fatální střet zájmů, kdy impérium ministra financí a později premiéra Andreje Babiše těžilo rekordní objem státních dotací, daňových úlev a veřejných zakázek, nemá ve srovnatelných zemích obdoby.
Mistr klientelismu
Holding Agrofert těžil z klientelistických vazeb už v éře Zemanovy a Grossovy vlády, kdy se za velmi podezřelých okolností zmocnil některých významných chemických podniků. Už v roce 2010 dokázal prolobbovat zvýhodněná řepková biopaliva, když současně získal daňovou úlevu 612 milionů korun na výstavbu nového výrobního podniku Preol.
Babiš se s armádou lobbistů projevil jako skutečný mistr klientelismu, což stvrdil po svém vstupu do vlády. Vyvezl se paradoxně na protikorupční vlně, když předtím tepal polistopadový vývoj jako éru zlodějin a mafiánského Palerma. To ostatně činí dodnes.
Pobyt ve vládě šel holdingu šéfa hnutí ANO skutečně k duhu. Nejenže Agrofert zdvojnásobil objem dotací a získal desítky miliard korun z veřejných prostředků, ale majetek samotného Andreje Babiše stoupl podle časopisu Forbes z 39,5 miliardy korun v roce 2013 na 107,8 miliardy korun v roce 2021.
V dresu PPF
Druhým viditelným příkladem prorůstání byznysových zájmů do státních struktur je skupina PPF s blízkými vazbami na bývalého prezidenta Miloše Zemana. Ten jí společně se sociálnědemokratickými činiteli (Jan Birke) otvíral dveře na čínské trhy, a za vlády ANO se jí podařilo několik výhodných obchodů.
Policie stále vyšetřuje okolnosti netransparentních obchodů kolem společnosti ČD-Telematika, do nichž byl zapleten Jaroslav Faltýnek, někdejší pravá ruka Andreje Babiše. Stát koupil v éře ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) podíl v této firmě od PPF, která jej získala od Faltýnkova přítele, miliardáře Pavla Hubáčka, o 650 milionů korun dráže, než mohl v roce 2014 – což neučinil. Šetří se podezření, zda nešlo o záměr.
Ještě výhodnější obchod pro skupinu PPF vzešel z mýtného tendru, rovněž vyšetřovaného policií kvůli zapojení Faltýnka. Ťokovo ministerstvo dopravy rozhodlo v květnu 2018. Ze čtyř uchazečů vybralo konsorcium CzechToll/SkyToll ze skupiny PPF, které nabídlo 10,7 miliardy korun.
Legitimitu tendru zpochybnil konkurent Kapsch, který byl v úzkém spojení s Faltýnkem a tehdejším předsedou ÚOHS Petrem Rafajem. Na základě jejich schůzek vydal ÚOHS předběžné opatření, zakazující podpis smlouvy s vítězem, dokud nebudou vypořádány námitky Kapsche.
Následně však na Rafaje „zaklekli“ premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman. Výsledkem byla Rafajova otočka, svoje rozhodnutí zrušil a téhož dne Ťok smlouvu s vítězem podepsal.
Oligarchizace médií
Kauzy spojené s Jaroslavem Faltýnkem se podezřele vlečou, stejně jako kauzy Andreje Babiše, pokud nebyly rovnou zastaveny. I to je jeden z důsledků oligarchizace státu poté, co si bývalý premiér pojistil kontrolu nad citlivými případy čistkami v policejních složkách.
Zesílení vlivu domácích oligarchických skupin v posledních deseti letech se projevuje i v rozdělení mediálního trhu. Některé z nich tak reagovaly na nákupy médií Andreje Babiše v roce 2013, jenž tehdy vstupoval do politiky.
Značná koncentrace mediálního vlastnictví je důvodem, proč česká média patří podle projektu EuroMedia Ownership Monitor ze Salcburské univerzity, který se věnuje transparentnosti vlastnictví médií a svobodě tisku, mezi nejohroženější v Evropě. Hned za Maďarskem.
Dědictví paktu Babiše a Zemana je nepřehlédnutelné a má starší kořeny.