Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2022 rozčeřila debatu o přebujelosti dotačního systému. Je všeobecně známo, že nejvíce domácích dotací čerpá holding Agrofert. Málo se však ví, že je také jejich největším příjemcem na evropské úrovni. Vyplývá to z analýzy, kterou má deník FORUM 24 k dospozici.

Nejvyšší kontrolní úřad v nejnovější zprávě kritizuje neudržitelnost současné džungle stovek dotačních titulů. Poprvé takto ostře poukazuje na neefektivní přerozdělování peněz daňových poplatníků, mnohdy postrádající smysl, jež současně pokřivuje trh a znevýhodňuje většinu podnikatelů a firem. Dochází k absurdním situacím, že z dotací těží koncerny s miliardovými obraty, ale smůlu mají malí podnikatelé a živnostníci.

Domácí jednička

Samostatným příběhem, vymykajícím se v domácím i evropském prostředí, je impérium Agrofertu čítající 250 firem. Holding je formálně vložen do svěřenského fondu AB trust I, ale koncovým příjemcem výhod (beneficientem) je jeho zakladatel Andrej Babiš.

Představitelé Agrofertu se dušují, že dotace mají pro holding mizivý význam, ale čísla hovoří jinak. Zatímco v roce 2010 ve výroční zprávě uvedl dotační platby v celkové výši 550 milionů korun, prudce stoupat začaly po vstupu Andreje Babiše do vlády.

V letech 2014 až 2021 přiznal Agrofert celkem 14,1 miliardy korun přímých a nenárokových investičních dotací, přičemž největší podíl má zemědělský a potravinářský sektor. Suverénně tak dominuje pořadí jejich domácích příjemců.

Pořadí	Konečný příjemce	Země	Příspěvky (milionů euro)
1	AB private trust I (Agrofert)	ČR	29,18
2	Cayard Jean-Pierre	Francie	14,75
3	Atalla inversiones, sociedad limitada	Španělsko	12,55
4	Nordic connectivity AB	Švédsko	11,27
5	Bonduelle	Francie	10,21

Výrazný podíl mají platby z unijních programů v sektoru zemědělství. Vyšetřování prokázaného střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše bylo korunováno zastavením investičních dotací v kontrolovaném období a dvěma rezolucemi Evropského parlamentu.

Největší evropští příjemci

Předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová nechala zpracovat analýzu „50 největších příjemců v členských zemích EU ze Společné zemědělské politiky a Fondu soudržnosti“.

Podnětem pro její zadání byl právě případ českého premiéra, jehož holding každoročně čerpá z unijních peněz příspěvky v řádu stovek milionů korun.

Analýza mimo jiné stanovuje pořadí 25 společností vlastněných soukromými právnickými a fyzickými osobami, které čerpají dotace z unijních fondů, zahrnujících i přímé dotace podle počtu obdělávaných hektarů.

Také v tomto žebříčku kraluje Agrofert s bezkonkurenční výměrou 141 tisíc hektarů zemědělské půdy. V roce 2019 obdržel 29,18 milionu euro (v tehdejším kurzu tři čtvrtě miliardy korun), přičemž druhý v pořadí, francouzský podnikatel Jean-Pierre Cayard, získal polovinu (14,75 milionu euro).

Analýza mapuje čerpání zemědělských dotací za dva roky. V roce 2018 získal Agrofert (AB trust I) přibližně totéž (29,6 milionu euro) a drží stejnou pozici.

Z českých příjemců se v evropském srovnání udržují vysoko, ale se značným odstupem za Agrofertem Gabriel Večeřa s koncernem Agro Měřín a Radovan Vítek (oba 6,8 milionu euro) a koncern Úsovsko bývalého ministra zemědělství v první Babišově vládě Jiřího Milka (4,8 milionu euro).

Výjimečný případ

Monika Hohlmeierová se loni v létě vyjádřila ke střetu zájmů šéfa ANO v rozhovoru pro Týdeník FORUM. Naráží také na skutečnost, že zemědělské dotace byly původně určeny pro malé a středně velké farmáře.

„My jsme vždy kritizovali fakt, že premiér členského státu je zároveň největším příjemcem přímých plateb z Evropské unie. Lze si totiž jen těžko představit, že takový člověk opustil všechny aktivity ve všech svých společnostech. Největší příjemce skutečně nemůže být zároveň představitelem vlády, která v důsledku rozhoduje o správném rozdělování peněz. V tomto je případ Andreje Babiše výjimečný,“ uvedla.

Případ dotačního krále Andreje Babiše je skutečně výjimečný. Nepochybně vyniká v umění těžit z rozbujelého dotačního systému nejen doma, ale i v Evropě, kde jeho vláda blokovala zastropování plateb pro velké agrokoncerny. Dokáže tím získávat výhodu proti konkurenci, a to nejen v resortu zemědělství.

Majitel Agrofertu může stokrát opakovat, že dotace pro něj nemají velký význam, přestože jejich výše překonává daňovou povinnost holdingu, ale vždycky bojoval a bude bojovat za každou korunu z veřejných peněz. Kauzy Čapí hnízdo a toustové linky Penamu jsou jen špičkou ledovce.