Premiér Andrej Babiš FOTO: FB AB
FOTO: FB AB
Premiér Babiš často zdůrazňuje, že pracuje zdarma a všechny výdaje spojené s jeho službou státu si platí sám. Opakovaně zmiňuje zahraniční cesty a mimo jiné i kytici pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou. Jenže už nezmiňuje, že od státu i tak podstatně víc dostává, než mu dává.
Andrej Babiš poskytl pravidelný rozhovor serveru Blesk (20. 2. 2020), kde se vyjádřil i ke svým rodinným záležitostem. Nechal přitom nahlédnout do svých originálních myšlenkových pochodů a přidal obvyklý populismus, jak slouží státu a přitom trpí. Ani na dovolené ve francouzských Alpách prý neměl klid, pořád něco musel řešit a kvůli neustále vyzvánějícímu telefonu ji označil za „peklo“.
Kytkový milenec
Peklo měl premiér zřejmě i od manželky Moniky, když padl dotaz, jestli mu nevytýkala, že se telefonu a pracovním záležitostem věnuje i během volna. „Samozřejmě jí se to nelíbí, ale na druhé straně ona neustále řeší ten instagram, takže nemáme si co vyčítat vzájemně,“ prozradil na oplátku.
Vrátil se tak ke skandálku s excentrickým floristou Ivanem Šablaturou. Během loňského bujarého vánočního večírku dal blízký přítel Moniky najevo, jak je mu ukradená kritika jeho velikášských manýrů, a uživatele sociálních sítí označil za „chudinu“, která se baví u fotek.
„Já jsem na tom večírku byl taky a ten pán to komunikačně nezvládl, také jsem mu za to vyčinil. Můj rodinný přítel není, ale je zkrátka v nějaké skupině lidí, se kterou se moje paní stýká,“ vysvětloval znovu Babiš a označil floristu posměšně za „kytkového milence“, kterého už neřeší.
Stát mi nic neplatí
„Taky hned novináři řešili, jestli tu kytku pro Ursulu von der Leyen platil Úřad vlády,“ narážel premiér na chlubení Šablatury, že aranžoval kytici pro předsedkyni Evropské komise. „Náš Aďo šel za Uršulou a nezapomněl jí říct, že jsem jí kytici dělal já. Paní se evidentně raduje,“ psal zahradník loni v létě na Facebook.
„Samozřejmě to platím sám. Všechny kytky jsem platil ze svého. Znovu opakuji, že dělám zdarma, všechno si platím sám,“ převedl premiér linku hovoru tam, kde ho chtěl mít. „Letenky do Japonska i do Ameriky si platím ze svého. I ty diety, které jsem dostal za ty cesty, jsem poslal samoživitelkám. Můžu všechny daňové poplatníky ubezpečit, že makám od rána do večera, makám zdarma a stát mi vlastně nic neplatí.“
Jelikož se takto premiér vyjadřuje opakovaně a dává tak najevo svoji údajnou nezištnost, vysoké morální principy a obětování vlastních zájmů ve prospěch daňových poplatníků, je potřeba tato tvrzení zasadit do reality. Jsou totiž na míle vzdálená skutečnosti.
Dotace dvojnásobkem výdajů Úřadu vlády
Babišovi se dá věřit, že příjmy plynoucí z vykonávání funkce předsedy vlády posílá na jiné účely, on je totiž skutečně nepotřebuje. Není však pravda, že mu stát nic neplatí, naopak během jeho působení ve vládě bohatě prosperuje.
Holding Agrofert, který podle zjištění evropských auditorů premiér nadále ovládá a ani s největší fantazií ho nelze považovat za jeho „bývalou firmu“, jen loni a předloni dostal na dotacích kolem dvou miliard korun. Naproti tomu celkové rozpočtované výdaje Úřadu vlády letos dosahují výše 1,09 miliardy korun a každoročně rostou. Babišovo impérium tedy dostává z kapes daňových poplatníků zhruba dvojnásobek toho, kolik je stojí jeho úřad.
Holding si významně polepšil po vstupu svého majitele do vlády. V letech 2009 až 2013 čerpal nárokové a nenárokové dotace v celkové výši 4 miliardy korun, z toho 762 milionů padlo na investice. Ve srovnatelném pětiletém období v letech 2014 až 2018, kdy Babišův aparát pronikl přímo do státní správy, stoupl celkový objem dotací více než dvojnásobně na 8,6 miliardy korun. Investiční dotace dokonce vzrostly 3,5násobně na 2,6 miliardy korun.
Nezdaněné dluhopisy
O pokračujícím propojení Babiše s holdingem hovoří i benefity, které z něj nadále čerpá. Vyplývá to z jeho posledního známého majetkového přiznání za rok 2018. Znovu stanul v čele žebříčku politiků s nejvyššími příjmy, když je uvedl v celkové výši 135 milionů korun.
Z toho k němu dorazilo 90 milionů korun z nezdaněných korunových dluhopisů Agrofertu a 8,3 milionu z developerské společnosti Imoba, která před několika lety pohltila ztrátovou farmu Čapí hnízdo. Babišovy příjmy z jeho firem tak přesáhly 98 milionů, což jsou zhruba tři čtvrtiny všech vedlejších příjmů.
Pokud sečteme Babišovy výnosy z až podezřele výhodné emise 1,5 miliardy dluhopisů od roku 2013 do loňského roku, dosáhnou celkové výše 526 milionů korun. Dosud přesvědčivě nevysvětlil, kde na jejich nákup vzal peníze, a na daních ušetřil 79 milionů korun.
Populistická pohádka
Premiér stále častěji vykládá, jak jeho „bývalé“ firmy strádají, protože na ně prý nemá čas. Bylo by ovšem velmi naivní věřit tomu, že o jejich hospodaření nemá průběžný přehled.
Jistě je také záhadou, jak je v takovém případě možné, že Babišův majetek stoupl od března 2014, kdy vstupoval do vlády, do loňského roku o 22 miliard korun – na současných 70 miliard. Sice se proti předloňskému roku o něco ztenčil, ale jakou roli v této bilanci hrají zaplacené zámořské zahraniční cesty či dokonce Šablaturova kytice Leyenové?
V neposlední řadě platí, že Babiš dává neustále okázale najevo, jak sám šetří, a přitom jeho vláda letos znovu dramaticky zvyšuje vládní výdaje o 113 miliard korun. Bez ohledu na to, kdo je v budoucnu zaplatí.
Premiérův přístup by se dal ocenit jedině v tom případě, kdyby nebral žádné dotace, a pokud by se jeho vláda chovala šetrně v provozních výdajích ve všech kapitolách státního rozpočtu. To je však utopie. Potřebuje jen svým voličům prodat populistickou pohádku, že z kapes daňových poplatníků nijak neprofituje.
