V řadě německých měst v sobotu vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi.
„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila v sobotu odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 000. O stejném počtu hovořili také pořadatelé. Policie uvedla, že před začátkem akce bylo v centru okolo 7000 lidí.
Už dopoledne se v nedalekém Limburgu sešlo přibližně 2800 lidí. V Erfurtu, který je metropolí Durynska, což je jedna z východoněmeckých bašt AfD, se k protestu připojilo na 6000 lidí. „Nesmíme mlčet nad deportačními plány a krajně pravicovou ideologií,“ prohlásila k davu v Erfurtu jedna z řečnic.
Odkazovala tak na loňskou schůzku představitelů krajní pravice v Postupimi, jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přesně před 82 lety, 20. ledna 1942, přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace migrantů hájila jako nezbytnost pro zachování Německa.
Další protesty se v sobotu konají například v Hannoveru, Koblenzi či Berlíně. V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných 10 000 účastníků jich nakonec přišlo přes 50 000.
Demonstrace proti AfD trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil. Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.