Ilustrační foto / Uprchlíci na železničním nádraží v západoukrajinském Lvově (3. 3. 2022) FOTO: ČTK/AP/Bernat Armangue
FOTO: ČTK/AP/Bernat Armangue
Za dva roky ruské invaze na Ukrajinu z ní muselo odejít do jiných evropských zemí přes šest milionů Ukrajinců, další téměř půl milion potom na jiné kontinenty. Nejvíce jich je v Německu, ještě na jaře 2023 ale toto prvenství drželo Polsko. Česká republika poskytla dočasnou ochranu 382 034 Ukrajincům. Každý týden sem ale přichází dalších zhruba 1300 lidí.
Za úspěch integrace uprchlíků by se dal považovat fakt, že 72 procent jich je ekonomicky aktivních. Většina dětí je také v systému školní docházky a neustále roste počet uprchlíků, kteří žijí v nájemním bydlení. Problémem ale zůstává například nevyužití kvalifikace uprchlíků.
Podpora ukrajinských uprchlíků v Česku prošla za dva roky několika proměnami. Větší změna nastala v červenci 2023, kdy nabyl účinnosti zákon „lex Ukrajina V“. Stát přestal poskytovat neomezené ubytování zdarma v ubytovnách, ale po 150 dnech od udělení dočasné ochrany si jej uprchlíci musí hradit, nebo se vystěhovat. Výjimku mají tzv. zranitelné skupiny uprchlíků: pokud splňují nárok na výplatu humanitární dávky, mohou na ubytovnách zůstat zdarma i po 150 dnech.
Tato změna znamenala pro řadu uprchlíků problém. „Nefunkčnost nového systému ukazuje příklad matky dvou dětí (7 a 10 let), která si našla dvě práce jako asistentka ve školce a uklízečka, čímž si měsíčně vydělá 18 940 korun čistého. Zapojila se na trh práce a našla bydlení v tzv. solidární domácnosti, které hradí náklady na energie. S platností lex Ukrajina V bude mít nárok na humanitární dávku ve výši 170 korun. Ze své mzdy bude muset hradit nejen základní potřeby své rodiny (jídlo, prostředky osobní hygieny, ošacení a školní potřeby), ale i nájem bytu, ve kterém dosud bydlí. Je zřejmé, že hradit tržní nájem si s ohledem na své příjmy nemůže dovolit. Nezbývá jí než doufat, že pronajímatel bude i po zrušení tzv. příspěvku pro solidární domácnosti ochoten pronajímat svou nemovitost za cenu nižší, než je tržní nájem. Nebo bude muset hledat levnější bydlení, což je v některých regionech téměř nereálné,“ vysvětlila dříve pro deník FORUM 24 ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová.
Letos od 1. září se situace opět změní. Doba ubytování zdarma se zkrátí na 90 dnů a přestane existovat výjimka pro zranitelné osoby. Všichni uprchlíci si tedy po 90 dnech budou muset své ubytování hradit. Může to pro ně znamenat další zhoršení situace, upozorňují neziskové organizace pracující s uprchlíky. „Pro udržitelnou podporu znevýhodněných uprchlíků je nezbytné, aby mohli vstoupit do standardního sociálního systému, humanitární dávka není dostatečná a funkční,“ řekla Magda Faltová, ředitelka sdružení pro migraci.
„V rámci přípravy na změny, které nastanou od 1. září, se v krajích ve spolupráci s místními partnery snažíme zmapovat situaci osob v nouzovém ubytování a potřeby těch nejzranitelnějších skupin. Informace z terénu pak zase předáváme dál na národní úroveň,“ uvedla Barbora Žůrková, koordinátorka pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Olomouckého kraje.
Poté, co stát od července přestal vyplácet solidárním domácnostem příspěvky, se velké části uprchlíků podařilo uzavřít s vlastníky nemovitostí nájemní smlouvy a začali si za bydlení platit. Na konci roku 2023 již 70 procent uprchlíků bydlelo v nájmu, zatímco před létem to bylo jen 49 procent. Loni v červnu si celé ubytování platilo jen 26 procent uprchlíků, koncem minulého roku již 79 procent. Data uvedlo Migrační konsorcium v tiskové zprávě.
Organizace pro pomoc uprchlíkům nyní začala razit heslo „Stojíme o vás“ a poukazuje tím na to, že také pro Česko je výhodné, aby tu uprchlíci zůstali dlouhodobě. „Rádi bychom, aby měli uprchlíci záruku důstojného pobytu i po březnu 2025. Institut dočasné ochrany či strpění by také měli získávat i lidé, kteří předtím prošli jinou zemí EU,“ řekl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Zůstat v Česku chce podle organizace v následujících dvou letech 58 procent uprchlíků. Častěji se jedná o mladší lidi do 29 let, ty, kterým se integrace daří na úrovni práce i jazyka. V domácnostech, kde alespoň jeden člen pobírá dávky, se Ukrajinci naopak chtějí častěji vrátit na Ukrajinu.
Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala v Česku nejprve velkou vlnu solidarity. V březnu 2022 celkem 70 procent respondentů v průzkumu agentury STEM uvedlo, že bylo správné přijmout ukrajinské uprchlíky. Následně v létě stejného roku podpora klesla, ale od té doby se stále udržovala mezi 50 a 60 procenty. Nyní podle průzkumu STEM pro iRozhlas.cz 53 procent lidí podporuje umožnění setrvání ukrajinských uprchlíků u nás. Neplatí tedy často opakovaný dojem, že se výrazně zmenšuje ta část veřejnosti, která považuje přijetí uprchlíků za správné.
Podle dat organizace In IUSTITIA jsou ale ukrajinští uprchlíci i ti, kteří zde žijí již delší dobu, z hlediska předsudečného násilí nejohroženější skupinou. Přibližně polovina případů pak zahrnuje přímé fyzické násilí. Data organizace zjišťovala s ohledem na dvouleté výročí napadení Ukrajiny Putinovým Ruskem.
