Již více než 49 tisíc českých občanů žádá poslaneckou sněmovnu o projednání „genocidy duchovního hnutí Falun Gong“ v Číně. Petice mimo jiné upozorňuje na závažné případy zneužívání politických vězňů v Číně jako nedobrovolných dárců orgánů. V tomto totalitním státu dochází dokonce k záměrným vraždám nepohodlných osob, přičemž jsou jim ihned po smrti odebírány orgány, které jsou pak využívány komerčně na transplantačních klinikách. 

Půl roku poté, co vydal Senát usnesení, které žádá českou vládu a prezidenta, aby vyzvali čínský režim k zastavení pronásledování občanů Číny, se aktivisté obrátili na Poslaneckou sněmovnu s peticí, která v březnu 2019 podnítila k jednání Senát.

Petici Za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem přijal od zástupců petičního výboru místopředseda petičního výboru František Elfmark (Piráti). Petice podepsaná více než 49 tisíci občany ČR je adresována Petičnímu výboru sněmovny, v němž sedí také poslanec Jan Čižinský, který se oficiálního předání petice rovněž zúčastnil spolu s poslancem Vítem Kaňkovským (oba KDU-ČSL).

Podle petičního práva mají občané právo obracet se na státní orgány s žádostmi, které jim zaručuje Ústava a Listina základních práv a svobod (čl. 18). Petice není pro orgány závazná, jejich povinností je však petici projednat a zaujmout k ní stanovisko. 

Petice bude projednána na následující schůzi Petičního výboru 29. října, kde bude určen zpravodaj a způsob šetření, který bude vzhledem k počtu podpisů podle zákona vyžadovat uspořádání veřejného slyšení, kam budou pravděpodobně přizváni experti, ale také zástupci čínského velvyslanectví v Praze.

V současné době stoupá tlak na čínský režim kvůli událostem v Hongkongu a provincii Sin-ťiang. Občané ČR v petici žádají vládu i parlament, aby se ohradily proti násilným represím zejména duchovního hnutí Falun Gong v Číně, které zasáhly miliony lidí a přinesly více než 4,5 tisíce ověřených obětí na životech.

Senát se ohradil vůči čínskému režimu v březnu 2019

Petice, kterou od roku 2000 podepsalo už více než 140 tisíc občanů ČR, motivovala Senát k vydání usnesení, v němž v březnu 2019 vyjádřil podporu duchovnímu hnutí Falun Gong, křesťanům, Ujgurům a Tibeťanům, kteří jsou v ČLR tvrdě potlačováni. Vyjadřuje znepokojení nad jejich pronásledováním čínským režimem a žádá, aby čínský režim propustil vězně svědomí, dodržoval a ratifikoval mezinárodní pakt o lidských právech.

Senátor Václav Hampl poznamenal, že jednání v Senátu je výsledkem spolupráce celé společnosti. Občané věnovali svůj volný čas a práci na pomoc jiným lidem, zorganizovali petici a obrátili se na Senát o pomoc. Senátoři díky tomu podle Hampla získali značnou podporu a hybnou sílu ohradit se na půdě Senátu proti zločinům, které páchá Komunistická strany Číny na občanech vlastní země. Více zde…

„Senát vyjadřuje znepokojení, že na území Čínské lidové republiky dochází ze strany jejích státních orgánů k soustavnému porušování svobody náboženského vyznání příslušníků náboženských skupin křesťanů, praktikujících Falun Gong a muslimů,“ uvádí usnesení Senátu z března 2019, které schválilo 38 ze 42 přítomných senátorů. „Státní orgány Čínské lidové republiky rozsáhle porušují lidská a občanská práva příslušníků národnostních menšin žijících v autonomních oblastech Sin-ťiang a Tibet,“ dodává usnesení.

V poslanecké sněmovně vypovídala žena, která přežila třináctileté věznění čínským režimem

Současná předsedkyně petičního výboru sněmovny Helena Válková (ANO) se již peticí zabývala 21. července 2018, kdy pod svojí záštitou uspořádala kulatý stůl na téma „Petice za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem“. Více zde…

Účastníci kulatého stolu zde mimo jiné vyslechli výpověď paní Čchen Čen-pching, ženy, která přežila 13 let v čínských pracovních táborech, kde ji věznili kvůli její víře ve Falun Gong.

„Dcera bojovala za mé propuštění celých šest let. Během té doby si Komunistická strana Číny opakovaně najímala Číňany žijící ve Finsku, aby jí vyhrožovali, sledovali ji a pořizovali její snímky. Tito lidé jí říkali, že když s tím nepřestane, já v Číně zemřu,“ uvedla paní Čchen.

Dalším hostem byl spisovatel Ethan Gutmann, autor knih Ztráta nové Číny a Jatka  a dlouholetý expert na Čínu, který zde hovořil o výzkumu v oblasti čínské transplantační chirurgie a zneužívání politických vězňů k orgánovým transplantacím.

Válková tehdy potvrdila, že sněmovní výbor se zabývá také ochranou lidských práv a svobod, a to nejenom na území ČR, ale i v rámci zahraniční politiky. „Berte to jako první krok, který se podařilo na půdě Poslanecké sněmovny zorganizovat, ale více v rámci mé kompetence zatím není (možné udělat),“ uvedla Helena Válková na konci kulatého stolu 21. června 2018.

Vyřizování petice se však ve Sněmovně následně začalo protahovat a nakonec muselo dojít k dalšímu předání petice 16. října 2019, čímž začal oficiální proces vyřizování této žádosti občanů vůči Sněmovně.

Ve hře jsou otázky možné masové fyzické likvidace nepohodlných osob, které čínský režim zavírá do svých věznic.

Informace o brutálních metodách čínského režimu si vyslechli také senátoři. „Postupně jsme se dozvídali skutečnosti, které byly tak děsivé a tak strašné, že naše představivost je na to pravděpodobně poměrně slabá,“ uvedl před hlasováním na plénu Senátu senátor Václav Chaloupek.

Senátor Václav Hampl na stejném jednání řekl, že „pokud jde o příznivce, o vyznavače hnutí Falun Gong, trvalo to bohužel hodně dlouho, než se podařilo získat do té míry přesvědčivé údaje, přesvědčivé informace, že dnes už nemáme pochyby o tom, že byli a jsou příznivci tohoto hnutí v Číně, a možná další skupiny obyvatel, zneužíváni k transplantacím, a to dokonce velmi hromadně“.

Senátorka Jaromíra Vítková reagovala na diskutované informace výzvou. „Je potřeba se těmto věcem postavit a zabraňovat v každé zemi a v každém čase,“ uvedla. „Pokud k tomu budeme mlčet, bude to znamenat, že s tím souhlasíme,“ řekl na jednání senátor Marek Hilšer, který zároveň předložil návrh rezoluce, o které členové Senátu následně hlasovali a drtivou většinou ji schválili.

Senát po jednání vydal usnesení, v němž vyzývá k ukončení násilných represí v Číně a k propuštění politických vězňů.

Zdroj: The Epoch Times