V pátek přišel deník New York Times se zprávou, že Spojené státy budou spolupracovat se svými spojenci v Evropě na tom, aby bylo v řádu dní možné dodat Ukrajině tanky T-72 sovětské výroby. Ty by ukrajinští vojáci měli být teoreticky schopní ovládat bez větších problémů, byť je otázka, jaké konkrétní provedení a modernizace dostanou. Ukrajina bude tanky na bojišti potřebovat jak pro účinné vedení protiofenziv, tak pro obranné boje v otevřenějším terénu na jihu a jihovýchodě země, kam teď Rusko nejspíš upře své úsilí. Možná ještě významnější je ale rovina symbolická. Západní země dlouho trvaly na tom, že budou Kyjevu dodávat jen tzv. obrannou výzbroj, ale to se teď naštěstí mění.

Po velikých ztrátách obrněné techniky se objevily oprávněné pochybnosti o tom, jak účinné jsou tanky na bojišti, na kterém se hojně vyskytují moderní pěchotní protitankové zbraňové systémy. Asymetrie, kdy lze obrněnec v hodnotě milionů dolarů vyřadit raketou za desítky, maximálně stovky tisíc dolarů, je naprosto zjevná a neoddiskutovatelná. Jenže nelze opomíjet, že zbraně jako Javeliny, NLAW a německé Panzerfausty se hodí především pro obranu.

V případě, že musíte někde provést protiútok, je mobilní palebná síla, kterou mohou poskytnout tanky, pořád nezastupitelná. Ukrajina teď na severozápadní části fronty přechází do protiútoku a tanky tak bude potřebovat. Zároveň platí, že rovinatější terén na jihu a jihovýchodě země, především v okolí Chersonu, jižně od měst Záporoží a Kryvyj Rih a v okolí Mariupolu nasazení tanků svědčí víc. Ukrajina masivně mobilizovala a nemá momentálně nouzi o pěchotu. Bez tanků se ale neobejde.

Jaká zbraň je obranná

Krom bezprostředního dopadu na schopnost ukrajinských sil provádět útočné operace má ale celá věc ještě jeden významný aspekt. Poté, kdy Německo konečně odsouhlasilo prodej modernizovaných BVP Pbv 501 z ČR, jde o další prolomení hranice, které se doposud západní země držely. Přinejmenším ty zbraně, o jejichž prodeji Ukrajině se otevřeně mluvilo, spadaly do kategorie obranných.

Tu si západní státy definovaly právě tak, že taktika jejich použití je defenzivní a nelze s jejich pomocí vést velké útočné operace. Zatímco v době před ruskou invazí mohla mít taková zdrženlivost opodstatnění, aby Rusko nedostalo záminku, proč ho Ukrajina ohrožuje, teď už to smysl pozbývá. Západ tak konečně snad přijal tu nejširší možnou definici, což znamená, že jelikož se Kyjev brání útoku Moskvy, pak jakákoliv zbraň bez ohledu na taktické využití je zbraní obrannou.

Budou následovat bojové letouny?

Po fiasku s dodáním stíhacích letadel MiG 29 je důležité, aby Ukrajina tanky dostala, a to co nejdříve. Zároveň by bylo záhodno vrátit se opět právě i k otázce dodání stíhacích, ale i bitevních tryskových letounů. Situace je ale komplikovanější v tom, že na rozdíl od tanků, které se běžně převážejí po železnici, bojová letadla na tento způsob transportu nejsou uzpůsobená. Nebylo by to nejspíš nemožné, ale dosti komplikované.

Nejjednodušší by bylo, aby letadla prostě přeletěla z jednoho letiště na druhé. V tom případě by ale musela hranice přeletět podle mezinárodních norem neozbrojená. To samozřejmě znamená, že by je Rusové mohli poměrně snadno sestřelit. Otázka také je, jak moc provedené modernizace polských migů ovlivňují schopnost ukrajinských pilotů je okamžitě využít, a tedy s nimi i přeletět.

Přes všechny výše uvedené logistické a mezinárodně-právní problémy by ale bylo dobře, kdyby se USA a Polsko k této otázce opět vrátily, a to zvlášť ve světle vršících se důkazů o tom, že Rusko svou válku proti Ukrajině vede zločinným způsobem a nevyhýbá se ani cílenému vraždění civilistů. Tanky jsou krok správným směrem, ale neměl by to být krok poslední.