Portál Voice of Europe byl v březnu prohlášen za zástěrku ruské propagandy a dezinformací. Vlivy Ruské federace odkryly české a belgické úřady. FOTO: FORUM 24+
FOTO: FORUM 24+
„Pokud to bude civilizační válka, doufám, že civilizace na Ukrajině prohraje,“ řekl nizozemský krajně pravicový europoslanec Marcel de Graaff při debatě zorganizované portálem Voice of Europe, který byl označen za proruský nástroj k šíření prokremelské propagandy. Server Politico přinesl výčet europoslanců, kteří se do rozhovorů a debat, jež portál uspořádal, zapojili a jaké výroky v nich pronesli.
Portál Voice of Europe byl v březnu prohlášen za zástěrku ruské propagandy a dezinformací. Vlivy Ruské federace odkryly české a belgické úřady. Server Politico přezkoumal videa na YouTube kanálu Voice of Europe a odhalil, že se do rozhovorů pro portál a šíření ruského narativu zapojilo minimálně 16 europoslanců, přičemž všichni z nich patřili k evropské pravici.
„Pokud to bude civilizační válka, doufám, že civilizace na Ukrajině prohraje,“ řekl například loni v říjnu nizozemský krajně pravicový zákonodárce Marcel de Graaff při debatě, kterou Voice of Europe zorganizoval přímo v Evropském parlamentu. „Ukrajina se musí stát demilitarizovanou nárazníkovou zónou,“ notoval si s kolegou Maximilian Krah, krajně pravicový politik z Německa.
YouTube kanál Voice of Europe měl sice pouhých 351 odběratelů, ale jeho dosah na sociálních sítích Facebook a X byl mnohem větší a účet právě na této síti je stále aktivní. Na začátku dubna byl například zveřejněn příspěvek, ve kterém portál obviňuje „globalistická média“ ze spekulací a absurdních obvinění, přičemž napojení na Rusko odmítá a označuje za nepodložené.
Server Politico uvedl, že od loňského srpna uspořádal Voice of Europe čtyři debaty a rozhovory s těmito europoslanci: Němci Krahem a Joachimem Kuhsem, Francouzi Patricií Chagnonovou, Thierrym Marianim a Hervé Juvinem, Nizozemcem Marcelem de Graaffem, Italy Matteem Gazzinim a Francescou Donatovou, Slováky Miroslavem Radačovským a Milanem Uhríkem, Estoncem Jaakem Madisonem, Španěly Hermannem Tertschem a Jorgem Buxadém, Chorvatem Ladislavem Ilčićem, Dánem Andersem Vistisenem a Belgičanem Tomem Vandendriesschem.
Většina europoslanců uvedla, že si nepamatují, kdo je do debat pozval, jak byli kontaktováni nebo kdo s nimi rozhovory tváří v tvář v jejich parlamentních kancelářích vedl. 13 europoslanců odmítlo, že by za rozhovory s propagandistickým serverem dostali zaplaceno nebo že jim byly honoráře vůbec nabídnuty.
Obsah jejich sdělení pro portál se většinou týkal odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO, někteří napadenou zemi obvinili, že ona sama válku s Ruskem započala, hovořili o míře korupce na Ukrajině a o problémech, kterým Ukrajina čelí v první linii, a naléhali na mírová jednání. Zároveň šlo o odmítání dalšího posílání zbraní na Ukrajinu a výzvy Kyjevu, aby ustoupil. Všechny tyto body jsou v rozporu s postojem Evropské unie a tvrdou proukrajinskou linií, kterou společenství zastává.
„Nejlepší způsob, jak dosáhnout míru, je přimět Ukrajince, aby se vzdali,“ prohlásil europoslanec de Graaff, který byl zproštěn obvinění, že by byl Voice of Europe placen. Mariani z francouzského Národního shromáždění obvinil zas Evropskou unii z rozpoutání událostí, které k ruské invazi na Ukrajinu vedly, když před deseti lety podepsala s Ukrajinou obchodní dohodu. „Některé země chtějí jen zničit Rusko, což je nejprve nemožné a není to ani v zájmu našich zemí,“ řekl.
Francouzský europoslanec Juvin se v jiné panelové diskusi zase vyjádřil tím způsobem, že čím více zbraní Západ poskytne Ukrajině, „tím více musí Putin na Západ tlačit“. Europoslanec Krah navrhl, aby se Ukrajina vzdala svých východních území a zároveň uvedl, že jakákoli představa o vstupu Kyjeva do unie je pouze propagandou.
V souvislosti s odhalením uvalila Česká republika sankce na dva vedoucí pracovníky portálu. Jedním z nich je ukrajinský oligarcha a dlouholetý pobočník Vladimira Putina Viktor Medvedčuk.
Předběžné vyšetřování zatím zahájil pouze mnichovský soud specializovaný na úplatkářství a korupci poté, co se objevilo obvinění, že jeden z hlavních kandidátů strany AfD do eurovoleb Petr Bystroň přijal úplatky.
S Moskvou souvisí i nejnovější aktivita, se kterou přišli minulý týden Francouzi a podpořily ji mimo jiné baltské země, ale i Česko. Paříž navrhuje vytvoření nového samostatného sankčního režimu, který by se týkal ruského vměšování. EU má v současné době asi 40 sankčních režimů, které jsou navázány na konkrétní zemi, několik jich je ale spojených s konkrétním tématem. Mezi ně patří sankce týkající se terorismu, použití chemických zbraní, ale i závažného porušování lidských práv. Pro Rusko dosud existovaly dva sankční režimy, ten lidskoprávní a pak samostatný sankční režim kvůli ruské agresi na Ukrajině.
