Jedním ze zásadních témat letošní předvolební kampaně by měla být i důchodová reforma, o které se v Česku mluví už mnoho let, ale zatím jsme se jí příliš nepřiblížili. V tuhle chvíli se zdá, že bude s největší pravděpodobností zastíněná mnohými jinými aktuálnějšími problémy a katastrofami, které na Českou republiku doléhají o něco akutněji. Nenechme se ovšem mýlit, na penze a důchodový systém zapomínat nesmíme, mohlo by se nám to šeredně vymstít, jak ostatně připomíná i ekonomka a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.

S postupujícím časem je stále jasnější, že český penzijní systém je jedna velká časovaná bomba, jejíž odpočet se pořád snižuje, ba co víc, je rychlejší a rychlejší. Pro její deaktivaci se ale skoro nic nedělá a okamžik jejího výbuchu se naopak dále přibližuje spolu s tím, jak se zhoršuje stav veřejných financí.

V rozhovoru pro Deník to ostatně potvrdila i šéfka v současné době fungující – již několikáté – důchodové komise Danuše Nerudová, která rovněž působí jako rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Na otázku, jakou cestu by doporučila v situaci, kdy česká ekonomika v loňském roce propadla o 5,6 procenta a letošní schodek státního rozpočtu překročí 400 miliard korun, odpověděla celkem pregnantně.

„Komplexní reforma je nutná, protože s mnoha úpravami se stále řídíme daňovým systémem z roku 1993, kdy byla zcela odlišná struktura ekonomiky. Současný daňový model tedy neodráží realitu, je postaven na fyzické přítomnosti všech subjektů v České ekonomice, ale to už dávno neplatí. Na zisky digitálních společností si neumíme sáhnout. Potřebujeme tři věci,“ zdůranila profesorka Nerudová.

A pokračovala: „Za prvé je to jasný plán konsolidace veřejných financí. Klesání deficitu o půl procenta ročně nepovažuji za dostačující. V Německu chtějí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2024. Dále musíme zavést strukturu daní, která sníží daňové zatížení práce, konkrétně odvody na sociální a zdravotní pojištění. A do třetice s tím musí jít ruku v ruce důchodová reforma. Předcovidové výpočty ukázaly, že pokud se nepřijme, budou muset v roce 2030 důchody plošně klesnout o jedenáct procent, aby byl systém udržitelný. Po covidu to bude patnáct až dvacet procent.“

O pětinu menší důchod

Právě třetí bod je stěžejní a je třeba ho patřičně vyzdvihnout. Rok, který zmiňuje Danuše Nerudová, je vlastně za rohem. Devět let uteče jako voda. Je na to naše společnost připravená? Mají česká politická reprezentace a jednotlivé politické strany plán, co s tím dělat?

Snížení penzí o jednu pětinu není vůbec málo. Je zjevné, že je třeba to akutně řešit a že nadcházející volební období musí být už opravdu to, ve kterém se v otázce penzijního systému a jeho reformy pohneme zásadním způsobem z místa. Dalších několik let to již skutečně nepočká.

Nakonec i samotná ekonomka Nerudová říká, že poté, co v tomto volebním období bylo navrženo rozdělení průběžného pilíře na nultý a první, se další stavba penzijního domu musí doladit během čtyř let, a proto by měla být předmětem předvolební kampaně.

Jedno z nejdůležitějších témat

Je velkým selháním vlády Andreje Babiše, že se sice k penzijní reformě ve svém programovém prohlášení velmi silně zavázala, ale ve skutečnosti žádnou nepředložila. Zmíněné rozdělení na dva pilíře totiž samozřejmě žádnou opravdovou reformou není.

Dále čtěte

Ivan Bartoš a Petr Fiala se musí za každou cenu ubránit případnému tlaku na rozpad koalic, v jejichž čele stojí

Ústavní soud svým rozhodnutím ohledně volebního zákona zvýšil riziko možného rozpadu koalic, které se vytvořily před volbami do poslanecké sněmovny.

Navíc s velkou pravděpodobností se dokonce ani to do letošních podzimních voleb nepodaří schválit a protlačit dolní a horní komorou parlamentu. Především se nezdá, že by k tomu ze strany vládního hnutí ANO byla potřebná vůle. Jsme tedy stále na začátku a za posledních několik let jsme se nepohnuli ani o píď.

Předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová má však velkou pravdu v tom, že by se další podoba penzijního systému, respektive důchodová reforma měla stát předmětem předvolební kampaně. Jednotlivé politické strany, hnutí a hlavně koalice by se na ni měly zaměřit a opravdu z ní udělat jedno z nejdůležitějších témat voleb.

Důchody a jejich výše za několik málo let jím totiž opravdu jsou a je žádoucí, aby v letošní předvolební kampani nebyly odsunuté do pozadí, protože to by se nám skutečně nemuselo vůbec vyplatit. Penzijní reformě musí být před volbami věnován patřičný prostor a stejně tak na ni musí být zaměřena zásadní pozornost po volbách – a nejenom pozornost, hlavně je třeba v tomto ohledu něco dělat. Času už mnoho nezbývá a je důležité, že si to myslí i šéfka důchodové komise Nerudová.