Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová FOTO: ČTK / Taneček David
FOTO: ČTK / Taneček David
Zcela novým fenoménem v monitorování válečného konfliktu jsou elektronické důkazy z Ukrajiny, ať už ve formě SMS a MMS zpráv či audiohovorů a videohovorů. Dnes to řekla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Poznatků je podle ní velké množství a česká policie je nyní především musí analyzovat. Zdůraznila, že jde teprve o prvotní šetření.
„Těch informací v minulosti nikdy nebylo tolik zachycených právě v této podobě,“ uvedla k elektronickým záznamům Bradáčová. Svědci konkrétních válečných zločinů, ať už přímí nebo nepřímí, kteří mají obdobné záznamy k dispozici, mohou mít významné důkazy pro trestní řízení.
Možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli do České republiky.
„Policie získává důkazy jak z veřejných zdrojů, tak také informace od osob, které pobývaly určitou dobu na Ukrajině právě v době válečného konfliktu. Snaží se kooperovat se všemi veřejnými institucemi, které se zabývají pomocí uprchlíkům. Analyzuje informace a zasazuje různé skutky do časů a do prostoru,“ popsala státní zástupkyně.
Trestní řízení zahájila policie zhruba před měsícem, a to kvůli podezření ze spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. Za tento trestný čin hrozí až dvacetileté vězení, případně výjimečný trest.
„Pokud policejní orgán – a dnes už tomu tak je – má zase další nové informace o tom, že může docházet na území Ukrajiny i k trestným činům proti lidskosti, případně jiným válečným trestným činům, jako je perzekuce obyvatelstva nebo válečná krutost, řízení bude automaticky rozšířeno i o tyto zločiny,“ řekla k tomu dnes Bradáčová, jejíž vrchní státní zastupitelství tuto věc dozoruje.
Státní zástupkyně připomněla, že trestní řízení pro válečný trestný čin vede Česká republika poprvé ve své novodobé historii. Zmínila, že s oběťmi je zapotřebí pracovat velmi citlivě i proto, že u nich mohou vznikat posttraumatické stresové poruchy.
Podle státní zástupkyně není možné odhadnout, zda se podaří některého z válečných zločinců postavit před soud. „Většinou to u válečných konfliktů záleží také na určitém politickém a diplomatickém vývoji – ať už toho samotného konfliktu, nebo následné politické situace v zemích, které jsou konfliktu účastny,“ podotkla.
„Pokud bychom těch důkazů skutečně měli tolik, že bychom mohli konkrétní osobě sdělit obvinění, pak může policie vydat příkazy k zadržení a izolovat tyto osoby od území České republiky,“ nastínila. Obecně zmínila variantu mezinárodního zatykače nebo příkazů k zadržení v ČR, u kterých by se vyčkávalo, zda se dotyčný neobjeví na českém území.
Český trestní řád zná i možnost odsouzení v nepřítomnosti. „Záleží na tom, jaké důkazy by české policejní orgány měly, aby mohly tvrdit s vyšší mírou pravděpodobnosti, že konkrétní identifikovaná osoba se dopustila válečného zločinu. Poté by bylo potřeba zjistit, kde se ta osoba pohybuje. Zda se skutečně vyhýbá trestnímu řízení, nebo nikoliv,“ řekla k tomu Bradáčová.
Vlastní šetření kvůli válečným zločinům na Ukrajině zahájily i jiné evropské státy. Informace si předávají prostřednictvím agentury pro justiční spolupráci Eurojust a také prostřednictvím Europolu. „Na půdě Eurojustu vzniká mezinárodní vyšetřovací tým, jehož partnerem je Mezinárodní soud v Haagu. Za Českou republiku zvažujeme a analyzujeme, že se do budoucna k týmu připojíme,“ uzavřela Bradáčová.
