Demokratická opozice se po středeční dohodě definitivně spojila proti vládě Andreje Babiše. Lídři pěti opozičních stran – koalice SPOLU a koalice Pirátů a hnutí STAN chtějí vyvolat mimořádnou schůzi v červnu. Na ní by pro nedůvěru hlasovali také komunisté, kteří v dubnu vypověděli smlouvu o toleranci vlády a také hnutí SPD, které se nepodařilo hlasy sehnat. Jaké jsou důvody pro vyslovení nedůvěry několik měsíců před volbami? A jaké scénáře pak mohou nastat?

Demokratická opozice se spojila proti premiéru Andreji Babišovi a definitivně se rozhodli společně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Mimořádnou schůzi by vyvolali začátkem června poté, co z Česka odejde poslední pracovník ruské ambasády.

Svou spolupráci považují za důležitý signál voličům. „Opozice spolu mluví a je připravena dohromady převzít vládní odpovědnost po volbách. Tento moment považuji za zcela zásadní,“ komentoval tento postoj předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Důvodů k vyslovení nedůvěry je podle lídrů koalic celá řada. „Jsme přesvědčeni, že vláda naší zemi škodí, že nezvládá svoje úlohy, a pokud má někdo prospěch z jejího vládnutí, tak je to její premiér se svým obrovským střetem zájmů,“ vysvětlil předseda ODS Petr Fiala.

Kritizují nezvládnutý boj s pandemií, který měl za následek 30 tisíc obětí. O vládní chybu jde podle nich z toho důvodu, že podle serveru Our World in Data jsme země s druhým nejvyšším počtem úmrtí v přepočtu na milion obyvatel.

Problémem je podle opozice také obrovský, problematický střet zájmů předsedy vlády Andreje Babiše, ostudná situace kolem kauzy Vrbětice a chování vládních představitelů, otazníky kolem sporných informací vicepremiéra Jana Hamáčka o jeho cestě do Moskvy i nejnovější skandál ministra zdravotnictví Petra Arenbergera a jeho majetkového přiznání.

Hlasování má být jakýmsi „testem“ toho, zda a kterým konkrétním poslancům nevadí zmiňované vládní skandály. „Pro nás je velmi důležité, aby se to jasně prokázalo. Ještě tu několik měsíců poběží kroky, které ta vláda bude dělat, a je potřeba, aby bylo zřejmé po těch deklarovaných prohlášeních ze strany komunistů, kdo za to před občany – z hlediska logiky naší ústavy – nese zodpovědnost,“ vysvětlil úmysl vyslovení nedůvěry šéf lidovců Marian Jurečka.

V kuloárech se podle něj objevují náznaky toho, že by někteří poslanci k hlasování nepřišli, aby nemuseli svůj postoj odhalit občanům.

Pro vyslovení nedůvěry vládě je potřeba najít nadpoloviční většinu všech poslanců – což znamená minimálně 101 zákonodárců. Koalice SPOLU, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a koalice Pirátů s hnutím STAN mají společně 68 hlasů. Bez podpory dalších politiků toho nedosáhnou.

K vyslovení nedůvěry se přihlásili komunisté, kteří už vládu netolerují. Mají ve sněmovně celkem 15 zástupců. Přidat se během hlasování chce i hnutí SPD. „Jestliže tato mimořádná schůze pro nedůvěru vládě bude svolána, tak SPD bude hlasovat pro nedůvěru vládě,“ potvrdil místopředseda hnutí Radim Fiala.

SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09) – 40 hlasů
Piráti+STAN – 28 hlasů
KSČM – 15 hlasů
SPD – 19 hlasů
Celkem: 102 hlasů

102 hlasů by tak na požadovanou poslaneckou většinu stačilo. Jenže co pak? „Pokud by vládě Andreje Babiše byla vyslovena nedůvěra, pak vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jenom několik měsíců, nechám tuto vládu dovládnout v demisi,“ nechal se nedávno slyšet prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima News.

Další variantou je jmenování jeho úřednické vlády, kterou by nechal u moci do řádných voleb, po nichž bude jmenována vláda nová. Tento proces může trvat i několik měsíců. Tuto možnost ale prezident Miloš Zeman odmítl.

Vláda tedy může vládnout v demisi – poslanecká sněmovna tomu nijak nezabrání. Dalším krokem i přesto může být rekonstrukce vlády, během níž má vláda možnost požádat sněmovnu o novou důvěru. To by ale předpokládalo výměnu kritizovaných ministrů, přičemž by Babiš musel hledat jejich náhradu.

Koalice si nicméně svoje další plány zatím nechává pro sebe a očekává, jak skončí hlasování. „Bylo by netaktické, kdybychom teď hovořili o našich dalších plánech pro další měsíce. Samozřejmě se poctivě připravujeme na obě varianty, a to jak na variantu, že důvěra bude vyslovena, tak i na variantu, že důvěra nebude vyslovena,“ vysvětlil šéf Starostů Rakušan.