Vladimir Putin FOTO: Пресс-служба Президента России / Wikimedia Commons /
FOTO: Пресс-служба Президента России / Wikimedia Commons /
Evropská komise navrhla další balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá mimo jiné se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Řada unijních zemí současně vyhošťuje desítky ruských diplomatů. Některé z nich tak činí v přímé souvislosti se zprávami o masakru ve městě Buča, kde se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské jednotky dopustily obrovského počtu zločinů. Moskva podíl na vraždění znovu popřela. Ruská armáda přeskupuje síly a soustřeďuje se na východ Ukrajiny, míní ukrajinská armáda i generální tajemník Severoatlantické aliance. Česká republika nejspíše dodala Kyjevu tanky a bojová vozidla pěchoty.
V pořadí pátém balíku sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu Evropská komise kromě zákazu dovozu ruského uhlí do EU navrhuje, aby lodní a silniční dopravci z Ruska nemohli využívat unijní přístavy a silnice. Chce rovněž omezit dovoz důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s masakrem v Buče, kde podle ukrajinských úřadů ruské jednotky zavraždily během měsíční okupace na 300 civilistů, uvedla, že v této kritické chvíli je nutné dále zvýšit tlak na Moskvu. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.
Mimo jiné Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 70 ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí. Kodaň, Madrid, Lublaň a Tallinn uvedly, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masakru v Buče. Lotyšsko dnes nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je rozhodnutí evropských zemí „krátkozraké“ a znesnadní možnost diplomatických jednání.
Von der Leyenová a šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell tento týden zamíří do Kyjeva, kde se setkají s prezidentem Zelenským. Mělo by se tak stát ještě před dárcovskou konferencí pro Ukrajinu, která se bude konat v sobotu ve Varšavě. Návštěvu Kyjeva plánuje v nadcházejících dnech také rakouský kancléř Karl Nehammer.
Ukrajinský prezident Zelenskyj oslovil Rady bezpečnosti OSN prostřednictvím videopřenosu a řekl, že neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča na předměstí Kyjeva nedopustily. Dodal, že svět je nyní svědkem toho, co se stalo v Buče, ale teprve uvidí, co se dělo v jiných městech, v jiných částech Ukrajiny. V jeho zemi se podle něj odehrávají ty nejhorší válečné zločiny od druhé světové války a Rusko chce z Ukrajinců udělat tiché otroky.
Česká poslanecká sněmovna vraždění lidí v Buče a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila za válečný zločin podle mezinárodního práva. Zděšení a šok nad záběry z Buči vyjádřila také část poslanců Evropského parlamentu. Podle nich je třeba vyšetřit válečné zločiny, které Rusko v sousední zemi páchá.
Ruští představitelé dnes znovu popřeli, že by ruští vojáci byli za zabíjení civilistů v Buče odpovědní. Kremelský mluvčí Peskov uvedl, že jakákoli obvinění proti Rusku ohledně Buče jsou „nepodložená“. Zprávy o nalezených mrtvých tělech na ulicích města označili za falešné také předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin a blízký spojenec ruského prezidenta Dmitrij Medveděv. Ruské popírání násilností v Buče je ale například podle stanice BBC v rozporu se svědectvími místních obyvatel i s vizuálními důkazy.
Ruská armáda nyní přeskupuje síly a soustřeďuje se na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad Donbasem. Zejména situace v Luhanské oblasti je podle úřadů složitá. Rusko zde podniká těžké bombardování a snaží se obnovit útočné operace ve směru na Slovjansk v Doněcké oblasti.
Hodnocení ukrajinské armády ohledně Donbasu se shoduje s tím, které dnes prezentoval generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Rusko se podle něj chce v příštích týdnech soustředit na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny. NATO bude hledat možnosti, jak dodávat Kyjevu co nejvíce zbraní pro další obranu, dodal Stoltenberg.
Americký deník Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany uvedl, že Česká republika poslala na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Bylo by to poprvé od začátku ruské invaze, co Ukrajině jiná země poskytla tanky, píše WSJ. Za možná ještě významnější označuje zjištění, že ČR i Slovensko zvažují otevřít své vojenské dílny pro „opravy a dovybavování“ poškozené ukrajinské techniky. Neoficiální informace, že Česko poslalo Ukrajině několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, předtím česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Berlín je s ohledem na ruská válečná zvěrstva v Buče v zásadě připraven k dalším zbrojním dodávkám Kyjevu. O jejich typu však dosud není rozhodnuto, dodala. O předání části svých zbraní sovětské a ruské výroby Ukrajině bude jednat se Spojenými státy Kypr. Američané a Ukrajinci mají podle médií zájem především o systémy protivzdušné obrany či bojové vrtulníky.
