Cena elektřiny na lipské burze před pár dny překonala úroveň 700 euro za megawatthodinu. O týden dříve byla cena termínového kontraktu o přibližně 200 euro nižší. Dražší elektřinu způsobují vyšší obavy z neobnovení dodávek plynu skrze plynovod Nord Stream 1, který by od 31. srpna do 2. září neměl být v provozu kvůli údržbě turbíny. Má se tak Česká republika připravit na další zdražování energií?

Lipská burza

Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku je v poslední době neoblíbenou institucí. Důvodem jsou neustále se zvyšující ceny energií, za které dle mnohých může právě tato burza. Nicméně problém hledejme jinde. Cenu elektrické energie určuje burza v Lipsku jen z poloviny. Obchodovaná cena se totiž dělí na dvě složky. První složka, takzvaná silová, se počítá podle jednoduchého vzorce. Tedy cena dvou megawatthodin plynu + 0,4 × aktuální cena emisní povolenky.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové

Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové. Poté, co se na sociálních sítích ostře, nepietně vyjádřila ke smrti…

Druhou složkou je regulovaná cena, která obsahuje náklady na přenos a distribuci elektřiny spolu s poplatkem za činnost operátora trhu (OTE). Tuto složku stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena elektřiny se odvíjí od zdroje, který ji do systému dodává. Nejdříve se dle algoritmu prodává elektřina z obnovitelných zdrojů, což je solární a větrná. Následně se prodává elektřina z neutrálních zdrojů (jaderná) a na závěr se nabízí energie z neobnovitelných zdrojů (uhlí). Běžně se stává, že po energii z neobnovitelných zdrojů neexistuje poptávka, proto se musí prodávat pod cenou. Producent tak prodává za méně, než za kolik vyrobí.

Z uvedené definice systému obchodování na lipské burze je patrné, že za zdražování v dnešní době mohou dva faktory. Jedním je bezpochyby rostoucí cena zemního plynu, která kvůli obavám z nedostatku pro průmysl a domácnosti nezná maxim. Druhý faktor je ovlivněn evropskou zelenou politikou, která se realizuje za pomocí emisních povolenek. Evropská unie je jejich emitentem, proto může ovlivnit výši povolenek v oběhu. V nedávných letech EU spíše povolenky vykupovala. Nicméně nyní je čas na případné další emise, které sice zvýší maximální povolený objem oxidu uhličitého vypuštěného z továren, ale z krátkodobého hlediska pomůže domácnostem se zvládnutím energetické krize.

Činnost České republiky na burze

Největší výrobce elektřiny u nás, polostátní ČEZ, je na lipské burze, protože se to jednoduše vyplatí. Právě burza je místo s největší koncentrací výskytu poptávky, proto je prodej elektřiny levnější. ČEZ prodává 95 % elektřiny v tuzemsku, přičemž jeho největšími odběrateli jsou samotní zákazníci či Pražská energetika nebo distributor E.ON. Pokud by ČEZ odešel z Evropské energetické burzy, ničemu by to nepomohlo. Ceny na pražské energetické burze jsou totiž mnohdy vyšší než ty v Lipsku. Je nutno zmínit, že i navzdory prodeji tuzemským odběratelům napřímo skrze dceřinou společnost ČEZ Distribuce se cena odvíjí od tržní ceny v Lipsku.

Bude líp?

Nebude. Pokud nedojde k reformě politiky emisních povolenek ze strany EU, cena se bude nadále zvyšovat. Vliv na vyšší ceny elektřiny bude mít i objem dopraveného plynu z Ruska do Evropy. Další tlak na zvyšování tržních cen způsobuje nejistota. Za předpokladu, že bude ruská rétorika ohledně dodávek neurčitá, postupně převládne chaos a ceny se budou nadále zvyšovat. České domácnosti se musí připravit na velmi krušnou zimu.