Rozkaz zněl jasně: „Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR.“ Takový úkol měli estébáci v rámci akce Asanace. Operace začala před Vánoci 1977. V následujících měsících a letech se jim podařilo účinnou šikanou vyštvat z Československa zhruba 300 chartistů a dalších protirežimně naladěných lidí. Tito lidé by se teď měli dočkat odškodnění. Od státu by mohli dostat sto tisíc korun.
Muzikanti Vratislav Brabenec, Milan Hlavsa, Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka, Svatopluk Karásek, herec Pavel Landovský, osobnosti duchovního světa jako Karol Sidon. Ty a stovky dalších více či méně známých lidí vyštvali na konci sedmdesátých a na počátku osmdesátých let estébáci z Československa.
Průběh byl většinou velmi podobný. Šikana, výslechy, domovní prohlídky, další výslechy, další domovní prohlídky, vyhazov z práce, zákaz tvůrčí činnosti, nezřídka i fyzické násilí. A potom nabídka, kterou nelze odmítnout. „Zajistíme vám bezproblémové vystěhování na ten váš Západ,“ konstatovali estébáci. Pro řadu šikanovaných to byla jediná možnost, proto kývli. Po komunistickém nátlaku opustili své rodiny a svoji zemi.
Jak takový výslech před opuštěním republiky probíhal, popsal Vlastimil Třešňák: „Při výslechu mi dávali nesmyslné otázky, po chvíli se začali chovat arogantně, tykat mi a tlouct mě. Mlátili mě pravítkem do hlavy, obdržel jsem několik silných ran do tváře. Několikrát jsem byl sražen ze židle. Toto skončilo zhruba kolem druhé až třetí hodiny ranní, kdy jsem byl odveden do cely předběžného zadržení. Téhož dne v dopoledních hodinách pro mne přišel Kafka a odvedl mě znovu do výslechové místnosti. Zpočátku se ke mně choval korektněji, mám dojem, že dokonce sepisoval protokol. Otázky však byly stále nesmyslné. Po nějaké době Kafka vytáhl krabičku zápalek, zápalky rozškrtával a zhášel o moje ruce. Opakoval něco v tom smyslu „zkus se ohnat a bude to útok na veřejného činitele“. Po mlácení a vypětí z předchozí noci jsem v této situaci zkolaboval,“ popisoval Třešňák podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Lidé jako Vlastimil Třešňák by se nyní mohli dočkat stotisícového odškodného. Celkem mělo být podle dostupných informací estébáky donuceno k vystěhování 280 lidí. S odškodněním počítá návrh ministerstva vnitra, který tento týden schválila vláda, jež také navrhuje, aby ho poslanecká sněmovna schválila zrychleně v prvním čtení.
„Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 89, stále jsou ale oblasti, kde vypořádání nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. O jednorázové odškodné sto tisíc korun by poškození mohli žádat do konce roku 2026.