Poslanci Evropského parlamentu vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy.

Evropský parlament také požaduje, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválil rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Dále čtěte

Týdeník FORUM se loučí s Josefem Abrhámem, Putin s vítězstvím na Ukrajině

Nový Týdeník FORUM s gustem konstatuje, že Putin dostává na frak. Ukrajinci nečekaně vzdorují, „blitzkrieg“ se nekoná, prodat výsledek speciální…

Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.

V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné „evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze“. To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky, jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.

Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.

Někdejší německý sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder navíc nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Rozhodl o tom rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.

Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407 000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Schröderovi také hrozí vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.

Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť. Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z „řinčení zbraněmi“ a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.