Europoslankyně Radka Maxová FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Europoslankyně Radka Maxová stála u zrodu hnutí ANO, od léta 2012 do jara 2013 byla dokonce jeho místopředsedkyní. V loňském roce však z Babišova hnutí po osmi letech vystoupila. „Vadí mi ostré vyjadřování proti Evropské unii a lhaní. Z protikorupční kultury jsme neudělali skoro nic,“ říká Maxová v rozhovoru pro FORUM 24. Popisuje také, jak funguje vztah Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, nebo jak se jedinec musí chovat, pokud nechce mít v ANO potíže.
Před vstupem do politiky jste pracovala v Agrofertu, konkrétně jste byla ředitelkou jakosti masokombinátu Kostelecké uzeniny. Jak začala vaše kariéra v politice?
Práci jsem měla dobrou a bavila mě, ale začala jsem se v ní nudit. Byl to stereotyp. V té době přišel Andrej Babiš a hledal manažery na rozjetí občanského sdružení Akce nespokojených občanů.
Vzpomínám si, že s Babišem vyšel tenkrát v médiích rozhovor a mě ta idea zkrátka nadchla. To byl okamžik, kdy jsem se rozhodla poslat svůj životopis a účastnit se „výběrka“ na manažera krajské organizace. Dopadlo to tak, že jsme si na to 26. 1. 2012 společně „klepli“.
V Agrofertu jsem předtím pracovala půl roku a byla to náhoda. S hnutím ANO a Andrejem Babišem to vůbec nesouviselo. Do politiky jsem chtěla vstoupit daleko dříve, už když se formovala TOP 09.
Ale počátky sdružení Akce nespokojených občanů byly o něčem trochu jiném, než dnešní hnutí ANO představuje. Chápu to dobře?
Sdružení mělo ještě hlavu a patu. Musím říct, že ze začátku jsem tomu fakt věřila. Myslím tomu směru, kterým se hnutí chtělo ubírat. Lidé nechápou, že jsem v té době nevěděla, kdo je Andrej Babiš. Ale 90 procent lidí to v té době nevědělo. Když vidíte Babiše poprvé a víte o něm jen to, že je to úspěšný podnikatel a miliardář, tak vás oslní, má charisma. On ví, co chce, a na lidi to působí. Líbilo se mi to a chtěla jsem dělat politiku. Skočila jsem do toho „po hlavě“.
Vy jste zakládala kandidátku hnutí ANO v jižních Čechách. Vzpomínáte si na to? Jaké to bylo?
Vzpomínám si moc dobře. Končila jsem okolo čtvrté odpoledne v práci, sedla jsem do auta, jezdila jsem po jižních Čechách, setkávala jsem se s lidmi a domů jsem se dostala okolo jedenácté večer. Vstávala jsem zas druhý den v pět ráno a ten stejný kolotoč začal znovu. Do toho jsem měla dvě děti. Takhle jsem vybudovala kraj. Byla jsem zakládající členkou a číslo průkazky jsem měla 09.
Pocítila jste během působení v ANO nějaké tlaky?
Od pana Babiše jsem je nepocítila, ale od jeho velmi blízkého člověka byly určité náznaky. Například když jsem naznačila, že nebudu hlasovat proti usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Byly to náznaky ve stylu: „Uvědom si, kdo tě do politiky dostal a díky komu tam jseš.“ To bylo před hlasováním. Ohlásila jsme to svým kolegům v delegaci v hnutí ANO. Tohle byl jediný nátlak.
Po osmi letech jste z hnutí vystoupila. Kdy došlo k procitnutí a k uvědomění, že už v ANO nechcete být?
Nebylo to ze dne na den, nabalovalo se to. Začínala jsem například zjišťovat, že prosadit dobrou věc je někdy strašně těžké a nemůžete to prosadit s lidmi, se kterými jste v klubu. Hnutí vznikalo na idejích, které jsem zastávala a které jsem chtěla prosazovat. V závěru jsem ale zjišťovala, že to tak vlastně nebylo.
Co vám vadilo konkrétně?
Vadí mi ostré vyjadřování proti Evropské unii a lhaní. Dále bych ráda zmínila například problém kumulace funkcí. Abyste byla na kandidátce, tak podepíšete, že nebudete kumulovat funkce. Ve skutečnosti to je ale úplně jinak. Z protikorupční kultury jsme neudělali skoro nic. S tímhle nechci žít a už vůbec se s tím nechci ztotožňovat. Není přece normální, že premiér a prezident napadají a urážejí lidi, veřejně lžou, a my se tváříme, že to nevidíme. To nejde.
Jak to vypadá uvnitř hnutí ANO? Jaká tam panuje atmosféra?
Davové smýšlení je tam takové, že pokud jdete proti proudu, tak jste automaticky z party vyloučení. Přestanou se s vámi bavit, cítíte se „vyděděně“. Prostě se z vás stane „Popelka“ a sestry kolem vás ignorují. Proto někteří lidé raději rezignují a proudu se přizpůsobí. Protože kdyby se vzepřeli, tak by byli nějakým způsobem potrestaní.
Čím si myslíte, že to je?
Není to věc, která je vědomě nastolovaná. Nenastoluje to nikdo, je to atmosférou celého toho klubu. Vzniká to na základě situací a mocenských tlaků. Babiše má většina lidí uvnitř hnutí za modlu. Často je pro ně tahle strategie výhodnější. Vy ve hnutí máte prostor, to ano, ale stejně vás ta loajální a oddaná většina přehlasuje.
A jak je to uvnitř hnutí nastolené mocensky? Je Andrej Babiš ten, kdo tahá za nitky?
Ne, to je někdejší první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Andrej Babiš sází na politické zkušenosti pana Faltýnka. Zkušenosti s politikou má větší on, Babiš byl vždy spíše byznysmen. Mezi Faltýnkem a Babišem je něco jako firemní kontakt, oni nejsou kamarádi. Dělají spolu věci na hraně, vykají si. Představte si to jako obchod.
Babiš je lehce ovlivnitelný v tom, že když za ním někdo přijde a ta jeho vize se mu líbí, tak se pro to snadno nadchne a odstrčí jiné. Jedná zkratkovitě a nemá odstup. Ke mně se choval vždy slušně, a když jsem chtěla, tak se se mnou sešel. Jak to ale ve výsledku dopadlo, je věc druhá.
Považujete hnutí ANO za demokratické?
Zpočátku ano, jevilo se mi to tak. Ale podle posledního vývoje to tak není.
Čekají nás volby do poslanecké sněmovny. Jaký je váš názor na vývoj situace ohledně voleb?
Otázka je, zda se vláda sestaví, s kým a zda tu ještě za rok nebudeme mít tu stejnou vládu, jako máme dnes. Bojím se spojení ANO, KSČM a SPD, které už v současné době existuje. Co mě ale opravdu děsí, je převaha extremistů. Ta kampaň je hrozná, útočná, dezinformační a každý rok je to horší a horší. Po devíti letech vidím, že politika jedné osoby není dobrý směr, dřív jsem o tom ale byla přesvědčená. A myslím to ve smyslu celé vlády. Většinový systém je pro společnost obrovské nebezpečí.
