Plynovod Nord Stream 2 měl zdvojnásobit kapacitu již fungujícího plynovodu Nord Stream 1, spuštěného v roce 2012, a zásobit tak levnou energií miliony německých domácností. Avšak pod palbou kritiky se kvůli kontroverzím s ním spojeným ocital již po svém oznámení. Kontroverzní byl především tím, že zvyšoval závislost Německa jak na zemním plynu, tak na Rusku.
Právě druhá kontroverze by kvůli ruským akcím na ukrajinských hranicích mohla být pro osud plynovodu fatální. Americký prezident Joe Biden se totiž po jednání s novým německým kancléřem Olafem Scholzem nechal slyšet, že se se svým německým protějškem dohodl, že by vpád ruských ozbrojených sil na Ukrajinu znamenal konec plánu na spuštění plynovodu. To by ale pro Evropu, zvláště v současné situaci nedostatku energií na trhu, mělo podstatné důsledky a je otázka, zda se bez něj Evropa, zvláště pak Německo, dokáže obejít.
Existuje však pro Němce, kteří tvrdošíjně odmítají jadernou energii, vůbec nějaká alternativa, jak situaci na trhu s energiemi bez plynovodu zlepšit? Plynovod je pro Německo opravdu velmi důležitým projektem. Dle dat Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) sice v roce 2021 pocházelo ze zemního plynu pouhých 15 % německé energie, ale tato statistika skrývá nepříjemný fakt, že téměř dvě třetiny německé energie pocházejí z dovozu. Právě proto byla tato země minulý rok tak silně zasažena poklesem dodávek plynu z Ruska.
Rekordně nízké dodávky totiž způsobily, že cena zemního plynu vystřelila z běžných 300 dolarů za 1 000 kubických metrů na 800 dolarů. Nový plynovod by tento problém mohl vyřešit. Pomoci by mohl téměř třiceti milionům domů vytápěných zemním plynem, jelikož dle odhadů agentury Rystad Energy by zvýšení ruského vývozu plynu o 20 % vedlo ke snížení jeho tržní ceny až o polovinu. Zvýšení nabídky, a tedy snížení cen energií, bylo také důvodem, proč byl plynovod jednou z priorit někdejšího kancléře Gerharda Schrödera, který se později dokonce stal předsedou dozorčí rady konsorcia pro výstavbu plynovodu.
Další zesílení tlaků na urychlení transformace německé energetiky
Přesto se k plynovodu odmítavě stavěly nejen Spojené státy, ale i Polsko, Ukrajina či některé pobaltské země, a to jak z ekonomických, tak z geopolitických důvodů. Tyto země totiž nyní těží z plynovodu Jamal, přivádějícího do Německa plyn přes Polsko a Bělorusko, a Bratrství, vedoucího přes Ukrajinu. Země by mohly kvůli spuštění Nord Streamu 2 přijít o nemalé tranzitní poplatky, které do ukrajinského rozpočtu jen minulý rok přispěly částkou převyšující dvě miliardy dolarů. Pro obě země navíc plynovody představují důležitý prostředek zlepšující jejich vyjednávací pozici jak vůči Rusku, tak vůči Evropské unii. Ukrajina navíc plynovod vnímala jako určitou záruku toho, že na ni Rusko nezaútočí, jelikož by tak přišlo o značný zdroj svých příjmů.
Hlavní nátlak na zablokování Nord Streamu 2 přišel ale až v posledních týdnech, kdy americké tlaky značně zesílily. Bidenova administrativa vidí v Nord Streamu 2 možnost, jak Rusko odradit od útoku na Ukrajinu, eventuálně jak Rusko za případný útok potrestat. Ústupek kancléře Scholze pravděpodobně znamená, že v tomto úsilí byl Bílý dům úspěšný, což německou energetickou situaci vůbec neulehčí. Dle Alberta Rothachera, experta na ruskou ekonomiku a autora knihy Putinomics, by opuštěním plynovodu nejvíce tratili němečtí a rakouští spotřebitelé, jejichž účty za plyn by se dlouhodobě zvýšily až o 25 %.
Plynovod pravděpodobně pro Německo není naprosto nezbytný, což dokládá i samotný ústupek. Bylo-li by však spuštění odloženo na dobu neurčitou, museli by Němci hledat alternativy. Těch kvůli svému odmítavému postoji k jaderné energii mnoho nemají. Pravděpodobně by došlo k dalšímu zesílení tlaku na urychlení transformace německé energetické produkce na zelené zdroje. Ty nyní dle dat zmiňované BDEW tvoří zhruba 42 % německé energetické produkce. Je ale jasné, že zelené zdroje nebudou v nadcházejících letech zdaleka schopny pokrýt německé energetické požadavky.
Druhým příslibem pro Německo jsou polské snahy o vybudování infrastruktury nutné k těžbě tzv. liquified natural gas (LNG) na pobřeží Baltského moře či zvyšující se americká těžba zemního plynu. Z Ameriky, která ještě před šesti lety netěžila téměř žádný plyn, se stal jeden z jeho největších vývozců na světě a byly to právě americké dodávky, které v posledních měsících pomohly alespoň částečně zlepšit situaci na evropském trhu s plynem.
Plyn je však z Ameriky přepravován na tankerech do evropských přístavů a kvůli nákladům na přepravu je výrazně dražší, což dokládá skutečnost, že se futures (kontrakty na koupi plynu v předem daném období v budoucnu) zemního plynu na nizozemské burze obchodují téměř za pětinásobek cen v Americe. Pokud by tak byl projekt Nord Stream 2 nadobro opuštěn, museli by si němečtí spotřebitelé zvyknout na současné vysoké ceny plynu.
Situace okolo plynovodu ukázala, nakolik je Evropa na ruských zdrojích energie závislá. Zároveň je ale možné brát ji jako příležitost, jak se této závislosti alespoň částečně zbavit. Cena však určitě nebude malá a ponesou ji němečtí spotřebitelé. Cynik by však mohl namítnout, že si za své problémy Němci mohou sami svou energetickou koncepcí, která odmítá výstavbu jaderných elektráren. Právě díky nim má sousední Francie s energií mnohem menší starosti.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
