Gerhard Schröder s Vladimirem Putinem na archivním snímku FOTO: Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
FOTO: Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
Ruský vpád na Ukrajinu postavil před zásadní rozhodnutí i řadu vysloužilých politiků. Konkrétně ty, kdo v minulých letech přijali lukrativní místa v dozorčích radách ruských státních, polostátních i komerčních firem nebo se zapojili do činnosti think-tanků blízkých ruskému státu. Tváří v tvář ruské invazi na Ukrajinu někteří z nich od Kremlu dávají ruce pryč, jiní lavírují.
„Mé myšlenky jsou s oběťmi této nesmyslné agrese,“ vzkázal bývalý rakouský kancléř Christian Kern, když oznamoval okamžité složení funkce v dozorčí radě Ruských státních železnic. Bylo to několik hodin poté, co Rusko spustilo invazi na Ukrajinu.
„Od dnešní noci se Ruské státní železnice staly skutečnou součástí válečné logistiky. Hluboce toho lituji,“ řekl ve čtvrtek. Jen o den dříve přitom Kerna citoval rakouský deník Der Standard v opačném gardu – tehdy ještě navzdory eskalujícímu konfliktu svůj mandát složit nechtěl.
Expremiéři a tanec s Putinem
Kromě rakouského expředsedy vlády oznámili svůj odchod z ruských služeb v posledních dnech také dva další bývalí evropští premiéři – Matteo Renzi a Esko Aho. Bývalý finský premiér odstoupil z dozorčí rady ruské banky Sberbank, někdejší italský premiér Renzi zase oznámil odchod z dozorčí rady největší carsharingové společnosti v Rusku Delimobil.
Další někdejší známé tváře evropské politiky buď odchod z ruských firem rovnou vyloučily, nebo ho nekomentují. Například bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel se nehodlá vzdát křesla v dozorčí radě ruské ropné společnosti Lukoil. Důvodem je, že je firma kótovaná na londýnské burze, nepatří státu a nejsou na ni uvaleny sankce, povrdila Schüsselova mluvčí.
O mandát v dozorčí radě největšího ruského mobilního operátora MTS Schüssel přišel už před třemi lety. Tím však výčet bývalých rakouských politiků ve službách vlivných ruských firem nekončí.
Bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová se před několika lety proslavila tím, že na svou vlastní svatbu do Rakouska pozvala Vladimira Putina a zatancovala si s ním. Zejména fotka, na které Kneisslová před Putinem v rámci tance symbolicky poklekla, vzbudila rozruch i daleko za hranicemi Rakouska.
Od loňska Kneisslová působí v dozorčí radě polostátní ruské ropné společnosti Rosněfť. Svou budoucnost v Rusku na dotazy rakouských novinářů komentovat odmítla.
Rakouský exkancléř Alfred Gusenbauer byl zase členem dozorčí rady think-tanku Dialog civilizací založeného Vladimirem Jakuninem, bývalým šéfem Ruských státních železnic, někdejším blízkým spojencem Vladimira Putina, jehož jméno se v posledních letech rovněž ocitlo na seznamu osob, vůči kterým míří protiruské západní sankce.
Gusenbauer v posledních dnech pro rakouská média řekl, že v Dialogu civilizací už žádnou činnost nevykonává. V minulosti byl členem dozorčí rady tohoto think-tanku se silnou ruskou stopou i český exprezident Václav Klaus. Webové stránky Dialogu civilizací však už druhým rokem nevykazují žádnou činnost. Klausovo jméno figuruje v poslední výroční zprávě za rok 2019 a na Klausově osobním webu je zveřejněná odpověď na anketní dotaz Dialogu civilizací z roku 2020.
Žádný post v Rusku podle svých slov momentálně nezastává ani bývalý rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling, který v minulosti pracoval pro plynárenský gigant Gazprom a podílel se na projektu plynovodu Nord Stream 2.
Naopak někdejší šéf rakouské hospodářské komory Christoph Leitl je aktuálně místopředsedou „Soči-dialogu“, rusko-rakouského fóra pro posílení vzájemných vztahů.
Německá stopa v Gazpromu
Kromě Rakušanů v minulých letech zakotvila v dozorčích radách či na jiných vysokých postech v Rusku i řada německých manažerů. Bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder, který působí ve společnostech Rosněfť i Gazprom, sklízel už v uplynulých týdnech kritiku za svá vyjádření o tom, že „Ukrajina řinčí zbraněmi“.
Když Rusko začalo s invazí, Schröder na sociálních sítích napsal, že „obě strany udělaly mnoho chyb“. I když zkritizoval vojenskou akci, varoval Západ před přerušením „zbývajících politických ekonomických a společenských vazeb“ s Ruskem.
Ve funkci dál zůstává i obchodní ředitel společnosti Nord Stream 2 Matthias Warnig. Ten však složil svůj mandát v dozorčí radě německého fotbalového klubu Schalke04, jehož je Gazprom hlavním sponzorem. Warnig se po ruském útoku na Ukrajinu dostal na sankční listinu Spojených států. Klub Schalke04 se v reakci na ruskou invazi rozhodl odstranit logo Gazpromu z dresů.
Jak připomíná německá televize ARD, Warnig je považován za blízkého spojence Vladimira Putina, od kterého dostal před deseti lety i Řád cti. Podobně jako Putin byl také za komunismu tajným agentem, a to ve službách východoněmecké tajné policie Stasi.
Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
