Muž, který podle španělského soudu „vymyslel a realizoval“ jeden z velkých podvodů ve sportovní historii, vzal vinu na sebe a dostal pokutu. Je jím Fernando Martín Vicente, tehdejší předseda Španělské federace sportovců s mentálním postižením (FEDDI) a místopředseda Španělského paralympijského výboru.
O co vlastně jde? „Letní paralympijské hry 2000 v Sydney, které již tak byly plné kontroverzí kvůli mnoha pozitivním dopingovým testům, se měly stát dějištěm jedné z nejskandálnějších událostí v historii tohoto sportu. Španělsku byly krátce po skončení her odebrány zlaté medaile v basketbalu mentálně postižených. Došlo k tomu poté, co Carlos Ribagorda, člen vítězného týmu a tajný novinář, prozradil španělskému obchodnímu časopisu Capital, že většina jeho kolegů nepodstoupila lékařské testy, které by prokázaly, že mají zdravotní postižení. IPC tato tvrzení prošetřil a zjistil, že požadované testy, které měly prokázat, že závodníci mají IQ nejvýše 75, Španělský paralympijský výbor (CPE) neprovedl. Ribagorda tvrdil, že někteří španělští účastníci soutěží ve stolním tenise, lehké atletice a plavání také nebyli zdravotně postižení, což znamená, že pět medailí bylo získáno podvodně.
Dále uvedl, že Španělská federace sportovců s mentálním postižením (FEDDI) se záměrně rozhodla přihlásit sportovce, kteří nebyli mentálně postižení, aby ‚získali medaile a více sponzorů‘. Fernando Martín Vicente, prezident FEDDI a viceprezident CPE, zpočátku obvinění odmítal. Poté, co se potvrdilo, že deset z dvanácti sportovců ve vítězném týmu nebylo zdravotně postižených, se Fernando Martín Vicente za chybu veřejně omluvil, přijal plnou odpovědnost a těsně před oficiálním zveřejněním výsledků rezignoval. O dva týdny později byl tým oficiálně diskvalifikován a bylo mu nařízeno vrátit zlaté medaile.“ (en.wikipedia.org)
O posledním dějství neradostného příběhu píše BBC.com: „Když (Fernando Martín Vicente) přijal odpovědnost za podvod a pokutu ve výši 5 400 eur (4 600 liber), byla stažena obvinění proti dalším 18 obžalovaným, včetně 10 falešných paralympioniků. Fernando Martín Vicente však ve svém prvním veřejném prohlášení ke skandálu od soudního řízení v roce 2013 napsal BBC třístránkový dopis, v němž popírá, že by se na něm jakkoli podílel.
‚Jak to bylo provedeno? Kdo to podporoval? Kteří lékaři nebo odborníci se k něčemu takovému propůjčili? Upřímně řečeno, nevím,‘ tvrdil.“
Říká, že to vzal na sebe jako prezident organizace FEDDI, ale dodává, že jeho výsledky v průkopnickém sportu pro lidi s poruchami učení ukazují, jak „absurdní a nepodložená“ byla obvinění proti němu. (Jeho vlastní dceři byla v dětském věku diagnostikována těžká mentální porucha.)
Všeobecně se uznává, že právě díky Fernandu Martínu Vicentemu byly na paralympijských hrách v Atlantě 1996 zavedeny soutěže pro sportovce s mentálním postižením a na paralympiádě v Sydney 2000 byly rozšířeny.
Miguel Sagarra, generální sekretář Španělského paralympijského výboru, který vedl vyšetřování podvodů v roce 2000, však odmítá pokusy Fernanda Martína Vicenteho o odvrácení viny.
„To je nemožné,“ říká. „Každý, kdo zná Fernanda Martína, by řekl, že je stoprocentně nemožné, aby se něco tak významného odehrálo bez jeho vědomí.“
A dodává: „Obvinění bylo velmi dobře podložené. Soudce ve své závěrečné řeči říkal, že vše se dělo na příkaz a pokyn Fernanda Martína.“
A říká, že zásluhy Fernanda Martína Vicenteho jako mistra sportu pro mentálně postižené „nejsou relevantní“ pro otázku jeho viny či neviny.
„Pravděpodobně nejpřímější obětí skandálu s podvody byl kapitán týmu Ramón Torres, jeden ze dvou hráčů basketbalového týmu, který skutečně trpí mentálním postižením, ale který musel svou medaili vrátit stejně jako všichni ostatní. Říká, že tehdy vyjádřil obavy ohledně nových členů týmu, ale bylo mu řečeno, že je vše v pořádku,“ píše BBC. Torres teď k tomu všemu říká: „Fernando Martín teď tvrdí, že o ničem neví, že to nemohl udělat. Samozřejmě že o všem věděl. Myslel jsem si, že je to větší chlap. Udělal něco špatně. Měl by říct: ‚Omlouvám se,‘ a já bych byl velmi, velmi rád.“