Tisková konference vlády: Adam Vojtěch, Marie Benešová, Karel Havlíček, Alena Schillerová, a Jana Maláčová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Městský soud v Praze učinil průlomové rozhodnutí. Zrušil nařízení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha omezující maloobchodní prodej a volný pohyb osob. Vláda postupovala protiprávně, což může vyvolat hromadné žaloby za způsobené škody. V normální zemi by kabinet podal demisi.
Rozhodnutí senátu Městského soudu v Praze udeřilo jako blesk z čistého nebe. Jistě je dobrou zprávou, že u nás funguje právní stát, který nelze řídit jako svoji firmu. Vláda dostala tvrdou lekci za svoji zpupnost a aroganci, s jakou se chtěla zbavit odpovědnosti za vyplácení náhrady škody, kterou způsobily její restrikce stovkám tisíc firem a živnostníků.
Co se odehrálo?
Městský soud v Praze vyhověl návrhu na zrušení mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, který podal advokát Ondřej Dostál. Soud konstatoval, že si vláda nejdříve počínala správně, když postupovala formou vládních nařízení podle krizového zákona. Poté ale přikročila ke změně a dnes postupuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud k tomuto obratu nevidí právní důvod.
V praxi to znamená, že o mimořádných krizových opatřeních omezujících občanské svobody nerozhoduje vláda jako celek, ale ministr zdravotnictví. Už tehdy byl Babišův kabinet kritizován, že tím snižuje právní váhu svých rozhodnutí, což může být napadeno o soudu. To se také stalo.
Městský soud nyní označil čtyři zrušená nařízení ministerstva zdravotnictví za nezákonná. Ani v tak mimořádné situaci, jako je vyhlášení nouzového stavu, nelze podle něj postupovat mimo mantinely Ústavy a právního státu. Vláda se nemůže zříci své odpovědnosti a není přípustné delegovat rozhodování o dramatickém omezování základních práv a svobod na jednoho ministra.
Účel nesvětí prostředky
Vláda sice mohla být podle soudu přesvědčena o správnosti svého postupu i jeho efektivitě, ale jak konstatoval, „efektivita není měřítkem zákonnosti a účel nesvětí prostředky“. Dal vládě lhůtu do 27. dubna, aby se vrátila k původnímu rámci krizového zákona a vydala obdobná mimořádná opatření nařízeními vlády, jinak přestanou od 1. května platit.
Rozhodnutí soudu je pravomocné a může mít fatální důsledky, protože otvírá prostor pro hromadné žaloby na stát. Vláda sice ještě může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale s nevelkou šancí na zvrat.
„V konečném důsledku to může vyvolat, že stát bude odpovědný za škody, které vznikly na základě zrušených nařízení, protože se bude jednat o škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím,“ komentuje rozsudek advokát Aleš Rozehnal pro deník FORUM 24.
Snaha ztížit přístup k náhradě škody
Vláda přistoupila ke změně právního rámce, kterou provedla bez obvyklého mediálního humbuku, ve snaze ztížit poškozeným firmám přístup k náhradě škody. Učinila tak na svém jednání 23. března, kdy současně prodloužila režim krizových restrikcí zavedených o deset dní dříve po vyhlášení nouzového stavu.
Zrušila všechna svá usnesení přijatá původně podle krizového zákona a odpovědnost za prodloužení všech krizových aktů přenesla na ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch od té doby navrhuje i nová nařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví a vláda je jen bere na vědomí.
„Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, nahradí se. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byla ta původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá,“ uvedl tehdy advokát Daniel Zinrák, specializující se na náhradu škod.
Debakl vládních právníků
Ministryně financí Alena Schillerová naproti tomu lživě ujišťovala, že se touto změnou v zásadě nic nemění. Podklad vládě připravili právníci z Legislativní rady vlády v čele s exministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem a posvětila ho jeho nástupkyně Marie Benešová. Znovu se prokazuje, že její jedinou „odbornou“ kvalifikací jsou vřelé vztahy s prezidentem Zemanem a premiérem Babišem.
Rozhodnutím soudu se situace pro možnost uplatnit náhradu škody na státu dramaticky mění a podraz vlády na poškozené podnikatele se obrací proti ní. Podle Aleše Rozehnala se tak dostáváme do režimu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
„Paradoxně vláda dosáhla pravého opaku a možnost uplatňování nároku na náhrady škody na státu usnadnila,“ dodává Rozehnal.
V civilizované zemi by za takto neprofesionální blamáž, navíc vedenou nečistými úmysly, padla celá vláda. Bylo to její kolektivní rozhodnutí. Okamžitý vyhazov autora, právního „analfabeta“ Jana Kněžínka, který jen plnil zadání premiéra Babiše, by nestačil.
