Sněm politické strany ANO 2011, konaný v sobotu 16. února 2019, měl velmi dramatický průběh. O post předsedy této vládní strany se ucházelo hned pět kandidátů. To nikdo nečekal.

Největší šance se před hlasováním dávaly premiéru Andreji Babišovi, šéfovi poslaneckého klubu ANO 2011 Jaroslavu Faltýnkovi či středočeské hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové. Ostravský primátor Tomáš Macura a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál byli původně považováni za outsidery.

Jenže delegáti sjezdu překvapivě rozhodli, že do druhého kola půjdou dva politici: Andrej Babiš a Petr Vokřál. A diskuse před touto první volbou byly vskutku bouřlivé. (Což nikdo nečekal.)

Delegáti vystoupili s tvrdou kritikou Andreje Babiše za to, že se nedokázal vypořádat s problémy se svým trestním stíháním v kauze Čapího hnízda.

Delegát z Prahy Jan Novák byl nejostřejší. Řekl: „Je nedůstojné, jak se náš předseda neustále vymlouvá na všechny ostatní, a nedokáže přijmout zodpovědnost sám za sebe.“ Půlka sálu bouřlivě tleskala, druhá část nesouhlasně bučela.

Andrej Babiš byl po této dramatické vsuvce očividně překvapený a v šoku odešel do zákulisí. (To nikdo nečekal.)

Mezitím se přihlásila do diskuse Petra Svobodová z jižní Moravy a oznámila, že navrhne, aby sněm přijal jednoznačné stanovisko, které by donutilo jejich předsedu Babiše k oddělení politiky od byznysu a světa médií. „Žádáme, aby Andrej Babiš ukončil debaty o střetu zájmů, které se negativně odráží nejen do politiky a dělají našemu hnutí negativní reputační pověst, ale ohrožuje také ekonomické zájmy státu. České republice hrozí stopnutí evropských dotací jen proto, že tu náš předseda porušuje zákony,“ prohlásila Svobodová, která dříve při vzniku strany patřila k Babišovým podporovatelům. (To nečekal ani Babiš.)

Andrej Babiš se pak vrátil do sálu a žádal o přednostní právo reagovat. Pak si stoupl ke stolku a prohlásil: „Nikdy, nikdy, a ještě jednou opakuji: NIKDY neodstoupím. Tohle hnutí jsem vytvořil, zaplatil a dovedl tam, kde je. A vy mi nebudete nakazovat, co mám a nemám dělat. Je to kampaň kalouskových černých duší, které se dostaly do naší strany. Nechápu, co tu vlastně ještě dělá pan Novák z Prahy.“

Po těchto slovech odvedla ochranka delegáta Jana Nováka ze sálu a později po něm bylo vyhlášeno pátrání. (To se tak trochu čekalo.)

„A čo táá Slobodová,“ hřímal Babiš u řečnického pultíku. „Je to ženská, tu nechte být,“ zašeptala mu do ucha Pokorná. „Nezájem,“ odsekl Babiš.

Svobodová v tu chvíli už v sále nebyla. Evidentně nevydržela psychický tlak, pod který se dostala, a sama odešla do šaten. Tam si pro ni najednou přijela záchranka, kterou zavolal Jaroslav Faltýnek. Zpočátku si všichni mysleli, že „Falta“ – jak mu důvěrně říkají spolustraníci, kteří ho milují – zachránil paní Svobodovou před infarktem. Později se část delegátů dozvěděla, že sanitka, která ji odvážela, nebyla rychlá záchranná služba, ale že ji odvezli zřízenci z Psychiatrické léčebny v Bohnicích. (Bylo to nečekané.)

Po tomto incidentu se již nikdo nepřihlásil do diskuse. Brněnský exprimátor Petr Vokřál, kterému se dávaly největší šance, že by mohl vystřídat ve funkci kontroverzního zakladatele strany, oznámil, že si Andreje Babiše váží a že „nadále nebude nadřazovat zájmy politického hnutí nad zájmy Andreje Babiše“.

Část delegátů byla v té chvíli zmatena, neboť spoléhala na „člověka změny“, tedy Vokřála. Řada delegátů si přála nežít jen ve stínu Babiše a Agrofertu. Měli chuť udělat z ANO 2011 standardnější levicové hnutí bez afér a problémů, které vnesl do společnosti a strany jejich zakladatel.

Revoluce se však nakonec nekonala. Ve druhém kole byl Andrej Babiš zvolen jednoznačně. Ruku pro něj nezvedlo jen 22 delegátů. Což však – jak už jsme si u Babišovy strany zvykli – byli předem domluvení delegáti, aby to při volbě předsedy nevypadalo navenek blbě. Jako někde v KLDR.

Další „korejský sjezd“ se bude konat za dva roky. Marketéři strany – jak se dalo čekat – mají do té doby vytvořit ve straně řízený proces kritického myšlení a připravit projevy delegátů tak, aby se strefovaly do všech ostatních, jen ne do předsedy Babiše.

Facebook Jaroslav Kmenta