Financování samospráv stojí na hliněných nohou. I když jim stát peníze nesebere

ČTK

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | FOTO: ČTK

Velkým tématem posledních týdnů je vládou provedené částečné naúčtování nákladů koronavirových kompenzací živnostníkům na vrub rozpočtů obcí a krajů. Tato věc sama o sobě nakonec zřejmě míří k pozitivnímu vyústění: vypadá to, že vláda ustoupí spojené frontě opozice a komunálních politiků a osvojí si návrh, který vzešel ze Senátu, aby územním samosprávám byla rovněž jednorázově poskytnuta zákonem definovaná náhrada. Konec dobrý, všechno dobré? Ne tak docela. V celém příběhu, který se odehrává na pozadí docela složitého systému přerozdělování výnosů daní mezi stát a územní samosprávné celky, totiž zaniká, že ty největší problémy máme teprve před sebou. 

Jde o tohle: velká část toho, co samosprávy – obce a kraje – dělají v takzvané „samostatné“ působnosti, jsou ve skutečnosti jejich povinnosti uložené jim státem. Obce a kraje například mají povinnost pro své spádové území zřizovat školy a poskytovat jim materiální vybavení, podobně také ve vztahu k jiným zařízením, například sociálním nebo zdravotním; mají povinnost starat se o silnice; zabezpečovat dopravní obslužnost, a tak dále. Stát prostřednictvím detailních právních předpisů také definuje konkrétní nároky na to, jak plnění těchto „samosprávných“ úkolů obcí a krajů má vypadat. 

Pavel Hofman

Co obce a kraje tak úplně nemají, jsou vlastní příjmy. Základním zdrojem financování obcí a krajů jsou podíly na výnosu takzvaných sdílených daní. Jde o příjmy státního rozpočtu, které jsou podle zákonem určeného klíče dále přerozdělovány v určitém objemu územním samosprávám. Ačkoli komunální a regionální sféra si zvykla nahlížet na tyto příjmy jako na „vlastní“, vývoj posledních týdnů ukázal, že takhle snadné to není. To, o čem roky předtím psali mimo jakýkoli zájem širší veřejnosti i samosprávné praxe jen teoretici správního práva – tedy že český systém sdílených daní je ve skutečnosti blíže přidělování neúčelových dotací samosprávám ze strany státu podle formule nastavené zákonem, se najednou stalo bolestivou realitou. 

A nejde jen o zjištění, že příjmy obcí a krajů reálně z moci parlamentní většiny disponuje stát, ale zejména o to, že obce a kraje mají malou možnost ovlivnit nejen vymezení svých nejpodstatnějších úkolů, ale i výši k tomu potřebných příjmů jako takovou. Jinými slovy, samospráva, na kterou stát delegoval zajištění podstatných veřejných služeb každodenního života, stojí ekonomicky na hliněných nohou. A právě tohle – ještě více než dopady jednoho konkrétního rozhodnutí současné vlády – musíme vyřešit. 

Dlouhodobě se prostě nelze tvářit, že územní samosprávy nám zajistí školy, domovy pro seniory, silnice, autobusy, vlaky a plno další věcí, aniž bychom se bavili o tom, kde na to mají brát peníze. Možností, jak k tomu přistoupit, je řada. Přinejmenším by se však v rámci současného pojetí legislativy mělo začít tím, že definujeme minimální zaručenou výši příjmu obce a kraje na obyvatele, který by měl být v nějakém vztahu vůči zákonem očekávaným základním úkolům územních samospráv. Dále bychom se měli podívat na nynější rozdíly ve výši přídělů na obyvatele zejména u krajů – nejhůře financovaný kraj dnes podle zákona dostává na obyvatele téměř o polovinu méně peněz než kraj nejlépe financovaný, přičemž důvody, proč tomu tak je, jsou dnes už v podstatě historické. A nakonec bychom se celkově měli zabývat způsobem ekonomického zajištění územních samospráv včetně toho, zda by obce a kraje neměly mít větší možnost výši svých příjmů ovlivňovat, jak tomu bývá v řadě jiných zemí.

Jde o mimořádně náročné téma, které v mnoha ohledech bude představovat velmi kyselé jablko. Pokud do něj ale včas nekousneme, hrozí nám při některých scénářích vývoje, že začneme pozorovat významné zhoršování kvality každodenních veřejných služeb, v některých případech možná i jejich kolaps. A nemusí jít jen o scénář nějakého razantního a delší dobu trvajícího poklesu ekonomiky, ale myslet je třeba například i jen na financování různých sociálních zařízení a služeb, které v řadě případů jedou na evropských dotacích, a přitom se blíží doba, kdy naše země bude v eurofondech čistým plátcem. Čas přemýšlet o celkovém způsobu financování veřejných služeb poskytovaných samosprávami je právě teď. 

Autor je kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje za ODS.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner