Starý rynek FOTO: Adam Ciereszko / se souhlasem
FOTO: Adam Ciereszko / se souhlasem
Plánujete dovolenou u polského pobřeží Baltského moře? Pokud hodláte vyrazit autem, udělejte si přestávku v půlmilionové Poznani, která nadchne nejen milovníky historie či postindustriální architektury, ale i gurmány a znalce vína. Také do přírody je to z centra coby kamenem dohodil.
V dubnu navíc začala z Prahy do Poznaně několikrát týdně létat přímá linka – zpáteční letenka se dá pořídit zhruba za tisícovku. Vyrazíte-li však autem, za krátkou zastávku stojí i Lešno, v němž se lze vydat po stopách Jana Amose Komenského. Ve městě vzdáleném asi hodinu jízdy od Poznaně najdete dva jeho pomníky, školu a ulici s jeho jménem.
Poznaň stejně jako většina velkých měst v Polsku za posledních pár desítek let udělala v oblasti turistického ruchu značný pokrok. Atraktivní výstavy a muzea, uspořádání veřejného prostoru, propojování starého s novým, ale třeba i nabídka vyžití na jezeře Malta nedaleko centra dokazují, že Poláci svými nápady umějí zaujmout.
Zajímavá je koneckonců i legenda, která se vztahuje k názvu Poznaň: Po mnoha letech se na lovu potkali bratři Lech, Čech a Rus. „Poznáváš mě, bratře?!“ „Poznávám! Poznávám!“ křičeli jeden přes druhého. A tak místo, kde se shledali, dostalo jméno Poznaň.
Kolébka polského státu
Přitažlivou formou dokázali v Poznani zpracovat i počátky svých dějin v bezbariérové expozici Brána Poznaně, která se nachází v nejstarší části města na Dómském ostrově. Tady se nechal v roce 966 pokřtít kníže Měšek I., který položil základy polské státnosti a církve. V Bráně Poznaně se setkáte s ním i s jeho manželkou Doubravkou, dcerou českého knížete Boleslava I.
Dějiny kolem vás ožijí ve formě filmů, modelu prvního hradiště a dalších instalací, legend, interaktivních obrazovek i her pro děti. Audioprůvodce je k dispozici také v češtině. V rámci prohlídky lze vystoupat na střechu s výhledem na první polskou katedrálu. Dnes má tvar gotické trojlodní baziliky – románské pozůstatky z 10. století se skrývají ve zpřístupněném podzemí.
V katedrále jsou pochováni vysocí církevní hodnostáři a panovníci z rodu Piastovců. Součástí Zlaté kaple z 19. století je například sarkofág a pomník Měška I. a jeho syna, prvního polského krále Boleslava II. Cestou od Brány Poznaně do katedrály projdete pod uměleckou instalací, v níž jsou zabudovány fragmenty tisíciletého dubového dřeva nalezeného při archeologických průzkumech.
Ještě, než se vypravíte do centra, zajděte se podívat na trojrozměrnou nástěnnou malbu Mural Śródka, která vypráví příběh této čtvrti a v soutěži National Geographic Traveler byla oceněna jako jeden ze sedmi nových divů Polska. Další dům jen kousek vedle zase zdobí „Zelená symfonie“, instalace v podobě systému trubek a okapů, který při dešti „hraje“ symfonie složené z padajících dešťových kapek.
Kozlíci na orloji
Podstatná část historického centra Poznaně byla za 2. světové války zničena a následně znovu postavena. Čtvercový Starý rynek obklopují domy v barokním a renesančním stylu – nejfotogeničtější jsou ty hodně barevné s podloubím vedle radnice. Kdysi se v nich obchodovalo s rybami, svíčkami a solí.
Ze stejné doby, tedy z 16. století, pochází i budova radnice, jedna z nejkrásnějších světských renesančních staveb nejen v Polsku. Nachází se v ní Muzeum dějin Poznaně s artefakty, jako jsou pranýř či symbol města – dva kovoví kozlíci z počátku 20. století. Jejich kopie se každý den v poledne objevují na radniční věži. Poté, co „vylezou“ z okénka, dvanáctkrát se trknou.
Jedná se o obrovskou atrakci, na kterou zdaleka nečekají jen děti. První kozlíci byli na orloji instalováni v roce 1551. Legenda praví, že mladému kuchtíkovi, který je chtěl zabít na maso, utekli na radniční římsu. V roce 2002 dostali v rozhlasové anketě jména Tyrek a Pyrek.
Pod nadvládou Prusů
Kdo dává přednost modernějším dějinám, má na Starém rynku možnost navštívit Muzeum Velkopolského povstání, v němž toto vojvodství po 1. světové válce usilovalo o připojení k Polsku.
Předtím byla Poznaň a okolí více než 120 let součástí Pruska, jehož snahy o germanizaci tohoto území vedly k napětí ve společnosti. Poláci v boji za svůj jazyk, kulturu a vůbec národní identitu nechtěli přistoupit k násilí, protože věděli, že Prusové mají nejsilnější armádu v Evropě. Čekali na správný moment, který nastal v roce 1918.
Asi sto metrů od Starého rynku narazíte na farní kostel sv. Stanislava. Jeden z nejmonumentálnějších barokních kostelů v Polsku postavili v 17. století jezuité. Nacházejí se v něm slavné varhany z 19. století a každou sobotu ve 12:15 v něm probíhá varhanní koncert.
Atraktivní výhled na historické centrum Poznaně se naskýtá z věže Královského hradu, na kterou jezdí výtah. V objektu sídlí Muzeum užitého umění a expozice věnovaná především době Přemysla II. Velkopolského.
Centrum Enigma
V Šifrovacím centru Enigma se seznámíte s příběhem tří geniálních matematiků z Poznaně, kterým se podařilo prolomit šifry německého stroje Enigma, a s tím, jak jejich objevy ovlivnily průběh 2. světové války. Vystaven je originál Enigmy i jeho replika, kterou si lze „osahat“. Multimediální a interaktivní expozice je ale věnována šifrování v širším slova smyslu. Koho takové aktivity baví, rozhodně se má na co těšit.
Oceněné nákupní centrum
Jedním z architektonicky pozoruhodných míst v Poznani je zcela jistě Stary Browar, tedy Starý pivovar, který se stal v roce 2006 nejlepším středně velkým nákupním centrem na světě. Zdaleka se však do něj nechodí jen nakupovat. V objektu postaveném na pozůstatcích pivovaru z 19. století (pivo už se tu nevaří) najdete restaurace, taneční kluby, uměleckou galerii, venku krásný park a posezení.
Uměleckou instalaci lze tady objevit téměř na každém kroku, a to nejen uvnitř. Například nádvoří vévodí největší pivní „půllitr“ na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. V jedné části je do stavby zapracován komín z původního pivovaru, jinde zase třeba víčka z pivních lahví.
Základem jsou brambory
Nejtypičtějším pokrmem v Poznani a okolí jsou brambory. Poblíž Starého rynku mají dokonce své muzeum. V restauracích zpravidla narazíte na brambory s tvarohem (nebo sýrem cottage) a koprem nebo omáčkou. Tento předkrm může mít mnoho podob – od brambor ve slupce přes krokety až po vymazlený pečený „košíček“.
V Poznani není problém najít restaurace, které vaří regionální jídla z místních surovin. Přímo na Starém rynku se nachází Bamberka a před ní stejnojmenná socha, která zdobí starou studnu. Jde o ženu v kroji připomínající osadníky z okolí německého Bamberku, kteří byli v 1. polovině 18. století pozváni do vesnic kolem Poznaně – v důsledku války a epidemie vylidněných.
Leckoho může překvapit, že si lze v Poznani dát i výborné víno polské provenience. Kromě podniku A nóż widelec z průvodce Michelin (v Polsku se nemusíte bát, že vás degustační menu finančně zruinuje) například také v restauraci Concordia Taste, kde nabízejí rovněž několik druhů sektu. V hotelu Liberté 33 a Edison podávají Ryzlink, Pinot Noir a Cuvée z vlastních vinic vzdálených asi deset kilometrů směrem na severozápad od Poznaně.
