Volvo Amazon z roku 1959 traktor T43 z roku 1946 FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Čtrnáctého dubna ve švédském Göteborgu otevřela automobilka Volvo novou expozici. Nevšední zážitky slibuje už pouhý pohled na budovu, v níž se World of Volvo nachází. Kruhová stavba ze skla a dřeva má symbolizovat svět bez hranic. Nenajdete v ní žádné pravé úhly ani dva stejné prostory, samozřejmostí je ekologická šetrnost.
Datum otevření nebylo zvoleno náhodou. Ve stejný den v roce 1927 se veřejnosti představil první model osobního automobilu této značky, ÖV4. Původně se premiéra měla konat o den dříve, jenže vůz si pro své publikum připravil zajímavé překvapení – pohyboval se pouze pozpátku. Ukázalo se, že pohon zadní nápravy byl špatně namontován, což se snadno a rychle dalo do pořádku.
Podobných perliček u exponátů ve „Světě Volva“ najdete více, stejně tak se seznámíte s historií firmy včetně vychytávek, zejména těch bezpečnostních, se kterými udělala díru do světa. Expozice je interaktivní, a kdo má chuť, může ji vnímat doslova všemi smysly. Na své si nepřijdou jen automobiloví nadšenci, ale třeba také ti, kteří si rádi hrají a testují své schopnosti. Milovníci designu jako takového jistě ocení samotnou prohlídku budovy.
Vůz pro krále
Pokud nevyužijete možnosti zakoupit si vstupenku (pro dospělého asi za 500 Kč) na určitý čas on-line, učiníte tak na místě. QR kód, který vám poté přijde e-mailem, použijete při vstupu do expozice. Pro ty, kteří by si nevěděli rady, je kolem k dispozici dostatek personálu. Ten se vám věnuje i v případě, že se rozhodnete vyzkoušet některou z aktivit. Kupříkladu hned za turniketem je možné stát se na chvíli bagristou.
Ve vstupní hale narazíte na první nablýskaný exponát, kterým je takzvaný královský vůz PV60 – poslední civilní šestiválcové osobní auto od Volva. Jeho vzhled byl ve srovnání s americkým designem celkem staromódní už v době, kdy se na konci druhé světové války představil světu. Přesto byl, především díky vysokému komfortu, velmi populární.
Vystavený kus vlastní švédský král Karel XVI. Gustav. Dostal ho od Volva a drobnějších dárců k 50. narozeninám v dubnu 1996. Vůz, se kterým je stejně starý, panovník poprvé vyzkoušel v srpnu 1997 na prvním ročníku Švédské královské rallye na ostrově Öland.
V kanceláři zakladatelů
V samotné expozici se vystavené vozy střídají s interaktivními a audiovizuálními prvky. Jedním z nich je kancelář zakladatelů Volva s původním nábytkem a na zeď promítaným krátkým filmem vyprávějícím jejich příběh. Ekonom se smyslem pro inovace Assar Gabrielsson a inženýr s orientací na budoucnost Gustav Larson sdíleli dokonce jeden stůl, u kterého všechno probírali společně.
Vždyť také jedním z pilířů otevřené firemní kultury bylo motto: „Co mi nemůžeš říct, aby to všichni slyšeli, může zůstat nevyřčeno.“ Modely aut testovali sami ve skutečně náročném terénu – na švédských silnicích 20. let 20. století, které v té době byly vhodné především pro koně a povozy. Většinou se jednalo o štěrkové cesty s dírami a nerovnostmi, které pro prověření auta představovaly ideální podmínky.
Díky moderním technologiím si lze rovněž přečíst knihu zakladatelů značky z roku 1936, která obsahuje recept na úspěch při prodeji švédských aut. Interaktivně je pojata i cesta historií zahrnující důležité milníky jednotlivých desetiletí včetně dobových fotografií. U dalšího stanoviště si zase na přístroji připomínajícím staré rádio můžete naladit určité historické období, do něhož vás přenesou dokumentární filmové záběry.
Firmu zachránil náklaďák
Prodej prvního osobního vozu ÖV4 neodpovídal očekáváním, a proto Assar Gabrielsson v červnu 1928 představil vedení firmy čtyři alternativy do budoucna. Jednou z nich bylo uzavření společnosti. Klíčem k přežití se nakonec stal první nákladní automobil LV4, který měl motor se stejným výkonem (28 koní) jako osobní vůz, ale zesílený podvozek. Pět set kusů se prodalo během půl roku.
Když ekonomika začala ve 20. letech 20. století růst, chtělo více Švédů cestovat. V roce 1928 tedy spatřil světlo světa i první Volvo autobus. Měl místo pro 15 cestujících a stejně „výkonný“ motor (28 koní) jako jeho předchůdci. Vzhledem k tomu, že nejvyšší povolená rychlost autobusů činila tehdy 20 km/h, až tolik to nevadilo.
Během druhé světové války byla zakázána výroba aut k soukromým účelům, a tak Volvo vsadilo na traktory. I s ohledem na to, že kvůli uzavřeným hranicím vázly dodávky potravin a země se tak musela soustředit na vlastní zemědělskou produkci, slavila novinka od Volva velký úspěch. Vystavený model T43 je z roku 1946.
Symbol lepších časů
Cenově příznivé malé auto s oblými tvary PV444 se po válečných letech stalo symbolem naděje a lepších časů. Veřejnosti byl vůz představen v září 1944 a ve své době měl rozhodující význam pro další úspěch automobilky. Zajímavostí je, že jeho premiéra nebylo tím jediným, co v roce 1944 přispělo k pozitivní atmosféře ve společnosti. Vznikly také firmy IKEA a Tetra Pak a objevila se i nejsilnější holčička na světě – Pipi Dlouhá punčocha.
Z dalších modelů vybíráme jen namátkově. Amazon se stal v roce 1959 prvním vozem na světě, který vyjel z výrobní linky s namontovanými tříbodovými bezpečnostními pásy. Sporťák P1800 měl v 60. letech 20. století posílit image Volva ve světě. Jeho designérem byl tehdy ještě student Pelle Petterson, který později navrhoval také čluny, mopedy, sekačky na trávu a oblečení.
Prototyp bezpečného vozu Volvo Experimental Safety Car se představil na autosalonu v Ženevě v roce 1972. Jednalo se o milník, po němž se Volvo dostalo na přední pozice, co se týká automobilové bezpečnosti. Vůz obsahoval technologie, které se začaly běžně používat až o desítky let později, jako jsou airbagy, zadní kamera, ABS nebo nárazník formovaný tak, aby posádka přežila čelní náraz v rychlosti 80 km/h.
Jak vypadala budoucnost z pohledu Volva v roce 1976, lze vidět na prvním elektrickém automobilu. Existovaly jen dva exempláře – čtyřmístné osobní auto pro použití ve městě a dvoumístný pick-up na rozvážení pošty. Přestože je krátký, má uvnitř dost prostoru a na všech místech také tříbodové pásy. Trvalo tehdy deset hodin, než se nabil 300 kilogramů vážící olověný akumulátor, který poskytoval dojezd 50 kilometrů.
V „ložnici“ kamioňáka
Zvláštní sekce je věnována bezpečnosti a komfortu řidičů kamionů. Je možné si sednout do kabiny či navštívit „ložnici“, v níž šoféři odpočívají. Z vystavených historických exponátů stojí za zmínku například nákladní auto, které se v těžkém terénu kolébá jako kachna. BM-Volvo DR860 byl prvním sériovým modelem kloubového sklápěče s pohonem na čtyři kola na světě.
Další část expozice se hodně zaměřuje na bezpečnostní vychytávky. Na trenažéru si můžete vyzkoušet, jak zvládáte řízení za tmy, deště nebo v příliš vysoké rychlosti. V autobuse, jehož „jízda“ vám bude díky virtuální realitě připadat skutečná, si zase otestujete, jak jste schopni při náhlém zabrzdění udržet rovnováhu.
Některé interaktivní obrazovky nabízejí kvízové otázky typu: vyberte z několika předmětů včetně teplého hot dogu či donutu ten, který je po vyhození do vzduchu nejaerodynamičtější. Odpověď je pro leckoho překvapivá a také patřičně zdůvodněná.
Vlézt si můžete do kabinky představující větrný tunel, a dokonce si z ní pořídit vlastní video. To vám bude na památku po načtení QR kódu zasláno do telefonu.
