NÁZOR / Ruský politický analytik a kritik Putina Andrej Piontkovskij napsal v poslední době několik článků a komentářů o postoji Francie a rizicích, která z něj vyplývají. Francie, reprezentovaná prezidentem Emmanuelem Macronem, prokázala svou odpovědnost za osud Evropy a oddanost ideálům Velké francouzské revoluce nikoli slovy, ale činy. K tomu lze připojit několik důležitých úvah.

Macronův postoj vyvolal v hlavách Kremlu vážný zmatek. Vždyť „aristokracie smetiště“ si stejně jako ruská aristokracie vybudovala s Francií zvláštní vztahy. Kuchyně, móda, kultura, letoviska, zkrátka všechny výdobytky Francie, jsou pro ně nezpochybnitelné. Nejsou schopni oponovat ničím vlastním. Jiná věc je, že aristokraté z leningradských zapadákovů, gomelských vchodů, středoasijských kišlaků nebo kavkazských aulů se na rozdíl od ruské aristokracie nesnaží učit francouzsky. Ale to je daň za to.

Nejdůležitější je, že ruská zločinecká aristokracie téměř všeobecně vyznává hodnoty francouzských nemovitostí a pohodlí francouzského života. Není divu, že se poddaní ruské říše rozhodli chovat v páté (Francouzské, pozn. red.) republice jako doma. Nejprve se pustili do zařizování svých záležitostí ve Francii jako v Rusku. Nakupovali majetek pomocí intrik, neplatili daně, podváděli všechny na každém kroku, včetně soudů a tak dále. Aféry Sulejmana Kerimova, zadrženého francouzskou policií kvůli daňovým únikům, a dalších jsou jen špičkou ledovce svinstva, které si s sebou do Francie přivezli.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Za další, jak kdysi napsal ruský básník a spisovatel 19. století Nikolaj Alexejevič Někrasov, „našli zálibu ve sračkách“, aby se cítili jako ve známém prostředí, a začali korumpovat některé francouzské politiky a novináře.

Nuže, vzpomeneme-li si na korupčníka a exředitele ruských železnic Vladimira Jakunina, který jako profesionální špion s bezvadnou francouzštinou mohl snadno budit dojem normálního byznysmena, jak jsem o tom již mnohokrát psal, nebo na pseudoakademičku Natalii Naročnickou, je to jen několik článků obrovské špionážní sítě, kterou Putinův režim ve Francii vybudoval. A nedávné vyšetřování české rozvědky to jen potvrzuje.

Proto Kreml nečekal, že s ním Francie bude mluvit jediným jazykem, kterému rozumí. Zdá se však, že ani ve Francii si všichni politici plně neuvědomují, jak velký vliv na Rusko mají. Pokud analyzujeme rozsah stahování peněz z Ruska a porovnáme ho s Putinovým okolím, ukáže se, že značná část majetku Putina a jeho předáků je soustředěna ve Francii na poměrně malém území. A to je pro ně nejcennější majetek. Jedná se o Putinovu vilu poblíž Monaka, kterou na něj převedl bývalý moskevský starosta Jurij Lužkov. Skupina J. Lužkova, V. Resina a Š. Čigirinského by se neměla brát v úvahu. Neexistuje žádný sebeúctyhodnější darebák z této bandy, který by neměl seriózní vilu nebo byt v Antibes a Cap Ferrat, Cannes a Saint Tropez. Na dvou mysech kolem Monaka.

Dále čtěte

Rusko má nižší HDP než Guyana a Rumunsko, šéf Státní dumy Volodin ale hlásí triumf

Šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin použil některá statistická čísla, aby dokázal, že se Rusku ekonomicky daří. Podle ekonomů si…

Monako je samostatný příběh. Jsem si jist, že pokud francouzská prokuratura zahájí seriózní systematické vyšetřování transakcí kolem těchto nemovitostí, může to mít velmi vážné důsledky. Tím systematickým nemyslím jen legální ve smyslu využívání nastrčených osob oligarchou a senátorem S. Kerimovem, ale spoluúčast Putinových nastrčených osob na financování války a páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Toho se Moskva obává více než cizinecké legie na Ukrajině.

Válka na Ukrajině není věcí půdy a idejí, ale jde o zachování a posílení systému, který jim umožňuje drancovat bohatství ruských regionů a národů a následně je legalizovat na Azurovém pobřeží a zajistit, aby nikdo toto právo nezpochybňoval. Také chtějí na Azurovém pobřeží žít podle svých představ. Proto Andrej Piontkovskij říká, že Putinův režim může ve Francii aktivizovat teroristy stejně jako v Rusku, a proto by francouzské vedení i Francouzi měli dobře pochopit, že mají s Ukrajinou jednoho společného nepřítele. Tím není jen Putin, ale především masa lidí, kteří touží po velikosti a chtějí se nechat oklamat a nechtějí se stát národem. Navíc pro žádného Francouze by nemělo být těžké přečíst si pouhé dva svazky slavného krajana Astolfa de Custine, jehož skvělý popis Ruska 19. století platí i v současnosti, aby vše pochopil. Z toho si pak každý může vyvodit patřičné závěry.

Autor je ruský podnikatel žijící v České republice.