Po většinu kontrolovaného období stál v čele ministerstva zemědělství Miroslav Toman. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministr zemědělství Miroslav Toman nadále prosazuje populistický návrh na omezení dovozu zahraničních potravin. Kompromis spočívá ve zvýšení maximálního podílu českých výrobků na dvě třetiny oproti původně navrhovaným 85 procentům. I tak tento záměr nahrává domácím agrokoncernům, přestože dnes premiér Babiš tvrdí, že ho nepodpoří.
Návrh skupiny poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) na takzvané zvýšení potravinové soběstačnosti, což je neslavný relikt komunistické éry, vyvolal rozruch. Prosazovali povinné zvyšování podílu českých potravin v obchodech tuhou regulací zahraničního dovozu. Podle původního návrhu měl tento podíl příští rok dosáhnout 55 procent a každoročně by se zvyšoval o pět procent až na 85 procent v roce 2027.
Méně zboží, vyšší ceny
Koalice poslanců ANO a SPD, Zdeňka Ondráčka (KSČM), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Václava Klause juniora (Trikolóra) přilepila tento pozměňovací návrh k novele zákona týkající se dvojí kvality potravin. Sněmovna ji měla projednávat v závěrečném čtení.
Následně se zvedl hlasitý odpor opozice, nezávislých ekonomů, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a obchodu a Asociace soukromého zemědělství. Hlavní výhrady směřovaly ke skrytým vadám a pohnutkám této iniciativy. V konečném důsledku by razantně snížila výběr a kvalitu potravin, zvýšila jejich cenu a nahrála velkým domácím agrokoncernům v čele s Agrofertem.
Poté došlo ke kurióznímu vývoji. Z obav kvůli dalšímu propírání střetu zájmů, už tak hypertrofovaného na unijní úrovni, zasáhl premiér Andrej Babiš. Oznámil, že návrh poslankyně Balaštíkové nepodporuje, protože prý poškozuje hnutí ANO. Totéž doporučil svému poslaneckému klubu.
Řeší to pan Faltýnek
„Já jsem šel do politiky nezištně. Dělám zdarma. A nedám vám žádnou šanci, abych někdy za moji bývalou firmu lobboval,“ řekl Babiš CNN Prima NEWS. „Na klubu jsem řekl, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu. Asi máte pocit, že potřebuju nějaký zákon, aby si moje bývalá firma přilepšila. Není to pravda, já se tím nezabývám. Řeší to pan Faltýnek,“ dodal.
Tato kaše nejspíš nebude tak horká. Babiš pouze potřeboval odrazit nebezpečně se rozvíjející negativní publicitu. Komická legenda, že se naprosto neznámá poslankyně Balaštíková utrhla ze řetězu s cílem poškodit premiéra a jeho Agrofert, je hodně přitažená za vlasy.
Balaštíková by jistě sebevražedně nejednala v nesouladu se šéfem klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem, který je současně předsedou sněmovního zemědělského výboru, jehož je sama členkou. Mezi Babišem a Faltýnkem to sice občas v zákulisí jiskří, ale pokud jde o byznys Agrofertu, tam jsou spolehlivě na jedné lodi.
Druhý „kompromisní“ pokus
Kontroverzní novela zákona sice byla stažena z projednávání ve Sněmovně a vrácena do druhého čtení ve výborech, to ale neznamená, že je jí konec. Faltýnek, dříve šéf zemědělské divize Agrofertu, už oznámil, že chce vypracovat nový návrh. Maximální podíl českých potravin by podle něj dosáhl 65 procent.
V tom se Babišova pravá ruka „shodou okolností“ neliší od aktuálního postoje ministra zemědělství Miroslava Tomana, který nyní rovněž podporuje stejnou kvótu pro domácí zboží, což prezentoval v Partii na CNN Prima NEWS (7. 6. 2020).
„Bavíme se o potravinách, které si umíme vyprodukovat jak v rámci zemědělství, tak potravinářství. Nebudou do toho spadat kiwi a banány,“ nastínil Toman. To zní povzbudivě, že tento pilný regulátor, stáčející kormidlo do předlistopadové éry, nebude nutit české zemědělce pěstovat exotické ovoce. Ale vážně.
Pomůže to velkým firmám
Tomanovi v Partii oponoval předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Jsem farmář, naše asociace zastupuje 7,5 tisíce soukromých sedláků. Zní to na první poslechnutí velice dobře, ale je to velmi brutální zásah do svobody trhu. Nemělo by se to zvažovat, je to zoufalé řešení, jde to proti spotřebitelům,“ prohlásil.
„Pomůže to těm, kteří v tržní síti jsou, nejvíce to pomůže větším firmám. Firma Agrofert z toho bude mít větší výhody než malí zemědělci,“ zopakoval hlavní výhrady Šebek. Cestu ke zvýšení domácího podílu potravin spatřuje ve větší podpoře lokální produkce, nikoli v omezení dovozu zahraničních potravin, které může vyvolat reciproční reakce vůči našim exportérům.
Toman, čelný lobbista ve službách Agrární a Potravinářské komory, které před vstupem do vlády řídil, je ovšem názorově konzistentní. Direktivní zvýšení podílu českých potravin prosazuje dlouhodobě. „Já nejsem proti tomu, aby se něco dováželo, ale ať se dovážejí věci, které se tady nevyrábějí,“ zní jeho motto.
Ministr ve střetu zájmů, neboť jeho rodina podniká v potravinářském průmyslu, svůj boj nevzdává. I když na úkor často levnějšího zahraničního dovozu a hrozícího nárazu na pravidla volného unijního trhu.
Lobby Agrární komory
Celý tento fantasmagorický nápad protlačují především agresivní lobbisté Agrární komory vedené Zdeňkem Jandejskem, zastupující zájmy skupiny největších agrokoncernů s miliardovými obraty.
Navrhovatelé přitom pomíjejí i další úskalí. Produkce některých potravinových komodit, například vepřového (38 procent), u nás nedosahuje předepsané kvóty. Pokud ministr zmiňuje prodej jablek a zeleniny, jsou domácí pěstitelé schopni zásobovat trh sezónně jen několik měsíců. Zbytek roku je závislý na dovozu.
V neposlední řadě se bizarně ozval i Agrofert, který právě před touto nesoběstačností varuje. Jenže postranním důvodem jeho náhlé reakce může být i obava, aby někdo nešťoural do složení jeho produktů. Pokud je v návrhu požadováno, aby „česká potravina“ pocházela ze sta procent složení z České republiky, nemusí tyto striktní podmínky splňovat výrobky Kosteleckých uzenin z polského masa.
Stále je ale prostor tyto „mouchy“ vyladit. Premiér Babiš do toho jistě zasahovat nebude, na to má Faltýnka a Tomana. Ostatně pokud by myslel vážně svoje slova, že nepotřebuje, aby si jeho „bývalá“ firma přilepšovala, zatrhl by Tomanovi odpor proti zastropování zemědělských dotací z unijních fondů. Nejvíce znevýhodňuje právě Agrofert.
