Peter Bebjak se právě vrátil z Islandu, kde odpočíval. Zaslouženě. Nedávno dokončil Matematiku zločinu, pozoruhodný vhled do českého soudnictví a žurnalistiky, který je momentálně k vidění na platformě Voyo. I touto minisérii si udržel aktraktivní vypravěčský standard, jímž zaujal už v populárním seriálu Devadesátky, ve výtečné trilogii Herec, a ještě předtím v thrillerech Čára a Trhlina, které na Slovensku trhaly rekordy návštěvnosti. Bavili jsme se nejen o Bebjakově práci, ale i o tom, jak vidí slovenskou společenskou realitu. Černě.

Viděl jste na Islandu něco spektakulárního?

To je úplně jiný svět, v němž se člověk cítí naprosto skvěle. Ticho a velkolepost té scenérie, to je něco mimořádného.

Chtěl byste tam točit?

Tam by to nebyl problém. To je prostor, kde položíte kameru a vždy to bude zajímavé a vizuálně dokonalé.

Jste pracovitý člověk. Jenom v roce 2022 mají vročení čtyři seriály, na nichž jste se podílel: Případy 1. oddělení, Devadesátky, Duch a Chlap. Jak se to dá stihnout?

Duch a Chlap, to byly seriály, které jsem rozbíhal prvními dvěma díly a nastavil jakási vyprávěcí pravidla, herecké obsazení, charaktery, lokace, kostýmy, způsob snímání a technologický set up výroby. Vznikne jakási kuchařka pro režiséry dalších dílů. A tohle jsem dělal v pauzách natáčení Devadesátek a Případů 1. oddělení.

Točíte dobře a rychle, skoro jako kdybyste popíral české nastavení v tom smyslu, že film je velké umění, že se musí odpřemýšlet a trvá to dlouho. Vy se s tím nemažete a funguje to.

Možná k tomu přistupuju jinak. Od roku 2006, kdy jsem aktivně vstoupil do branže, točím hodně. Tím pádem jsem získal tvůrčí sebevědomí. Věřím svému stylu, nemusím zkoušet různé úhly záběrů bez toho, že bych se bál, že mi ve střižně bude něco chybět. Vím, že z toho, co natočím, dokážu vybudovat příběh, který bude držet pohromadě. Pokud točíte jeden projekt za čtyři roky, může to být jinak. Pamatuju si, že když jsem točil svůj první film, Meruňkový ostrov, natočil jsem toho zbytečně moc. Byl to výraz nejistoty….