Ilustrační foto FOTO: Jaber Jehad Badwan / Wikimeda Commons
FOTO: Jaber Jehad Badwan / Wikimeda Commons
KOMENTÁŘ / Minulé pondělí odstartovala vedle Masarykova nádraží v Praze roadshow koalice SPOLU. Provázel ji protest. Desítky žen a mužů přišly politiky varovat, neboť koalice SPOLU podle nich podporuje izraelskou „genocidní politiku“. Premiér Petr Fiala (ODS) mluvil o tom, že „Evropu obchází strašidlo populismu“ a aktivisté s palestinskými vlajkami do toho skandovali „Fialo, jak se ti spí, děti v Gaze hladoví“. SPOLU v kampani používá heslo „Je čas stát na správné straně“, nabízí se tedy otázka, jestli ty tři vládní strany stojí taky na straně hladovějících dospělých i dětí v Gaze.
Nejde jen o koalici SPOLU, není sama v těžko přehlédnutelném nízkém domácím zájmu o současné dění v Gaze. Tamní situaci jaksi setrvačně vnímáme prizmatem hrůzy, prizmatem zločinů, které v Izraeli 7. října 2023 rozpoutal Hamás a s ním útočící ozbrojené teroristické skupiny. Tehdy bylo zabito skoro 1200 Izraelců, většinou civilistů, 36 dětí a 380 příslušníků bezpečnostních sil. Více než 250 lidí bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí, část z nich stále rukojmími zůstává. Izrael má právo se bránit, proto vyhlásil válku.
My v Česku jsme primárně zaměřeni na déle než tři roky trvající ruskou agresi na Ukrajině. Tu bedlivě a s obavami o vlastní budoucnost sledujeme. V tomto konfliktu je většina z nás schopna rozeznat pachatele hrůz, téhle válce rozumíme. Dění v Izraeli a Gaze rozumíme hůř, jsou to místa nám dosti vzdálená, navíc jsme desítky let zvyklí Izrael vnímat jako terč nenávisti, permanentně ohrožený stát, který chce jeho okolí zničit, vyhladit.
V Gaze hrozí hladomor
Od 7. října 2023 se ale hodně věcí změnilo. Dozvídáme se, že izraelská armáda zabila okolo 50 tisíc Palestinců, přičemž zabitých válečníků má být podle odhadů menšina, okolo 17 tisíc, pokud čísla nelžou. Převážně umírali civilisté, víc než polovinu tvoří ženy a děti. Okolo 120 tisíc Palestinců bylo zraněno a takřka dva miliony Gazanů musely opustit své domovy. Bombardovány byly hustě zalidněné oblasti, protože se v nich podle informací izraelské armády vyskytovali příslušníci Hamásu. Nálety a válkou byla zničena nebo zásadně poškozena polovina budov v Pásmu Gazy.
Loni 21. listopadu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykače, jejichž cílem je přivést před soud a obvinit z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jak představitele Hamásu, tak Izraele. Mimo další osoby byl zatykač vydán na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua (strana Likud), ministra obrany Jo’ava Galanta (Likud) a velitele ozbrojeného křídla Hamásu Muhammeda Dajfa.
Premiér Fiala krok ICC komentoval takto: „Návrh hlavního prokurátora ICC vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace je děsivý a zcela nepřijatelný.“ Bez váhání se postavil na stranu Netanjahua, bez váhání zpochybnil postup ICC.
V první části letošního května sdělila agentura AFP s odvoláním na zprávu Výboru pro kontrolu hladomoru, že pokud se nezmění humanitární situace v Pásmu Gazy a pokud Izrael nezruší probíhající blokádu tohoto území, potom celé oblasti hrozí hladomor. Důvod je zřejmý, Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci.
Podle zprávy výboru může letos v září čelit katastrofálnímu stupni akutního nedostatku potravin 469 500 lidí. V současnosti mu čelí 244 000 lidí, loni v říjnu to bylo 133 000 lidí. Čísla rychle rostou. Další více než 1,6 milionu lidí může v září čelit třetímu až čtvrtému stupni akutního nedostatku potravin.
FT: Hanebné mlčení Západu
Nedostatek potravin ohrožuje děti. Podle OSN jich letos v březnu v Gaze celkem 3700 trpělo podvýživou. I počet ohrožených dětí rychle stoupá. Ochránci lidských práv mluví o izraelské „taktice vyhladovění“, což je ovšem považováno za válečný zločin. Amnesty International říká, že Izrael v Gaze páchá „genocidu v přímém přenosu“.
Otřesně působí zprávy izraelských veteránů, kteří se z války v Gaze vrátili domů. Vypovídají o promyšleném, systematickém a metodickém ničení všeho. Vypovídají o vytváření „zóny zabíjení enormních rozměrů“, jež se táhne podél hranice mezi Izraelem a Gazou. Jeden veterán následky operace popsal následovně: „Z toho území jsme udělali Hirošimu.“
Tyto a mnohé další informace vedly k tomu, že respektovaný deník Financial Times vydal 6. května text nazvaný Hanebné mlčení Západu ohledně Gazy. Překlad nabídl Deník N. Autoři mluví o „podezření, že konečným cílem Netanjahuovy krajně pravicové koalice je postarat se, aby Gaza byla neobyvatelná, a vyhnat Palestince z jejich země. Izrael již dva měsíce blokuje dodávky veškeré pomoci do Pásma. Zhoršuje se podvýživa dětí, v několika málo fungujících nemocnicích docházejí léky a sílí varování před hladomorem a epidemiemi“.
Financial Times dále napsal: „USA a evropské země, které Izrael vyzdvihují jako spojence sdílejícího jejich hodnoty, to však prakticky neodsoudily. Měly by se za své mlčení stydět a nedovolit už Netanjahuovi dál jednat beztrestně.“
Do toho „hanebně mlčícího Západu“, který by se měl za mlčení, za neodsouzení zločinů v Gaze stydět, patří i Česká republika. Náš premiér odsoudil ICC, ale neodsoudil hrůzy v Gaze. Proto přišli aktivisté na start „roadshow“ koalice Spolu, aby politiky vyburcovali.
Neznám dobré řešení pro Pásmo Gazy, ale jsem si jist, že tím řešením nemůže být „vyhnání Gazanů do stále se zmenšujících kapes v rozbombardovaném Pásmu“, jak to popisuje nejen Financial Times. Řešením nemůže být hladomor. A řešením nemůže být mlčení západních politiků. Nemohou dál a dál předstírat, že se v Gaze nic nepřijatelného neděje a že se Izrael přece jen brání. Je škoda, že premiér Fiala při startu roadshow s aktivisty nediskutoval, že ho zřejmě odradily palestinské vlajky a raději zmizel.
Platí, že genocida není řešení, nesmí být řešení. Neomlouvá ji ani šílené běsnění Hamásu v říjnu 2023. Premiér Fiala po všem, co se v Gaze děje, nemůže mlčet, nemůže nechat Izrael, kterého stále považuje za přítele, aby páchal zlo s jeho tichým souhlasem.
