Letiště Líně FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Na první dobrou to zní velkolepě – na místě, kde se nachází letiště v Líních ve dvou okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih, vyroste obrovská gigafactory na výrobu baterií, která zaměstná v první fázi až 4500 lidí. Vznikne tu i podnikatelská zóna o celkové rozloze 391 hektarů. To zní lákavě a fabrika na baterky by měla odpovídat trendu moderní doby. Jenže při podrobnějším zkoumání zjistíme, že záměr vedení Plzeňského kraje je velmi problematický.
I proto proti němu protestují obce, kterých se to bezprostředně dotýká. Navštívil jsem například svého kolegu, starostu Dobřan pana Martina Sobotku, a byl jsem velice překvapen, jakým tristním způsobem s ním i se starosty ostatních dotčených obcí komunikuje Plzeňský kraj, který je hlavním iniciátorem projektu. Plzeňský kraj se k věci staví tak, že on s projektem likvidace letiště v Líních a následné výstavby téměř 400hektarového podnikatelského parku nemá nic společného a že za všechno může vláda. Pakliže by toto byla pravda, pak chování vedení Plzeňského kraje postrádá logiku. Zajisté úkolem kraje není mlčet, s občany ani obcemi nekomunikovat a jen vše svádět na vládu. Pro mne je zkrátka záhadou, kde bere kraj odvahu podporovat projekt, který se má uskutečnit v katastrech pěti obcí, aniž by jej probral alespoň s jejich představiteli!
Jedním z problémů je, jak by se řešily ubytovací kapacity pro tisíce nových zaměstnanců. A kde vlastně tyto lidi vzít, protože na pracovním trhu nejsou. Je toto území na takové množství lidí připraveno? Podle starosty Dobřan Martina Sobotky nikoli. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost 2,65 procenta (údaj Českého statistického úřadu z 31. července letošního roku). To v překladu znamená, že žádní volní zaměstnanci nejsou k dispozici. Museli by to tedy být noví agenturní zaměstnanci ze zahraničí. Byla by to další velká zátěž pro obce kvůli infrastruktuře a službám (a to kraj nijak neřeší).
Za zcela nedostatečné považuji propočty ohledně spotřeby vody, která je u podobných závodů velmi vysoká. Je to pro mě až zarážející nepřipravenost v době, kdy se musí nakládat s vodními zdroji šetrně a rozumně. V případě gigafactory by se mělo jednat o přítok 300 litrů vody za sekundu. To je přibližně o 100 litrů méně, než je spotřeba pro celou plzeňskou aglomeraci. Tyto zneklidňující informace přicházejí v době, kdy jsou zásoby vody na některých místech kraje problematické. Zaznělo též, že by voda mohla být přivedena z Nýrska. Pokud se tak stane, znamená to konec projektu propojení skupinových vodovodů, který se týká například i města Přeštice, kde jsem starostou? Pravděpodobně ano, neboť vodárenský zdroj v Nýrsku potřebnou kapacitou nedisponuje.
Dalším problémem je spotřeba elektřiny, jejíž ceny jsou teď rekordní. I když zní výstavba gigafactory na výrobu baterek lákavě, tak u podobných projektů se často nemluví o tom, že spotřeba energie bývá enormní. Požadavek na spotřebu elektrické energie prý dosahuje ve výsledku až 600 MW. Jak a odkud se samotná elektřina na místo přivede (a šířka v řádech desítek metrů vedení nutně souvisí s dalším záborem krajiny)? Budou na to kapacity stačit?
Jedním z dalších problémů je i otázka bezpečnostní, o které se moc nemluví. Podle expertů je nesprávné rušit nejzápadnější české a zároveň jediné letiště se zpevněným povrchem v Plzeňském kraji, protože takový objekt se nemusí využívat pouze při možné obraně státu, ale i při různých živelních pohromách. A kdy a kde se něco stane, to nevíme. Ukázaly to třeba nedávné obrovské požáry v Českém Švýcarsku. Letiště samozřejmě slouží i klubům a může představovat i záložní dráhu pro Prahu, a to navzdory nejrůznějším negativním stanoviskům z devadesátých let, která jsou po dvaceti a více letech překonaná.
I kdybych připustil některá pozitiva tohoto megalomanského projektu, stejně se pro mě jedná o montovnu, která by měla stát v kraji, kde neexistuje velký problém s pracovní silou nebo se zabezpečením zdrojů vody. Navíc je potřebné jednat zcela jinak s obcemi Dobřany, Chotěšov, Líně, Nová Ves a Zbůch. Přístup vedení Plzeňského kraje je v tomto směru zatím nepřijatelný. A otázek bez uspokojivých odpovědí přibývá.
Autor je starostou města Přeštice a kandidátem do senátu za koalici SPOLU.
