Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Jak jsme již psali, podle průzkumů sice vůdce Vladimir Putin údajně stále požívá stejné důvěry lidu jako před tažením Jevgenije Prigožina a jeho wagnerovců na Moskvu, ale jeho autorita se nějak drolí. Co si myslí lidé, je koneckonců jedno, ale když se pánovi Kremlu a okolí vzepřou i tisíce ozbrojenců, co mají navíc ještě máslo na hlavě kvůli pokusu o převrat, je to už poněkud vážné.
Na veřejnost se dostala zpráva o tom, jak Vladimir Putin jednal s wagnerovci. Došlo k tomu pět dní po vzpouře a diskuse proběhla v Kremlu 29. června. Líčení pochází od samotného Putina. Dozvěděli jsme se zajímavé věci. Na dotaz, zda budou wagnerovci zachováni jako bojová jednotka, Putin odpověděl, že tato organizace „neexistuje“, protože Rusko nemá žádný zákon o soukromých vojenských společnostech. „Skupina existuje, ale právně neexistuje! To je samostatná otázka související s reálnou legalizací. Ale to je otázka, která by měla být projednána ve Státní dumě, ve vládě. Není to jednoduchá otázka.“ Pak přítomným velitelům nabídl několik možností další činnosti, ale šéf žoldáků Jevgenij Prigožin, který seděl vpředu, řekl, že „kluci s takovým návrhem nesouhlasí“.
Působí to samo o sobě dost zábavně, ale separatista Igor Girkin to ještě vylepšil svými poznámkami.
„Je to legrační obrázek: prezident v Kremlu pronáší projev k velitelům povstalecké armády sedícím před ním, k těm, kteří ho jen před několika dny donutili narychlo uprchnout z hlavního města svěřeného státu. Nyní prezident vznešeně vyzývá včerejší povstalce, aby pokračovali v obraně země v řadách ozbrojených sil. Povstalci souhlasně přikyvují, ale ‚Pachan‘, který sedí v první řadě, prohlásí, že ‚kluci nesouhlasí‘. Prezident ‚polkne‘ a souhlasí s atamanovým názorem a slíbí, že bude hledat jiné možnosti. Opona,“ píše Girkin.
Tady to chce vysvětlivku. Girkin použil ruský výraz „pachan“, který má mnoho významů, nicméně pochází z vězeňského prostředí. Nemusí znamenat hned vůdce zločinecké bandy, jak se to někde rozšířilo, říkalo se tak vězňům sedícím za menší delikty a přibližně středního věku, kteří dostali na starost mladistvé vězně ve vazebních věznicích. Takový náhradní tatínek v kriminále. Girkin zjevně naráží na to, že Prigožin do svých řad pilně verboval kriminálníky.
Zhrzený separatista a veterán boje proti Ukrajině si dělá legraci i dál.
„Prezident vyzval velitele ČVK ‚Vagner‘ (ruská verze názvu skupiny, zkratka ČVK znamená častnaja vojennaja kompanija, anglicky PMC Wagner, pozn. red.), aby pokračovali v obraně vlasti v rámci legálních ozbrojených formací. Protože však ČVK ‚Vagner‘ v Ruské federaci legálně neexistuje, je prezident Ruské federace pro velitele neexistujícího ČVK prázdným místem. Ve vesmíru ‚Vagnera‘ existuje pouze Pachan (Prigožin) a Ruská federace a její prezident nejsou ničím jiným než charakteristikami terénu, v němž ČVK působí. Uvědomiv si tuto skutečnost a pochopiv, že nemůže neexistující organizaci ani potrestat, dokonce ani rozpustit, upadl prezident do prostrace a stáhl se do úvah. Zda po jednání ve svých komnatách plakal z nelibosti, bezmoci a nepochopení, není oficiálně oznámeno,“ nešetří separatistický velitel pobývající na nuceném odpočinku ironií.
Prostrace je náboženský úkon, když se někdo položí na zem tváří k zemi, třeba kněz při obřadu. Putin je teď zbožný, tak to asi umí.
V každém případě se nezdá, že by u téhle party Putinovy apely vzbudily nějaké vlastenecké dojetí.
„Odhlédneme-li od slovního pozlátka, položil prezident 35 velitelům wagnerovců (představujícím na okamžik 25 000 vybraných, vycvičených a ostřílených zkušených bojovníků) hlavní otázku: ‚Jste připraveni bojovat za Rusko bez zvláštních podmínek (jako všichni ostatní občané Ruské federace) v této těžké válce?‘ ‚Ne!‘ odpověděli velitelé ústy svého Pachana. (Přinejmenším nikdo nic nenamítal),“ píše Girkin na telegramu.
„No a copak asi mohl dělat prezident, který se už rok a půl pilně vyhýbá svým ústavním povinnostem vrchního velitele? Apelovat na svědomí žoldáků? Je to vtip o hledání nevinných dívek v nevěstinci. Tlačit na to, že fronta se hroutí pod nepřátelskými útoky a nutně potřebuje doplnění a rezervy? Proč by to mělo žoldáky zajímat? V Africe jsou dobře živeni a válka je tam snazší a mnohem bezpečnější. Prezident se buď styděl, nebo se bál nařídit či pohrozit. A tak se stalo, co se stalo: ‚hudebníci‘ si šli po svých a prezident začal své obvyklé ‚sado-maso‘: začal si stěžovat veřejnosti, že ho zase ‚ošidili‘, ponížili a pokořili, starého blázna,“ konstatuje už dost rezignovaně separatista.
Co se Putinovi stalo? Stal se obětí mocenského systému, který vybudoval. Obklopil se lidmi, u kterých hlavním kriteriem nebyly schopnosti, ale loajalita. Dopadlo to jako vždycky. Schopný člověk potřebuje mít právo svobodně mluvit a také někdy nesouhlasit. Bez takového okolí jsou vládci jako slepí. Všichni jim říkají jen to, co nejvyšší šéf chce slyšet. Nemilé zprávy jsou přitom ty nejdůležitější. Putin nic nevěděl o skutečném naladění obyvatel na Ukrajině a o stavu své armády. Systém korupčních kšeftíků zamýšlené reformy ruské armády ochromil. Putin si myslel, že může používat žoldáky na špinavou práci v zahraničí, v Africe a Sýrii, a dělat, že s nimi nemá nic společného. Když je najednou potřeboval na ukrajinské bojiště, pustil si do země mocenskou sílu, kterou nemá pod kontrolou. Když je chtěl pod kontrolu dostat, vzbouřili se. Teď je přesvědčuje, aby byli hodní, ale jak má přesvědčovat někoho, kdo oficiálně neexistuje, a ještě navíc ti žoldáci vědí, že by si přijetím jeho návrhů jen pohoršili?
Ukázalo se, že Putin není ani schopný, ani žádný Vladimir Hrozný po vzoru cara Ivana Hrozného. Moc mu stačí na to, aby poslal do lágru bezbranné lidi, ale jak narazí na nějakou sílu, všechno se mu hroutí.
To se prostému ruskému lidu líbit nebude, přinejmenším příslušníkům elit, na které Putinovo válečné dobrodružství dopadá. Mají se snažit celou tu mašinu udržet v chodu a vedení země jim hází klacky pod nohy. Nic z toho nemají, jen problémy.
Jistě, Rusko je specifická země a všechno se dá držet pohromadě silou, jenže takhle to bylo na sklonku carismu a potom před koncem Sovětského svazu. Obraz velkého vůdce už je narušen. Teď záleží na tom, kdy povolí rám, který ho ještě drží pohromadě. Jestli to budou měsíce, nebo roky, nikdo neví. Perspektivu to všechno ale už žádnou nemá.
