Jan Hamáček se vymezuje proti Andreji Babišovi. Po předložení alternativy zrušení superhrubé mzdy chce podpořit vznik vyšetřovací komise ke zjišťování chyb v boji proti epidemii covidu-19. Mohou být Hamáčkovy aktivity věrohodné, když celou dobu asistoval ve vládě a premiérovi pokaždé ustoupil?

Dále čtěte

Ministr Blatný slíbil větší otevřenost. Začal lží, omylem a sporem s lékařskou komorou

Ministr zdravotnictví Jan Blatný zahájil svoji misi nešťastně. Ačkoli slíbil větší otevřenost, fabuloval kolem výzvy k odstoupení premiéra Babiše, předvedl…

Sociální demokracie utrpěla v říjnu pod Hamáčkovým vedením třetí volební karambol a nabírá vodu do podpalubí. Ztratila ještě nedávno nejsilnější senátorský klub a obhájila jediný post hejtmana z pěti, navíc ukrytého za značkou pardubického regionálního seskupení. Nyní jí hrozí, že příští rok propadne v klíčových volbách do poslanecké sněmovny.

Hamáčkova paralýza ČSSD

Hlavním důvodem je bezpochyby účast ČSSD ve vládě bezskrupulózního oligarchy, parazitujícího na jejím programu i elektorátu. „Za odměnu“ mu kryje záda v jeho skandálních kauzách a v resortu zemědělství se podílí na miliardových dotačních penězovodech Agrofertu.

Hamáček, důsledný obhájce vstupu do vlády v nekomfortní pozici menšího partnera, nyní sklízí ovoce své strategie. Do této doby ji hájil groteskním odůvodněním, že v opozici by ČSSD dopadla ještě hůř. Ve skutečnosti šlo o pragmatickou volbu udržet si vládní křesla bez ohledu na následky.

Hamáčkovi se přístupem jediné možné volby podařilo paralyzovat stranu natolik, že dnes už o odchodu z vlády nehovoří ani rebelové, kteří s touto účastí nesouhlasili.

Nyní šéf ČSSD zvolil jinou strategii, ať už z vlastní vůle, nebo pod tlakem zdola, a v důležitých tématech se vymezuje vůči dominantnímu vládnímu partnerovi. To se odehrává v době, kdy sám čelí zevnitř členské základny prvním výzvám k rezignaci.

Nikdy neodejdou

Hamáčkovo vyhrožování, že sociální demokracie opustí vládu, pokud z ní neodejde zkompromitovaný ministr Prymula, premiéra Babiše pobavilo. „Nikdy neodejdou, co by dělali,“ reagoval posměšně a zopakoval, že má se šéfem ČSSD korektní vztahy.

Babišovi víc vadí nesoulad kolem zrušení superhrubé mzdy. Nepřijatelný je však jeho postup, když předkládá klíčovou změnu daňového systému formou poslaneckého pozměňovacího návrhu a doplňuje ji dalším rozvolněním rozpočtových pravidel.

Superhrubou mzdu nahrazuje zavedením hrubé mzdy s 15procentní daňovou sazbou na dva roky. Hamáček kontroval twitterovým oznámením, že navrhuje alternativu hrubé mzdy se dvěma sazbami 19 a 23 procent a vyšší daňovou slevou na poplatníka. S varovným apelem: „Zrušení superhrubé mzdy nesmí rozvrátit veřejné finance!“ Babiše skutečně nezajímá, kde nahradí výpadek daňových příjmů 86 miliard korun.

Nikdy jim na dluhu nezáleželo

Premiér v rozhovoru pro portál Novinky Hamáčkovi vyčinil, že nerespektuje srpnovou dohodu, jako by vůbec nevnímal, že se mezitím dramaticky zhoršila situace s vážnými dopady do ekonomiky.

„Argumenty sociální demokracie jsou zvláštní, nikdy předtím jim na dluhu nezáleželo. Šetřit nikdy nechtěli,“ diví se paradoxně Babiš, který se za Sobotkovy vlády označoval za rozpočtově odpovědného hospodáře.

Hamáček oponuje, že konečná dohoda na vládě nepadla, jelikož ministryně financí Alena Schillerová měla od léta za úkol najít na tuto transakci peníze. To se nestalo a jako Babišova marioneta jen vykonává jeho rozkazy navigující zemi do nebezpečné dluhové pasti.

Ukažme, kdo pochybil

Poslední Hamáčkovou vzdoroakcí je jeho jednoznačná podpora vytvoření sněmovní vyšetřovací komise po odeznění druhé vlny epidemie koronaviru. Měla by ukázat na viníky současného stavu, kdy se Česká republika propadla na dno světových žebříčků. „Mělo by se odpovědět na otázku, kdo před druhou vlnou pochybil, jak pochybil a jak to celé zpětně bylo,“ svěřil se portálu Seznam Zprávy a je zřetelné, kam tím míří.

„On jako předseda vlády všechna opatření schvaloval a sám do toho všeho razantně vstupoval a o věcech rozhodoval,“ stěžoval si na Babiše. „Například si pamatuji, jak jsem 23. července vyzýval lidi, aby nosili roušky. Na to mi bylo premiérem řečeno, abych se staral o Českou poštu a nehrabal se ve zdravotnictví,“ připomněl.

Šéf ČSSD se patrně cítí argumentačně silný v kramflecích, protože nebyl nakloněn rychlejšímu rozvolňování vládních restrikcí. Jenže jen rétoricky. Hamáček sice byl ve vládě často v defenzívě a premiér nebral jeho námitky vážně, ale to jej nevyviňuje ze spoluodpovědnosti za současný marasmus.

Odmítnutí návrhů opozice

Dne 9. července přišla pětice opozičních stran do sněmovny se žádostí, aby vláda nejpozději do 30. července představila postup státu pro případ druhé vlny pandemie a zajistila dostatečnou kapacitu odběrových míst a testovacích laboratoří k vyšetření nákazy covid-19 na úrovni až 30 tisíc testů denně.

Dále čtěte

Po Babišovi potopa. Jeho daňové a rozpočtové návrhy rozkládají veřejné finance i vládu

Předvolební liknavost vlády srazila Česko mezi nejhorší země na světě postižené koronavirem. Nyní chystá „řecký“ rozvrat veřejných financí. Premiér Babiš…

Premiér Babiš se opozici vysmál, že žádná krize ani druhá vlna epidemie nehrozí a vláda má všechno pod kontrolou, včetně zajištění zdravotnických kapacit. Návrh usnesení tehdy nepodpořil klub ANO, ale ani ČSSD, jejíž poslanci se zdrželi hlasování.

Babiš se přitom snažil udržet mediální propagandu ANO o úspěšném boji Česka s covidem až do říjnových voleb. Se všemi tragickými důsledky. Co dělal Hamáček, když premiér razantně zasahoval do expertního rozhodování koncem srpna? Tehdy donutil exministra Adama Vojtěcha zmírnit protipandemická opatření.

Pohrozil tehdy Hamáček, který se v rudé mikině zdobil volebním heslem „V krizi vás ochráníme“, demisí? Nic takového.

Ještě 10. října po vyhlášení nouzového stavu vykládal Novinkám na dotaz, kde vláda udělala chybu, něco jiného: „To není o tom, že bychom to psali jako politici někde na vládě na koleně. Je tady ministerstvo zdravotnictví, které metodicky řídí boj s epidemií, tak přijde s opatřením a vláda ho odsouhlasí. Prostě postupujeme podle doporučení odborníků.“

Jen silácká slova?

To je argumentace Andreje Babiše. Žádné osobní selhání necítí, přestože jeho marketingové „řízení“ koronakrize přivedlo zdravotnictví na pokraj kolapsu. Jan Hamáček, který se zmohl pouze na strašení, že hrozí „mrazáky mrtvol v ulicích“, byl celou dobu u toho.

Celou dobu je prvním vicepremiérem vlády a ministrem vnitra. Má k dispozici data a predikce od ministerstva zdravotnictví i od nezávislých expertů. Od léta je prvním místopředsedou Rady vlády pro zdravotní rizika, která rozhodovala o vládních opatřeních. Už podruhé je šéfem Ústředního krizového štábu.

Pokud Hamáček tentokrát myslí svoje vzdoroakce vážně a nezůstane jen u siláckých slov jako často v minulosti, měl by jít dál. Pokud má indicie, že premiér Babiš pochybil a má čitelný podíl na současném stavu, měl by je předložit veřejnosti.

Pokud si myslí, že premiérovy návrhy rozvrátí veřejné finance, bylo by nemyslitelné, aby je nakonec podpořil. I kdyby měla padnout vláda se širší dohodou na předčasných volbách na jaře příštího roku. Jinak to bude tradiční hamáčkovský folklór, kterému se Babiš zase jen vysměje a nikdo ho nebude brát vážně.