Palestinské hnutí Hamás přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem předložený Egyptem a Katarem, oznámily v podvečer agentury s odvoláním na vůdce hnutí Ismaíla Haníju. Izraelští vyjednavači nyní podle tamních médií návrh zkoumají a posléze vydají oficiální prohlášení, nejmenovaní izraelští činitelé však už médiím sdělili, že jde o Egyptem vypracovaný „zmírněný“ návrh, který obsahuje pro Izrael nepřijatelné podmínky. Věc podle nich vypadá jako lest s cílem vykreslit Izrael jako tu stranu konfliktu, která odmítá příměří uzavřít.

Představitel Hamásu posléze sdělil agentuře Reuters, že návrh zahrnuje příměří ve „třech fázích“, z toho každá by měla trvat 42 dní, jeho součástí je také obnova Pásma Gazy, návrat vysídlených Palestinců nebo výměna vězňů. Delegace hnutí podle něj brzy odcestuje do Káhiry k dalším jednáním.

Podle nejmenovaných zdrojů stanice Al-Džazíra by první fáze příměří podle dohody přijaté Hamásem zahrnovala mimo jiné stažení izraelských jednotek z pomyslné dělící linie mezi severem a jihem Pásma Gazy, druhá fáze úplné stažení izraelských vojsk z oblasti a trvalé zastavení bojových operací a třetí fáze ukončení izraelské blokády Pásma Gazy.

„Víme, že jde o plán rozdělený do několika fází, který je založený na výměně rukojmích a vězňů jako součást příměří,“ napsal analytik stanice Al-Džazíra. Druhá fáze by podle něj měla znamenat další výměny vězňů a rukojmích a třetí fáze už spíše obnovu válkou zničeného Pásma Gazy.

Šéf Hamásu Ismaíl Haníja dnes v podvečer SELČ telefonoval s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním a šéfem egyptské rozvědky Abbásem Kamelem, kterým oznámil souhlas s návrhem. Agentura AFP záhy informovala o „projevech radosti„, které v Pásmu Gazy vypukly. Osud dohody je však zatím ve světle skeptických projevů nejmenovaných izraelských zástupců nejistý.

Nejmenované zdroje izraelského deníku Haarec a agentury Reuters obeznámené s vyjednáváním nicméně uvedly, že dnešní návrh se „rámcově“ shoduje s tím, který již Izrael přijal na konci dubna a neobsahuje velké změny.

Podmínky v návrhu nechtěl komentovat ani mluvčí Bílého domu John Kriby, podle kterého o věci v regionu stále jedná ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. „Ředitel Burns je tam, pracuje na tom v tuhle chvíli na místě,“ řekl Kirby na tiskové konferenci ve Washingtonu.

Zatímco američtí i izraelští představitelé návrh dohody zkoumají, mluvčí izraelské armády podle Reuters uvedl, že armáda v tuto chvíli dál pokračuje ve svých operacích v Gaze.

„Hamás až do (neděle) trval na tom, že dohodu přijme, pokud budou existovat silné záruky od zprostředkovatelů, především Američanů, že bude platit trvalé příměří. Silným signálem (uzavření dohody) pro mě bude, až vystoupí Katařané a veřejně prohlásí, že dohoda je na světě,“ dodal analytik Al-Džazíry.

Šéf Hamásu Haníja si dnes večer telefonoval také s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem i tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. S oběma se podle Reuters shodl, že „míč je na straně Izraele“ a že Tel Aviv by měl dohodu přijmout.

Zprávy o možném pokroku v jednáních o klidu zbraní, které už měsíce váznou, přišly jen hodiny poté, co izraelské letectvo začalo shazovat letáky s arabským textem, které vyzývaly asi 100 tisíc Palestinců k evakuaci Rafáhu – města na jihu Pásma Gazy, kde se podle prohlášení izraelské vlády skrývají poslední jednotky Hamásu. Armáda tam proto plánuje pozemní operaci, od jejíhož spuštění ale Tel Aviv kvůli očekávaným dopadům na civilisty opakovaně odrazuje řada zemí včetně Spojených států.

Boje v Pásmu Gazy, které začaly loni 7. října, dosud přerušilo jen jedno týden trvající příměří na konci listopadu.