Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Politolog Vladimir Pastuchov soudí, že ať už to dopadne s Jevgenijem Prigožinem a jeho vzpourou jakkoli, Rusko už se nemůže vrátit zpátky. Nejde tady jen o jednoho Prigožina, ale o to, jaké naděje vůdce Vladimir Putin vzbudil a není schopen je naplnit.
Pastuchov v článku zveřejněném na webu exilové stanice ECHO píše, že v Rusku „zůstane poptávka po levicově-patriotickém populismu, který Putin zplodil, ale který on sám už vůbec nenaplňuje“.
„Putin je starý, neohrabaný, drží se svých zlodějských oblíbenců jako klíště a na krku má břemeno neúspěšného vojenského tažení. Požadavek společnosti je však prostý – na ‚poletový rozbor‘. A tento požadavek nezmizí, ani když bude konkrétní Prigožin zamordován. Jak už to s revolucemi, kontrarevolucemi a povstáními bývá, pokud selžou, jejich programy realizuje vítězná strana. Takže i když se z toho Putin dostane, život v Rusku se dramaticky změní a on bude muset realizovat podstatnou část Prigožinova populistického programu. Včetně téměř nevyhnutelného předání Šojgua a Gerasimova lůze a výrazného prořídnutí obyvatel Rublevky (prestižní čtvrť ruské smetánky, pozn. red.). Navíc, protože je ve slabé pozici, bude to dělat za větší cenu než sám Prigožin,“ analyzuje momentální rozpoložení ruské společnosti Pastuchov.
Šojgu i Gerasimov a mnozí generálové se dnes ocitají v kleštích. Tím, že bojují s Prigožinem, si stále připravují vlastní popravu.
Pastuchov to psal ještě předtím, než přišly zprávy, že wagnerovci obracejí své kolony zpět. Jak píše v daším článku, na hodnocení základního problému to nic nemění.
„Za sto let se tu nic nezměnilo: otálení je smrtí každé vzpoury. Ať už byly Prigožinovi dány jakékoli sliby, v okamžiku, kdy bude jeho banda odzbrojena, se všechny sliby promění v hrst kulek. Myslím, že Prigožin by to měl pochopit lépe než kdokoli jiný,“ soudí politolog. Možná splnil Prigožin nějakou přidělenou roli a teď se může odebrat „uschnout“ do Afriky.
Co se skutečně odehrálo, ví jen málokdo. Postavení Putina je ale otřesené. Nabízí se několik možností.
„Lukašenko byl angažován k zajištění dohody, aby se neobjevil vnitřní lidový hrdina, který by byl schopen povstání zastavit. Zavolali mu a řekli, co má dělat. Lukašenko nemůže dát žádné záruky. Hlavním kandidátem na ministra obrany je nyní zprostředkovatel Alexej Djumin (dnes gubernátor Tulské oblasti, pozn. red.). Není vyloučeno, že je také hlavním kandidátem pro prezidentské volby v roce 2024,“ soudí politolog Dmitrij Bolkunec.
Spisovatel Viktor Šenderovič si nemyslí, že je všemu konec. „Hniloba moci a Putinova zjevná bezmoc jsou neodvolatelným výsledkem uplynulých 24 hodin… Byla to zkouška sil a velký krok na cestě k rozpadu státu. Prigožin vyhrál, ale myslím, že ne nadlouho: ty hodiny veřejného ponížení mu nikdo neodpustí. Věci se opravdu zrychlily. Ti, kdo se obávali, že popcorn přijde vniveč, se obávali zbytečně.“
Důležité je, kdo ve skutečnosti v této fázi vyhrál a kdo je poražený. „Dva hlavní poražení jsou Putin a Prigožin. Zvítězili čekisté,“ tvrdí politolog Valerij Solovej. „A tady je důvod. Putinova moc, pověst a legitimita jsou bezprecedentně podkopány. Prigožin, který vyděsil elitu až k průjmu, bude zničen. Čekisté v čele s Patruševem, kterým se podařilo krizi neutralizovat, si nyní mohou směle nárokovat plnou moc v zemi. Nicméně to je pouze první dějství započaté politické krize. Druhého bychom se měli dočkat do konce léta.“
Často se v různých komentářích objevují připomínky puče v roce 1991. Záleží samozřejmě na tom, na který aspekt tehdejších událostí se zaměříme. Pučisté tehdy působili už na první pohled dost zoufalým dojmem, jako kdyby měli depresi z toho, do čeho se pustili. (Prigožin tedy takhle nikdy nepůsobil, to je pravda.) Záhy přišel konec a internovaného Michaila Gorbačova přivezli do Moskvy. Jenže, což je ten druhý moment, jeho moc už byla v troskách. Iniciativy se chopil Boris Jelcin a zanedlouho oslabenému Gorbačovovi zrušil Sovětský svaz. Putin teď dostál své přezdívce „bunkrděd“. Jelcinovi v neprůstřelné vestě, který v době puče řečnil před lidmi, se jeho momentální image skutečně rovnat nemůže.
Rusko už nebude takové, jaké bylo ještě v pátek, když se všechno rozjelo. Jaké bude za týden, si ale nejspíš nikdo netroufne odhadnout. Leda ti, co celé to divoké představení připravili.
