
Europoslankyně, šéfka komunistů a lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

Uskupení Stačilo! před volbami do poslanecké sněmovny vyrukovalo s tématem zrušení senátu. O nepotřebnosti či dokonce zbytečnosti horní komory parlamentu dlouhodobě mluvilo také hnutí SPD Tomia Okamury. Šanci na úspěch ale pravděpodobně tato dvě uskupení nemají, ani kdyby po volbách obě byla součástí vlády. Potřebovala by k tomu totiž najít ústavní většinu jak ve sněmovně, tak v samotném senátu, kde dominuje současná vládní koalice.
Hnutí Stačilo! o zrušení senátu mluví přímo ve svém programu pro podzimní volby. „Senát rozhodně není ‚pojistkou demokracie‘, jak vidíme zejména v posledních letech. Stamilionový provoz a nulová zpětná vazba,“ tvrdí.
Lídryně hnutí a europoslankyně Kateřina Konečná potom na sociálních sítích upozorňuje na „skandály“ senátorů. „Například předseda senátu Vystrčil místo toho, aby se staral o české občany a průmysl, o sobě prohlásil, že je Tchajwanec, což poškodilo české zájmy. Senát nedokázal zastavit ani takové paskvily, jako je důchodová reforma nebo asociální balíček vlády, které z kapes občanů vytáhly desítky miliard korun. A navíc někteří senátoři nebyli až na 35 procentech zasedání,“ řekla šéfka komunistů.
Dlouhodobě prosazuje zrušení senátu také hnutí SPD, které o tom mluvilo už před volbami v roce 2021. Vadí mu nízká volební účast, která podle něj znamená malou legitimitu. Z hlediska pravomocí hnutí Tomia Okamury označilo senát za zbytečný, odvádí podle něj málo práce a prostředky na jeho provoz by se daly utratit „na prospěšnější věci“.
Rozpuštění je složité
Zrušit senát je možné pouze změnou Ústavy ČR. V hlasování by s tím musela souhlasit ústavní většina v obou komorách parlamentu, tedy alespoň 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů, potvrdil deníku FORUM 24 ústavní právník Ondřej Preuss.
Hnutí SPD už dříve navrhlo, že by senát mohl být zrušen referendem. Ani to by ale nejspíš nebyla úspěšná cesta. „Jedině, pokud by byl přijat ústavní zákon o referendu, který by umožňoval i změny ústavy, protože to samozřejmě taky není automatické. A s tím by samozřejmě taky musel souhlasit senát,“ upozornil Preuss.
Co dělá senát
Senát schvaluje návrhy zákona přijaté poslaneckou sněmovnou. Může je také zamítnout a vrátit zpět do sněmovny, která ale může senátory přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Přehlasování senátu sněmovnou není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor parlamentu, jednacího řádu senátu a některých mezinárodních smluv.
Senát má právo zákonodárné iniciativy, to znamená, že může sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů. V případě rozpuštění sněmovny přijímá senát v naléhavých záležitostech místo zákonů zákonná opatření.
Senát může podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta pro velezradu. Také vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu se sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad.