Ruské děti slaví Den Vítězství (Ilustrační foto) FOTO: Andrew Butko / Wikimedia Commons /CC BY-SA 3.0
FOTO: Andrew Butko / Wikimedia Commons /CC BY-SA 3.0
Ruské ministerstvo školství představilo plány na zavedení lekcí nazvaných důležité rozhovory, které mají pěstovat takzvané vlastenecké cítění, nejen u žáků a studentů, ale i u rodičů a univerzitních studentů pedagogiky. Ministr prohlásil, že „formát se nyní projednává“. List Novaja Gazeta Europe hovořil s rodiči různých politických názorů, aby zjistil jejich postoj k této iniciativě a zda budou tyto besedy poslouchat. Odpovědi byly na celé škále od souhlasu až po úplné odmítnutí.
Anna, matka třeťačky z Moskvy, koncept důležitých rozhovorů podporuje , ale domnívá se, že pro rodiče jsou tyto lekce zbytečné. „Můj postoj je velmi jednoduchý: vše, co začíná lží, je nepřijatelné. Když se důležité rozhovory objevily ve školách, oznámili, že se jedná o povinnou hodinu v pondělí ráno, žádné podrobnosti nebyly sděleny. Později vyšlo najevo, že nejde o hodinu, ale o mimoškolní aktivitu, která není součástí oficiálních školních osnov,“ okomentovala nový formát s tím, že učitelé je berou jen jako další uloženou povinnost a nemají o to zájem.
„Rodiče neviděli žádné plány, co budou muset jejich děti poslouchat. Nikdo nechápe, co se považuje za důležité. Nechávám své dítě navštěvovat ‚Důležité rozhovory‘ výběrově, podle tématu. Mám-li být zcela upřímná, mohu říci, že od září se neuskutečnila jediná dobrá lekce. Dokonce i důležitá témata jsou poněkud rozmazaná. Například po lekci o obléhání Leningradu si moje dcera nezapamatovala vůbec nic,“ dodala Anna z Moskvy.
Taťána, matka žáka sedmé třídy z Krasnojarsku, je proti tomu, aby se těchto hodin účastnili i rodiče. Důležité rozhovory jsou podle ní odsouzeny k neúspěchu, protože všechny informace týkající se pro ně důležitých témat si můžou najít na internetu nebo si poslechnout člověka, který má větší autoritu než třídní učitel.
„Pokud ti, kdo za touto iniciativou stojí, skutečně chtějí, aby tyto hodiny měly význam, měl by je mít na starosti zákonodárce anebo zástupce radnice. Pak budou diskusní témata nejaktuálnější. Já osobně o účasti na těchto hodinách ani neuvažuji. Ani kdyby mi hrozila pokuta. Pokud budou zavedeny důležité rozhovory pro rodiče, budu se jim muset nějak vyhnout,“ řekla Listu Novaja Gazeta Europe.
Olga, matka šesťáka z Moskvy, podporuje důležité rozhovory pro děti, ale odmítá nápad zatahovat do toho rodiče. Myslí si, že iniciativa je pro děti dobrá. „Moje dítě je navštěvuje. Je to krásná věc, jak v dětech pěstovat vlastenectví a lásku k vlasti. Pokud vím, lekce byla vytvořena speciálně jako nástroj propagace vlastenectví. Školy se vždycky používaly k tomu, aby vychovávaly děti v ideologii, kterou chce vláda, na tom není nic neobvyklého,“ popisuje Olga.
Nápad vnutit tyto hodiny dospělým však považuje za populismus a šílenou fantazii úředníků ministerstva školství. Ani děti podle ní nemají povinnost účastnit se důležitých rozhovorů, a rodiče tím spíše.
Anna, matka prvňáčka a deváťáka z Moskvy, podporuje důležité rozhovory pro děti i rodiče. „Domnívám se, že je dobrý nápad pořádat důležité rozhovory pro rodiče. Je třeba hledat nějaká místa setkávání a vyzdvihnout důležitá témata, která by lidi spojovala s nějakou společnou myšlenkou,“ myslí si.
Taťána, matka žákyně druhé třídy z Krasnodarského kraje, nechce důležité rozhovory pro děti ani pro rodiče a nikdy by se jich neúčastnila. „K čemu je potřebuji?“ ptá se. „Jsem proti válce a nepodporuji důležité rozhovory pro děti ani pro rodiče. Nechci, aby mému dítěti ani mně říkali, že válka je mír a všechno je skvělé a úžasné. Naše místní škola zařadila tyto hodiny do učebních osnov po matematice. Ne vždy je možné matematiku vynechat, abychom se vyhnuli důležitým rozhovorům. Pokud je ale moje dcera nucena tyto hodiny prosedět, nevstřebává to, co se v nich říká, prostě jí to proletí hlavou,“ popisuje Taťána.
Její dcera podle ní ví, co se děje v ukrajinských městech, a může si i udělat vlastní závěry. „Pokud škola, řekněme, začne po studentech vyžadovat zpětnou vazbu o tom, jak dobře chápou důležité rozhovory, nebo je bude nutit tyto hodiny navštěvovat, hned druhý den si odtamtud vyzvednu její dokumenty a přihlásím své dítě k dálkovému studiu na normálním místě,“ dodává.
Oxana, matka žáka osmé třídy z Moskvy, se staví proti důležitým rozhovorům v jakékoli podobě. „V žádném případě bych se jich kvůli svému politickému postoji nezúčastnila. Kategoricky odmítám propagandu v jakékoli podobě: pro děti, rodiče nebo obecně pro všechny lidi,“ vysvětluje Listu Novaja Gazeta Europe. Těžko si dovede představit, jak by mohla být nucena toto poslouchat.
„Myslím, že jde o zasahování do soukromého života, což je nepřijatelné. Mohou mě případně donutit, abych si sedla a poslouchala to, a když odmítnu, mohou mi pohrozit zatčením a zavřením do vězení, ale stejně pochybuji, že to zabere. Ale nemyslím si, že to dojde tak daleko,“ uzavřela Oxana.
Dále líčí, že před začátkem školního roku v létě zavolala třídní učitelce a řekla jí, že dcera se důležitých rozhovorů nezúčastní. Učitelka se ji snažila přemluvit, že to bude o míru a dalších dobrých věcech. Pak ale začaly různé vlastenecké aktivity, například blahopřání vojákům. Učitelka zvala rodiče, aby se toho zúčastnili, protože je to svatá věc.
Oxana také líčí, že sama se nedívá ani na televizi a nechodí na schůzky rodičů a třídní učitelky. Důvodem je právě ideologický postoj učitelky. „Na tyto schůzky nechodím od 24. února 2022, kdy se se mnou lidé z rodičovské komunity začali střetávat a vyhrožovat mi, že mě kvůli mému postoji nahlásí Federální bezpečnostní službě a Vyšetřovacímu výboru. Poté jsem opustila všechny rodičovské chaty a přestala jsem komunikovat s třídní učitelkou, protože to všechno podporovala,“ prohlásila.
Určité pochybnosti o celém tomto podniku zazněly před jeho spuštěním dokonce i v listu Kommersant v srpnu loňského roku.
„Ministerstvo školství zavádí do školních osnov vlastivědnou lekci ‚Mluvit o důležitých věcech‘. V metodických materiálech se navrhuje, aby třeťáci byli vedeni k přesvědčení, že ‚štěstí vlasti je dražší než život‘ a že ‚není strašné zemřít za vlast‘; páťáci by měli být přesvědčeni, že ‚vojenská pomoc kolektivního Západu zvyšuje počet obětí speciální operace‘ ruských ozbrojených sil na Ukrajině; a středoškoláci by měli dostat příklad hrdiny, který vylákal nacionalisty na minová pole. Právníci se neshodli na tom, zda je taková výuka v rozporu se zákonem,“ píše Kommersant.
„Ivan Menšikov, člen odborového svazu Učitel a učitel v moskevské škole Choroševskaja, se domnívá, že takové vyučovací hodiny jsou pokusem státu vnutit dětem ‚stranickou linii‘. ‚Některé z nich jsou zděšeny tím, co se děje, jiné (speciální operaci) podporují. Svaz zatím neprovedl žádný průzkum veřejného mínění na toto téma,“ říká Menšikov.
„Vladimira Putina se jednou zeptali, zda by se do Ruska měla vrátit státní ideologie. A on odpověděl, že státní ideologie je vlastenectví,“ cituje list politologa Vladimira Slatinova, který nové lekce ministerstva školství považuje za „chápání vlastenectví jako lásky ke státnímu zřízení“. Podle něj je cílem těchto hodin zvýšit loajalitu veřejnosti k současnému modelu státní politiky.
Politolog Michail Vinogradov předpovídá smíšené reakce pedagogů. Někteří se podle něj budou moci poměrně snadno vrátit k estetice výuky z 80. let, kdy se postupně dostával do popředí důraz na lásku k vlasti ve srovnání s myšlenkami socialismu a komunismu. „Škola je však konzervativní mechanismus, takže většina učitelů se bude snažit vyhnout konfliktům, radikalizaci rétoriky a bude se snažit, aby kurs nebyl příliš zapamatovatelný.“
