V posledních týdnech se vyrojila spousta komentářů ohledně nové možné hrozby v České republice. Má jí být potenciální recese způsobená konfliktem na Ukrajině. Jejím nejviditelnějším prorokem se zdá být guvernér ČNB Jiří Rusnok. Naopak Rusnokův předchůdce z let 2010–2016 Miroslav Singer pro server Ekonom uvedl, že je tato hrozba nepravděpodobná. Nejprve si však musíme říct, o jaký typ recese by se jednalo.

Obvykle jsme zvyklí, že při ekonomickém propadu poklesne také ekonomická aktivita. Nese to s sebou spíše tlaky deflačního charakteru. To, co by však potkalo ekonomiku nyní, by nebyla kombinace recese a nižší inflace, ale naopak vysoké inflace a ekonomické stagnace – tomuto jevu se v ekonomii říká stagflace. Setkali jsme se s ní například v 70. letech 20. století ve Spojených státech amerických.

Dále čtěte

Vláda na sebevražednou misi nevyrazila. To jen ANO vytváří dojem, že se kabinet na občany vykašlal

Vláda Petra Fialy se rozhodla navýšit životní a existenční minimum coby pomoc domácnostem v situaci rostoucích…

Stagflační perioda je jednou z nejhorších situací, do které se může ekonomika, potažmo centrální banka dostat. Při běžném průběhu recese sníží sazby, čímž podpoří ekonomiku. Naopak v případě, že se ekonomika dostává nad svůj potenciál (tj. přehřívá se), úroky zvyšuje, aby zkrotila vzrůstající inflaci. Ale právě v době stagflace při zvýšení měnověpolitických sazeb sice sníží vyšší cenovou hladinu, tím však více přitáhne ekonomické šrouby. Naopak při snížení sazeb podpoří konjukturu, to bude mít ale vliv též na inflaci, která poroste.

Monetaristická teorie říká, že stagflace je způsobena rychlým růstem nabídky peněz, což vytváří prostředí, ve kterém je příliš mnoho peněz pro málo zboží. Podle keynesiánců ji zase vyvolávají nabídkové šoky, pod čímž si můžeme představit zvýšení cen základních surovin, jako je ropa, nebo prudký růst mezd. Nyní můžeme říci, že obě teorie jsou správné, jelikož dochází jak ke skokovému růstu ceny ropy, tak k rychlému růstu nabídky peněz způsobenému expanzivními fiskálními politikami vlád a uvolněnými monetárními politikami centrálních bank téměř všude po světě. Mimochodem stagflace byla jedním z klíčových důvodů, proč na počátku 80. let minulého století zavedly vlády v Británii a USA monetaristické politiky, které měly za cíl primárně řešit inflaci a ignorovat krátkodobé náklady nezaměstnanosti.

V jaké ekonomické situaci se nyní nacházíme?

Česká republika se dosud nacházela v poměrně příznivé makroekonomické situaci. Nezaměstnanost máme nejnižší v celé Evropské unii, naopak máme velmi napjatý trh práce. Makroekonomický model Raiffeisenbank tvrdil, že letos porosteme o 4,1 %. Jediným velkým problémem se tak zdála vysoká inflace. V normálních časech, jak jsem uvedl výše, by toto neznamenalo velký problém. Část všeobecného růstu cenové hladiny byla způsobena importem, což po čase odezní, a na domácí tlaky proinflačního charakteru by zabralo zvyšování sazeb ČNB. Válka na Ukrajině však může vést ke zpomalení růstu ekonomik, možná i k jeho zastavení. Ukažme si stagflaci na AD/AS modelu:

Inflace z bodu P1 stoupá do bodu P2 a mezitím se reálné HDP propadá z bodu Y1 do bodu Y2. Zdroj: economicshelp. org

Raiffeisenbank ve své nové ad hoc analýze předpokládá, že při scénáři ekonomických sankcí bez výrazného omezení obchodu s ropou a plynem by tuzemská ekonomika vzrostla v letošním roce o 3,6 % a v roce příštím o 3,7 %. Inflace by v tomto případě měla být 11,5 %, přičemž v roce 2023 poblíž 4,3 %. Při scénáři, který započítává embargo na ruskou ropu a zemní plyn, by český reálný HDP měl letos růst o 2,2 % a v roce 2023 by byl blízko nulové úrovni, s dalším rizikem poklesu.

Inflace by v letošním roce stoupla až k 13 % a v příštím roce by byla poblíž 6,5 %. OECD ve své analýze zjednodušeně říká, že válka na Ukrajině s sebou přinese nižší růst a vyšší inflaci. Na dolním grafu vidíte simulovaný dopad války na Ukrajině na ekonomický růst a inflaci. Celosvětově by růst HDP měl zpomalit o zhruba 1 p. b. a konflikt bude mít jednoznačně proinflační efekt, přičemž by růst spotřebitelských cen měl zrychlit právě vlivem této skutečnosti o 2,5 p. b.

Zdroj: OECD

Je situace podobná 70. letům minulého století?

V 70. letech 20. století ve Spojených státech došlo k ukončení tzv. zlatého standardu prezidentem Richardem Nixonem, prudce se zvýšily mzdy pod tlakem amerických odborářů, pumpovaly se peníze do ekonomiky, vzrostly ceny ropy a narušily se odběratelsko-dodavatelské řetězce. V zásadě bylo z čeho financovat, ale výroba stála. Země však měla také problémy na straně poptávky, což se s dneškem neshoduje.

Navíc situace, kdy musíme rozpočet konsolidovat pomaleji kvůli migrantům, poptávkovou stranu spíše posiluje. Jestliže bychom stále dokázali získávat určité množství surovin nebo by jejich výpadek nebyl tak signifikantní, pod nulu by se růst ekonomiky dostat neměl. Období stagflace trvající pár měsíců by pro české domácnosti neměl být zásadní problém, jelikož mj. vykazujeme příznivou situaci na trhu práce.

Hrozba stagflace v Česku?

Veškerý vývoj ekonomiky bude záviset na délce trvání ruské agrese vůči Ukrajině, potažmo na ekonomických sankcích Západu. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde, a jak to dopadlo.