Premiér Andrej Babiš oznámil, že chce zrušit superhrubou mzdu a nahradit ji hrubou mzdou zdaněnou 15 procenty. Uplynulo několik dní a účelově vytvořená iluze znovu přechází v realitu. Marketingová bublina splaskává a osud tohoto plánu je krajně nejistý.

Dále čtěte

Státní pokladna propadla do schodku 205 miliard. Žádný problém, peníze jsou, reaguje premiér

Státní rozpočet skončil v červenci ve schodku 205 miliard korun. Je to nejhorší výsledek od vzniku České republiky. Varovnější je však…

Vláda Andreje Babiše si napsala zrušení superhrubé mzdy do programového prohlášení. Počítá s tím, že ji nahradí hrubá mzda se sazbou daně z příjmu 19 procent. Většina zaměstnanců by tak ušetřila několik stokorun měsíčně, slabinou je však zdanění živnostníků. Části z nich by se daně naopak zvýšily.

Babiš dnes prohlašuje, že superhrubá mzda je údajný podvod na voličích. Přesto jako ministr financí v Sobotkově vládě asistoval jejímu zachování, když měla být v lednu 2015 zrušena rozhodnutím předchozího pravicového kabinetu. Vlády ANO a ČSSD se postavily proti a pět let tento „podvod“ trpěly, jelikož z něj daňově těžily desítky miliard korun ročně.

Loni v lednu premiér odmítl návrh ODS na zavedení hrubé mzdy s daňovou sazbou 15 procent. „Zničilo by to celou ekonomiku, naše ratingy. Byly by ohroženy veřejné rozpočty a výplaty důchodů, Česká republika by šla do kopru,“ reagoval, přičemž stále trval na programovém prohlášení.

Proto bylo poněkud překvapivé, že nyní šéf ANO otočil a přihlásil se k zatracovanému návrhu patnáctiprocentní daně. Zaskočil tím nejen svoje satelity ČSSD a KSČM, ale i ministryni financí Alenu Schillerovou, která vyčíslila výpadek ve státním rozpočtu na 90 miliard korun. Přesto označila tento návrh za rozumný a k hysterickým výkřikům o zničené ekonomice se dnes nikdo nehlásí.

Vládní partneři proti

Záhy se však ukazuje, že tento vypuštěný balónek nebyl myšlen příliš vážně. Babišovi se podařilo rozvířit debatu, která až příliš brzy naznačuje, že šlo jen o plácnutí do vody s cílem zaujmout pozornost s minimální šancí na přijetí. O tom svědčí následné, i když rozporuplné reakce z provládního tábora.

Zatímco předseda ČSSD Jan Hamáček považuje patnáctiprocentní daň za nerealistickou „z důvodu obrovského výpadku příjmu státního rozpočtu“, šéf poslanců téže strany Jan Chvojka si ji umí představit. Sociální demokracie však podmiňuje nahrazení daňových výpadků zavedením sektorové daně pro banky, což hnutí ANO dosud tvrdě odmítá.

Ostře proti jsou komunisté, kteří už vyhrožují, že by v takovém případě nemuseli podpořit státní rozpočet na rok 2021. Bez jejich hlasů se dnes Babišova vláda neobejde. Premiér jim proto bedlivě naslouchá a nemůže se spoléhat, že by komunisty při klíčových hlasováních ve sněmovně někdo nahradil. Zvláště s blížícími se volbami.

Marketingová návnada

Skepsi vyvolává i rozhovor Aleny Schillerové pro Lidové noviny (7. 8. 2020). Babišovu marketingovou návnadu sice podporuje, ale v její prosazení moc nevěří, jelikož si připravuje varianty zdanění hrubé mzdy od 15 do 19 procent.

Počítá přitom se zachováním solidární daňové přirážky nebo s její přeměnou v druhou sazbu daně z příjmu pro zaměstnance s vyššími příjmy. Tzv. solidární přirážka byla zavedena během poslední světové hospodářské krize přechodně na tři roky a její zákonná účinnost vypršela už v roce 2015. I v tomto případě ji vlády ANO a ČSSD nezrušily, podobně jako na totožné období zvýšenou DPH o jedno procento.

Pokud Babiš dokolečka omílá, že pravicové vlády zvyšovaly daně, sám se postaral o to, že tato opatření, která měla skončit už před pěti lety, zachoval v platnosti dodnes. A potom se farizejsky chlubil vyšším výběrem daní, které snižoval jen kosmeticky, zejména nesystémovým zavedením třetí sazby DPH pro několik vybraných položek.

Jednat budeme jen v koalici

Úvahy Schillerové zachovat progresivní zdanění zavřely dveře hypotetické podpoře daňové reformy opozicí. Ministryně financí dala navíc jasně najevo, že o její nabídnutou spolupráci v tomto konkrétním bodě nestojí.

Dále čtěte

Jan Novák: Kundera mluvil o Havlovi jako o duševně chorém člověku

Nepamatujeme si, že by se někomu podařilo takhle rozzuřit velkou část české intelektuální obce, jako se to povedlo česko-americkému spisovateli…

„Zodpovědnost teď máme my. A v koaliční smlouvě máme, že veškeré změny budeme prohlasovávat s koalicí. Takže budeme jednat především v rámci koalice,“ reagovala Schillerová na dotaz, jak se staví k možnostem prosazení uvažovaných změn.

„K čemu nám bude, když nám ODS pomůže prohlasovat zrušení superhrubé mzdy, když pak nezvedne ruku pro státní rozpočet? Takže taková politika hlasování s opozicí by podle mého názoru byla velmi krátkozraká,“ dodala. Tím dala prakticky najevo, že patnáctiprocentní daň padá pod stůl, jelikož je ve vládním půdorysu neprosaditelná.

To ostatně připustil i Babiš. Po odmítavých reakcích začal couvat, že jde jen o nástřel k jednání v koalici, kde se prý vždycky nakonec na něčem dohodli. Tentokrát však hrozí, že se dohodnou na skutečném rozpočtovém armageddonu.

Premiér totiž narýsoval další směr uvažování, když tvrdí, že jeho cílem je co nejvíce snížit daně, a zároveň maximálně zvýšit důchody, aniž by se zajímal o to, kde naopak ušetří. Před tímto hazardním mixem varovala i Národní rozpočtová rada.

Nebezpečný rozpočtový mix

Babiš pouští opratě populismu do dosud neznámých končin. Zatímco v Sobotkově vládě brzdil jako „odpovědný hospodář“ růst důchodů, dnes se ve složité ekonomické situaci trumfuje s ČSSD, kdo je zvýší víc. Jestliže Hamáček vystřelil do éteru, že by měly penze stoupnout o 5000 korun za celý rok nad rámec zákonné valorizace, Babiš druhého dne licitoval na titulní straně Mladé fronty DNES, že navrhuje šest tisíc.

Dále čtěte

Megapodvod, který zničí ekonomiku, odmítal Babiš návrh na zrušení superhrubé mzdy. Dnes si ho přisvojil

Premiér Babiš se snaží odvést pozornost od excesů státu při zvládání koronakrize vnášením jiných témat. Mezi improvizované tahy patří jeho…

V těchto šílených dostizích hraje ministryně financí minoritní roli ve stínu nálad svého šéfa podle toho, jak se vyspí. Ještě v květnu tvrdila, že vzhledem k napjaté rozpočtové situaci připustí růst penzí jen o zákonnou valorizaci 800 korun, jenže její úvahy Babiš neeviduje a nebere je vážně.

Proto se nelze divit, že momentálním výsledkem jenom těchto rozpočtových orgií je sekera 140 miliard korun. Rozhazovat peníze ovšem umí každý, na to člověku stačí základní vzdělání a notná porce otrlosti a cynismu, jelikož je zaděláváno na vážné problémy v nedaleké budoucnosti.

Vláda nechce šetřit

Tento vývoj je o to nebezpečnější, že vláda otevřeně oznamuje, že nebude šetřit. „Nehodlám zavádět škrty v době krize,“ prohlásila Schillerová a v tomto má plnou podporu ČSSD.

Ministryně se v Lidových novinách svěřila, že zatím neví, jak bude kompenzovat obří výpadky ve státním rozpočtu a zda vůbec. Naznačila jen, že se bude pokoušet uspořit na provozních nákladech v jednotkách miliard korun, což je v půlbilionovém schodku kapka v moři. Totéž prý bude požadovat po kolezích ve vládě, kde už v minulosti narazila. I dnes se většina ministrů nechala slyšet, že chce provozní výdaje naopak zvyšovat.

Rozhazovačnou euforii mohou podporovat jen nezodpovědné strany, kterým je ukradené, že svoje nástupce ženou na pokraj dluhové propasti. A ještě přitom fabrikují mediální iluze, které druhý den neplatí. Patnáctiprocentní daň z příjmu? Zapomeňte.