
Dvě jaderné mocnosti – Indie a Pákistán – jdou cestou eskalace a konfrontace. FOTO: AP / Muhammad Sajjad / Profimedia
FOTO: AP / Muhammad Sajjad / Profimedia

ANALÝZA / V noci na středu provedla Indie očekávané údery proti tomu, co označuje za teroristickou infrastrukturu v sousedním Pákistánu. Jedná se o vojenskou část reakce na teroristický útok v Pahalgamu, k němuž došlo přede dvěma týdny a podle Indie za ním stály pákistánské úřady. Pákistán nyní slibuje odvetu a některé kroky vyvolávají obavu z jejího možného rozsahu.
Při útoku teroristů v indické části Kašmíru zemřelo 22. dubna 25 Indů a jeden obyvatel Nepálu. Pachatelé převlečení do indických vojenských uniforem stříleli nic netušící turisty jako králíky, takřka polovina byla podle forenzních zpráv zabita ranou do hlavy z bezprostřední blízkosti.
Indie tvrdí, že více než polovina pachatelů útoku přišla z Pákistánu. Pokud po dvou týdnech pátrací akce nepřinesly zadržení ani jednoho z nich, lze předpokládat, že do Pákistánu také po činu odešli.
Indie nejprve reagovala sérií nevojenských opatření vůči sousedu, jemuž za útok připisuje odpovědnost. Největším kalibrem je vypovězení smlouvy o vodách řeky Indus z roku 1960, což může těžce poškodit pákistánské farmáře. Pákistán zase reagoval vypovězením mírové smlouvy ohledně sporného Kašmíru.
Islámábád na mezinárodní scéně bil na poplach a oficiálně očekával indický útok minulý pátek. Nakonec k němu došlo o několik dní později. Obecně vzato, akce sama není překvapivá.
Nějaký čas již přicházely snímky sestřelených indických průzkumných dronů a objevila se přinejmenším jedna oficiální zpráva o zajetí příslušníka pákistánských speciálních jednotek. Bylo zřejmé, že Nové Dillí sbírá informace o potenciálních cílech.
Co nakonec překvapilo, byl rozsah útoku, jakkoliv se zprávy o něm na obou stranách liší. Indie tvrdí, že zaútočila na teroristické objekty tří různých organizací na celkem devíti místech Kašmíru a Pákistánu, přičemž se vyhýbala instalacím pákistánských ozbrojených sil. Pákistán potvrdil útoky na šesti místech a zdůrazňuje zejména civilní oběti v mešitě v Bahavalpúru, kde se měl nacházet větší počet příbuzných šéfa teroristické skupiny Džajš-i-Muhammad Masúda Azhara.
Podle pákistánských zdrojů měl indický letecký útok 26 civilních obětí a dalších 46 bylo zraněno. Podle indických úřadů pákistánská dělostřelba zabila v noci na středu 10 indických civilistů.
Útok na ústředí teroristů v Bahavalpúru zasáhl území, které se nachází 100 kilometrů od hranice s Indií, a historicky vzato je bezprecedentní. V minulosti již Indie útočila na cíle pod pákistánskou kontrolou, ale vždy jen v několikakilometrové vzdálenosti od tzv. linie kontroly ve sporném Kašmíru.
Jak úspěšný byl indický útok?
Indie prezentuje noční akci jako naprostý úspěch. Pákistán však uvedl, že během ní sestřelil pět indických bojových letounů a jeden dron. Zdá se, že přinejmenším část pákistánských tvrzení se zakládá na pravdě.
Na sociálních sítích se sice objevily i záběry trosek „indického“ letounu JF-17 z výzbroje pákistánského letectva, který byl zničen při nehodě, leteckém souboji s Indy nebo „přátelskou“ palbou. Alespoň v jednom případě však publikované fotografie ukazují také zbytky pohonné jednotky moderního francouzského letounu Rafale z výzbroje indických sil.
Pákistánské nároky na sestřelení celkem tří Rafalů, jednoho Suchoje-30 a jednoho MiGu-29, jak je opakují třeba turecké zdroje, lze ovšem v tuto chvíli sotva označit za ověřené a důvěryhodné.
Je-li vodítkem pro interpretaci zatím dostupných údajů průběh předchozích střetů mezi oběma zeměmi, budiž řečeno, že od Kargilské války v roce 1999 Indie nasazuje francouzské letouny v protizemních rolích, zatímco ruské, jež se v těchto rolích osvědčily méně, jako stíhací krytí.
Pákistán se ještě před útokem v noci na středu chlubil, že s pomocí čínské technologie dokáže účinně rušit avioniku francouzských letounů v indických službách. Pokud by to byla pravda, jedná se o špatnou zprávu nejen pro Indii, ale také pro čerstvého majitele starších letounů Mirage-2000, tedy Ukrajinu. Neboť v rámci čínskoruského spojenectví se mohou tytéž prostředky, které obdržel Pákistán, objevit i na ukrajinské frontě.
Dalším tvrzením je, že se indické letouny měly údajně stát obětí čínského pozemního systému protivzdušné obrany HQ-9/P v pákistánských službách. Jedná se o produkt čínského vývoje původně ruského systému S-300. Jestliže izraelské letectvo snadno rušilo ruské systémy protivzdušné obrany působící za Asada nad Sýrií, čínská varianta S-300 by mohla pro západní letouny představovat tvrdší oříšek.
Bude Pákistán usilovat o rozsáhlou odvetu?
Ve středu večer začaly pákistánské centrální nemocnice povolávat lékaře z dovolených. Podobná opatření nebývají běžná v situaci, kdy se počítá s omezenou vojenskou operací. Na druhé straně indické zdroje tvrdí, že extrémně úspěšný export dělostřelecké munice na Ukrajinu (zprostředkovaný Brity) údajně zanechal pákistánské pozemní síly ve stavu, kdy by nedokázaly vést konflikt vysoké intenzity déle než čtyři dny.
První reakce na indické nálety nicméně měla právě podobu pákistánské dělostřelecké palby na příhraniční oblasti v Indii. Ačkoliv kolem tzv. linie kontroly už několik dní probíhaly střety, omezovaly se zatím na palbu z ručních zbraní. To se evidentně změnilo.
Hlavní otázka zní, jakou podobu odvety za indický útok nyní Islámábád zvolí. A druhá, nikoliv nutně méně důležitá, se týká možnosti vyprovokování další indické protireakce, atd., až do rozpoutání širokého, nekontrolovaného ozbrojeného konfliktu. Pákistánské letectvo je ve srovnání s indickým početně slabší a oproti konkurentovi není z mezinárodních soutěží známo špičkovými piloty. Jestliže by se mělo stát nástrojem odpovědi na indický útok, reálně hrozí, že přitom utrpí ztráty mnohem závažnější, než o jakých hovoří zatím neověřené zprávy o zničených indických letounech.
Pokud by se Pákistán rozhodl spoléhat i nadále především na dělostřelectvo, nebude moci zasáhnout žádný důležitější cíl v hloubce indického území. Navíc zásoby munice mohou klesnout natolik, že se země stane silně zranitelnou potenciálním indickým pozemním protiútokem.
Konečně vojenské vedení indického rivala se také může rozhodnout pro nasazení balistických raket dlouhého doletu proti indickým vojenským cílům. Indie by nejspíše nedokázala rakety zničit, tak jako může zničit bojová letadla. Takový krok by však také byl inherentně eskalační a hrozilo by dokonce, že protistrana akci hned po zaměření startujících střel chybně vyhodnotí jako začátek jaderné výměny.
Až budeme vědět více o tom, jaké rozhodnutí ohledně odvetného úderu v Islámábádu přijali, budeme mít také jasněji ohledně možností udržení konfliktu pod kontrolou.