Momentální vyhrocená situace na rusko-ukrajinské hranici byla jedním z hlavních témat dvoudenního summitu Severoatlantické aliance v Lotyšsku, kde její generální tajemník Jens Stoltenberg varoval před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Největší zemi světa by to podle jeho slov mohlo stát vysokou cenu. Moskva naopak mluví o hrozbě západního útoku.

Situace na hranici Ukrajiny a Ruska nadále houstne, informoval o tom server Seznam Zprávy. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala se v pohraničí nachází přes 100 tisíc vojáků. Kromě vojáků je na místě možno sledovat i navyšující se počet vojenské infrastruktury včetně těžkých zbraní, dělostřelectva nebo bezpilotních letounů. Aktuální jednání Ruska podle Denyse Šmyhala souvisí s migrační krizí na hranici EU s Běloruskem.

Obavy NATO a západních států

Rostoucí počet vojenských kapacit na východní hranici Ukrajiny podle Rádia Svobodná Evropa znepokojuje i Severoatlantickou alianci. Ta chce podle svého šéfa Rusko od možného útoku odradit prostřednictvím ekonomických a politických sankcí. Ve hře je i otázka posílení vojenských kapacit ve východním křídle NATO. Členské státy se na tomto kroku ovšem zatím neshodly.

„Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny,“ řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož zatím není zcela jasné, co Rusko svým jednáním zamýšlí. V každém případě ale požaduje, aby byla Moskva ve svém jednání mnohem více transparentní a ustoupila od útočné rétoriky.

„Můžete diskutovat o tom, zda je pravděpodobnost invaze 20 procent nebo 80, na tom nezáleží. Musíme být připraveni na nejhorší,“ sdělil dále médiím Stoltenberg a poznamenal, že Západ již uvalil ekonomické, finanční a politické postihy vůči Rusku.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Česko. Nemocná země, kde umírají lidé kvůli ruským dezinformacím

Týdeník FORUM se logicky věnuje tomu, co nejvíce ovlivňuje naše životy – pandemii covidu-19. Podívali jsme se na to, jak…

Ukrajina ovšem i nadále požaduje, aby NATO představilo další protiruské sankce a kroky, které povedou k posílení vojenské spolupráce s Kyjevem. „Vyzveme spojence, aby zapojili Ukrajinu do sestavování odstrašovacího balíku,“ řekl podle agentury Reuters novinářům tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

K situaci se vyjádřil i americký ministr zahraniční Antony Blinken, jenž po jednání v Rize novinářům řekl, že jakákoliv obnovená agrese na Ukrajině by vyvolala „vážné následky“.

„Velmi nás znepokojují pohyby, které jsme viděli podél ukrajinských hranic. Víme, že Rusko často kombinuje tyto snahy s vnitřním úsilím o destabilizaci země. To je součást hry a my se na to díváme velmi pozorně,“ sdělil ministr zahraničí USA.

Západní spojenci se snaží ukázat Kremlu, že společně stojí za Ukrajinou. Prezident Putin na rétoriku Západu reaguje varováním před překročením tzv. červených linií.

Postoj Ruska

Vladimir Putin upozornil, že v případě, kdy členské státy NATO překročí ruské červené linie, bude to považovat za spouštěcí mechanismus k využití útočných raketových kapacit.

Putin současně v projevu na investičním fóru zopakoval obavy Moskvy ze západních vojenských cvičení poblíž ruských hranic. V návaznosti na to zmínil nedávná cvičení amerických vojáků v Černém moři.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová na Putinova slova reaguje odmítavě. Podle ní lze kterýkoliv z náznaků, že NATO provokuje Rusko, považovat za „zjevně zfalšovaný“.

„Jakákoliv akce Ruska s cílem podkopat svobodu a demokracii u našich partnerů by byla strategickou chybou,“ pokračuje ministryně.