Václav Klaus a Miloš Zeman se svatojiřskou stužkou, symbolem ruského imperialismu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Před dvěma lety touto dobou bylo asi dva týdny do ruské invaze na Ukrajinu. Média byla plná spekulací expertů i politiků, jestli k napadení Ukrajiny dojde a panovala značná nejistota. Někteří politici se ale vyjadřovali s jistotou, že ke vpádu nedojde.
Dne 13. února 2022 bezpečnostní analytik Lukáš Visingr pro iDnes.cz komentoval stahování personálu z americké ambasády. Přišlo mu to kontraproduktivní. „Moskva totiž mohla dospět k tomu, že evakuace značí, že Západ nebo dokonce Ukrajina ve skutečnosti připravuje vojenskou akci. Tato představa nemusí být úplně vymyšlená, jelikož na Ukrajině existují elementy, které by toho schopné byly,“ soudil Visingr „Ruský seznam požadavků je maximalistický, Západ nemůže splnit všechny. Zároveň ale bude muset respektovat, že Rusko jisté obavy a přání má,“ říkal dále.
„Rád bych se mýlil, ale obávám se, že k situaci dojde a vyhrotí se,” řekl v tom samém článku k hrozící invazi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Podle analytiků a tajných zpravodajských služeb, které tehdy (13. února) citoval server Forbes, se Rusko na invazi určitě chystá. K důvodům patřilo třeba to, že diplomatická jednání, která z obav vyvolávali západní politici, k ničemu nevedla. Už bylo jasné, že ruský parlament bude hlasovat o formálním uznání samozvaných separatistických republik. Moskva stahovala většinu svých zaměstnanců z ambasády v Kyjevě. Ruská armáda rozmístila na hranicích s Ukrajinou asi 95 ze 170 bojových útvarů a Rusko začátkem února výrazně zvýšilo počet letů z Ukrajiny zpět do vlasti. Ruské jednotky se ze svých základecn přemísťovaly do pohraničních oblastí a na cvičení v Bělorusku bylo nasazeno mnoho bitevních vrtulníků. Satelitní snímky ukazovaly, že Rusko zahájilo výstavbu polních nemocnic, které by zvládly tisíce zraněných.
Jiří Paroubek, bývalý předseda ČSSD a strany LEV 21, považoval představu invaze za nesmyslnou.
„Stále opakovaná tvrzení o přibližující se ruské invazi na Ukrajinu už část politických elit a komentátorů bere jako axiom. Tedy jako věc, o které se již nediskutuje. Pokud je na rusko-ukrajinské hranici z ruské strany umístěno cca 100 tisíc vojáků, stačilo by to možná k podpoře ruských separatistů v quasistátech, které si vytvořili na východě Ukrajiny, pokud by ukrajinská armáda chtěla tato území znovu přivtělit k Ukrajině. Ale zcela nepochybně by nestačila na masivní invazi na Ukrajinu anebo dokonce k obsazení klíčových center této země,“ tvrdil Paroubek na svém blogu na Aktuálně.cz 26. ledna 2022.
Exprezident Václav Klaus ještě 23. února nepovažoval přesun ruských jednotek na východní Ukrajinu ovládanou proruskými separatisty za invazi. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. To už bylo poté, co Putin podepsal výnosy uznávající nezávislost obou separatistických útvarů.
„Dokazuje to totální frustraci Ruska, že s nim Západ nemluví a vnímá jej jako podřadný postkomunistický stát. Rusko se neodváží smířit s rolí otloukánka, který nesmí nic říct, a doufá, že to povede k vážnějším jednáním,“ řekl Klaus ve vysílání CNN Prima NEWS. Zároveň Klaus odmítal, že by šlo o invazi.
„Chci protestovat proti slovu invaze. Nemyslím, že to je v tomto případě adekvátní slovo. Není to invaze. Je to podivná invaze bez oběti a výstřelu. Už osm let na území proruských separatistů nevstoupil žádný ukrajinský politik či voják,“ řekl Klaus.
O den později již reagoval,na nový vývoj.
„Radikální zvrat, který nastal dnes ráno, nás nejen překvapil, ale i šokoval. Napadení suverénní země je neakceptovatelné a je potřeba jej odsoudit. Očekávali jsme rozumné chování Ruska, bohužel k němu nedošlo,“ napsal ve svém prohlášení.
„Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ řekl v rozhovoru pro Mf Dnes 17. února tehdejší prezident Miloš Zeman. „Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No a třetí je teď,“ dodal.
Předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná nepovažovala koncentraci ruských vojsk na ukrajinské hranici za známku nějaké hrozby.
„Nerada bych, abychom se zabývali tím, že na vlastním území někdo koná vojenská cvičení,“ komentovala 6. února 2022 ruské rozmístění sta tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou a třiceti tisíc v Bělorusku.
„Vláda Petra Fialy a tajné služby USA i dalších zemí NATO podněcují konflikt Ruska s Ukrajinou. Hnutí SPD považuje současné dění na Ukrajině za důsledek tlaku zpravodajských služeb pod taktovkou USA, Velké Británie a některých států NATO, které se snaží rozpoutat válečný konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou,“ napsal na Facebook Okamura. Příspěvek je dnes už nedostupný.
Poslanec SPD Jiří Kobza se v první reakci ještě vyjádřil proti narušení mezinárodně uznaných hranic.
„My se domníváme, že jakékoliv porušení suverenity a integrity státních hranic je porušením mezinárodního práva a tento princip prostě platí. Státní hranice by se neměly narušovat,“ řekl Kobza ve sněmovně.
Hrozbu invaze ale zpochybňovali nejen politici.
„Pravděpodobnost, že Rusko vtrhne na Ukrajinu, je v řádu promile,“ řekl 16. února 2022 v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Jan Rychlík, odborník na moderní dějiny slovanských národů a spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny. „Invaze by se Rusku nevyplatila. Ukrajina má výrazně kvalitnější armádu než v roce 2014, velké ztráty na životech by byly i na ruské straně. Ale především: Co po invazi? Rusko by muselo udržovat okupaci západní části země. A to by bylo ekonomicky stravující,“ dodal ještě.
Když k invazi nakonec došlo a nebyla úspěšná, komentátoři se zaměřili na to, zda je Putin skutečně tak racionální vůdce a stratég, jak se to celé roky popisovalo. Shoda panovala především v tom, že Putin neodhadl reakci Západu, schopnost Ukrajiny se bránit a neznal skutečný stav a možnosti ruských ozbrojených sil.
