Deník FORUM 24 připravil anketu pro kandidáty na post předsedy vlády zaměřenou na Evropskou unii a její budoucnost. Právě zakotvení České republiky v rodině západních demokratických států je zásadní otázkou nadcházejících voleb do poslanecké sněmovny, kdy budou voliči rozhodovat, kdo se stane premiérem. Jako první na naše otázky odpovídal předseda Pirátské strany a lídr koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš. V odpovědi na otázku, jak hlasoval v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2003, předseda Pirátské strany přiznal, že hlasoval proti. Svůj názor ale od té doby změnil.

Jste pro zavedení eura? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

V tomto volebním období podporujeme stabilizaci kurzu koruny vůči euru skrze vstup do systému ERM 2, což výrazně pomůže našim exportérům a sníží úroky ze státního dluhu. O případném přijetí eura se rozhodne až v delším horizontu. Před přijetím eura je třeba zavést jasná evropská pravidla pro bankroty států a bank, společná pravidla pro státní rozpočty států eurozóny, stabilizační mechanismus zohledňující pozici ekonomicky slabších států a stabilizovat evropský bankovní sektor.

Dále čtěte

Babišův Agrofert inzeruje v Babišových novinách. Blázinec pokračuje

Holding Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše, má tak trochu problém. Ukázalo se totiž, že Evropská komise…

Jste pro vznik společné evropské armády?

Podporujeme prohloubení evropské spolupráce v oblasti obrany, jako jsou např. projekty v rámci PESCO. Konkrétní podoba toho, kam by taková spolupráce měla dospět, je však zatím předmětem diskuse. Chceme bezpečnostně sebevědomou Evropu, která se dokáže postavit za své členy ve všech formách případných mezinárodních konfliktů.

Jste zastáncem větší integrace EU? Pokud ano, jak by měla vypadat?

Uvědomujeme si nutnost reformy institucí EU, která by posílila demokratické principy EU a přiblížila Unii občanům. Řešením není vícerychlostní Evropa, která by spíše rozdělovala, ale konsenzus o dalším společném směřování založeném na prohlubování vnitřního trhu EU, nikoliv omezování stávajících svobod. Budeme usilovat o to, aby Evropský parlament získal právo navrhovat legislativu. Chceme rozšířit oblasti, kde budou parlament a rada rozhodovat společně. Ve světle vývoje posledních let se jako zásadní ukazuje též otázka společné evropské obrany.

Jak jste hlasoval v referendu o vstupu do Evropské unie? Měnil byste dnes nějak své stanovisko?

Dnes jsem rád, že většina lidí hlasovala pro vstup. Já jsem nicméně před sedmnácti lety, tj. v roce 2004, hlasoval proti. Tento postoj bych dnes změnil, protože pozdější vývoj ukázal, že členství v Unii přináší mnoho výhod, ať už v oblasti financí a výrazného zvýšení životní úrovně, tak i v silnějším diplomatickém zastoupení. Nezastupitelnou rolí se stala i ochrana spotřebitele či kroky v oblasti digitálního světa zejména směrem k řešení nakládání s daty, či koordinace v řadě společných aktivit v covid krizi v posledním roce. Tehdy mě negativně ovlivnila i nevyvážená informační kampaň předkládaná občanům. 

Je podle vás chybou, že se nekonalo referendum o vstupu do NATO?

Není. ČR vstoupila do NATO v roce 1999 a na vyjednávání vstupu se podíleli zvolení představitelé tehdejší politické reprezentace Václav Klaus i Miloš Zeman. Premiér Václav Klaus i prezident Václav Havel konání referenda odmítli s tím, že se jedná o mezinárodní smlouvu. Podle názorů právních expertů je o referendu třeba uvažovat tam, kde dochází k omezení suverenity, případně předání její části na vyšší úroveň. V případě NATO však nejde o ztrátu suverenity, neboť aliance není nadnárodní institucí, jíž by se předávaly pravomoci, ale aliancí, ve které se rozhoduje konsenzem. Právě konsenzuální rozhodování a právo veta stavějí i nejmenší členský stát alespoň formálně na roveň velmocí.