Od samotného počátku agrese Hamásu proti Izraeli zdůrazňoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potřebu, aby napadená země nezůstala ve svém boji proti teroristům sama. Nabídl Izraeli, že by ho v rámci projevu ukrajinské solidarity navštívil, země mu však dala na srozuměnou, že na podobnou návštěvu není ta správná chvíle.

Státníci z celého demokratického světa reagovali bezprostředně po útocích Hamásu na izraelské civilisty. Byl mezi nimi také ukrajinský prezident Zelenskyj, který nemohl nezmínit paralely mezi svou zemí a židovským státem.

„My na Ukrajině máme zvláštní pocity ohledně toho, co se stalo. Tisíce raket na izraelské obloze, lidé vraždění na ulicích, prostřílená auta civilistů, ponižování rukojmích. Naše pozice musí být naprosto jasná. Každý, kdo kdekoli na planetě působí teror a smrt, musí být pohnán ke zodpovědnosti,“ řekl ukrajinský prezident bezprostředně po útocích ze 7. října. Dodal, že Izrael má právo bránit se proti teroru stejně jako každý jiný stát a že je životně důležité, aby celý svět odpovídal na teror jednotným a principiálním způsobem.

Nedlouho poté vyzval ukrajinský prezident světové vůdce, aby Izrael navštívili v rámci projevu solidarity s jeho lidem a odradili jiné národy od další agrese s tím, že to může pomoci zachránit Izraelce. Do Izraele skutečně zamířili četní státníci, americký ministr zahraničí Blinken, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý spolkový kancléř Olaf Scholz, americký prezident Joe Biden a jako vůbec první představitel zahraniční země i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Dále čtěte

Zeman končí. Jeho éra je lemována vážnými omyly a zkrachovalými plány

Miloš Zeman nastavil laťku výkonu funkce hlavy státu tak nízko, že bude těžké ji překonat (podlézt). Mohlo se to podařit…

Rovněž Ukrajinci začali vyjednávat o tom, zda do Izraele může přijet jejich prezident. Nečekalo je však vřelé přijetí. Původní zprávy hovořily přímo o tom, že izraelská strana nabídku odmítla, skutečné vyjádření bylo však podle všeho mírnější.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl podle agentury Interfax, že o odmítnutí nešlo. „Necítíme se odmítnutí. Probírali jsme s nimi návštěvu bezprostředně po útoku Hamásu a řekli nám, že bude potřeba chvíli počkat. Izrael v té době nečekal žádné zahraniční představitele, nyní však nadešla jiná fáze,“ vysvětlil.

Zelenskyj měl původně v úmyslu navštívit Izrael v návaznosti na jiné zahraniční cesty, vzhledem ke svému nabitému itineráři a zvýšené potřebě jeho přítomnosti ve válkou stíhané domovině. Z návštěvy, která by probíhala v souběhu s návštěvou amerického ministra zahraničí Blinkena, však sešlo.

Ukrajina ve stínu Izraele?

Ukrajina sice podpořila Izrael hned po útoku Hamásu, Zelenskyj se ale již v úterý svěřil se svými obavami, že by rozvoj konfliktu na Blízkém východě mohl ohrozit jeho zemi tím, že se pozornost světové veřejnosti odvrátí od války na Ukrajině. Tragédie zasahující Ukrajinu a Izrael jsou podle něj odlišné, ale obě stejně naléhavé, řekl. Obavy, že by dlouhotrvající konflikt mezi Izraelem a Palestinou mohl narušit ochotu Západu dodávat Ukrajině zbraně, vyjádřil také šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Naopak americký prezident Biden se nechal slyšet, že Američané jsou připraveni podporovat Ukrajinu a také Izrael, aniž by tím ohrozili svou vlastní bezpečnost. V nedávném rozhovoru pro televizi CBS se v tomto směru vyjádřil jednoznačně na otázku, zda podpora obou zemí nenaruší americkou obranu. „Jsme Spojené státy americké, proboha, nejmocnější národ v historii – ne na světě – v historii světa,“ prohlásil. „Můžeme se postarat o obě dvě země a zároveň si uchovat naši celkovou mezinárodní obranu,“ dodal americký prezident s tím, že kdyby Amerika nechala Putinovi v Evropě volnou ruku, skončilo by to masivní evropskou válkou, do které by Spojené státy stejně byly zataženy, stejně jako v předchozích případech.

Zelenskyj navštívil Izrael v březnu 2022 a promluvil také v tamním parlamentu Knesetu. Ve svém projevu srovnával situaci Ukrajinců čelících ruské genocidní agresi se situací Židů za druhé světové války. Apeloval na větší zapojení Izraele do pomoci své napadené zemi. Jeho projev se shledal se smíšenými reakcemi. Odmítavý byl i postoj Izraele k žádostem Ukrajiny o poskytnutí systému protiletecké obrany Iron Dome. Izrael poskytuje Ukrajině až na výjimky (helmy, neprůstřelné vesty) nadále jen humanitární, nikoliv vojenskou podporu.

Podle některých názorů je izraelská podpora Ukrajině podřízena nutnosti kooperovat s Ruskem, které udržuje na Blízkém východě svou vojenskou přítomnost a které mj. toleruje preventivní letecké údery Izraele na vojenská zařízení v Íránu i v Sýrii.