Izrael by v důsledku vyjednávání o příměří a rukojmích mohl ztratit kontrolu nad probíhající válkou, uvedl vojenský analytik a profesor na King’s College v Londýně Michael Clarke. Čím déle bude podle něj příměří trvat, tím větší bude tlak na válečný kabinet v Tel Avivu.

Podle profesora Michaela Clarka bude další fáze izraelské ofenzívy mnohem obtížnější než cokoli, co doposud Izraelské obranné síly podnikly. „Izrael čelí skutečným problémům. Dohoda o rukojmích je skvělá, ale vojensky je staví na zadní nohu,“ popsal Clarke s tím, že pauzy jsou sice z nejrůznějších humanitárních důvodů potřebné, ale ve skutečnosti jsou v rozporu s vojenskou logikou a strategií.

Dále čtěte

Třetí den příměří přinesl nečekané propuštění mladého Rusa

Vzhledem k obstrukcím, které Hamas dělal v sobotu, očekávaly se v neděli minimálně stejné problémy. Červený kříž již brzy odpoledne sděluje, že není…

„Pro Izrael může být docela obtížné po této pauze vrátit ofenzívu zpět na trať,“ popsal své obavy pro server Sky News. Po ukončení dočasného příměří má údajně Izrael v úmyslu přesunout se na jih Pásma Gazy. Analytik upozornil na to, že se bude potýkat s hustotou obyvatelstva 9000 lidí na kilometr čtvereční, což je pro porovnání o 40 procent více než v Londýně. „Nelze se jen tak zatoulat na jih se třemi nebo čtyřmi obrněnými divizemi a dělat to, co jste dělali na severu,“ řekl s tím, že na jihu je zkrátka příliš mnoho lidí a Izrael je neodsune z cesty.

Clarke ve své analýze pro The Times blíže rozebral situaci s vyjednáváním o příměří. Izraelský válečný kabinet je totiž podle něj kvůli propuštění rukojmích pod tlakem, a to jak ze strany vnitrostátní, tak zahraničních mocností, například Spojených států amerických, které jsou k agresivní válce jako ke strategii k přivedení zajatců skeptické. A tento tlak se s vyjednáváním o prodloužení příměří zvyšuje.

Pokud by ovšem devítidenní příměří vyústilo v propuštění přibližně dalších 100 z přibližně 230 zajatců držených Hamásem, mohlo by to podle Clarka částečně zmírnit hněv, který, jak se zdá, mnozí Izraelci chovají vůči premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, jehož bezpečnostní politika se zdá být v troskách, uvedl analytik.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Co se týče vztahu palestinsko-teroristického hnutí Hamás a Palestinců, podle Clarka hněv vůči hnutí v Pásmu Gazy roste. Přiblížil, že už před vypuknutím války 67 procent obyvatel Gazy nevěřilo, že by mělo hnutí Hamás dobré úmysly, ale Palestinská samospráva na Západním břehu byla ještě méně populární. „Vůdci Hamásu žijí v Kataru, někteří z nich žijí v Bejrútu,“ podotkl. „Obyvatelé Gazy jsou velmi naštvaní, vždy byli na Hamás pěkně naštvaní, protože bojovníci Hamásu, teroristé Hamásu, byli v tunelech, aby byli v bezpečí, zatímco oni trpěli,“ dodal.

Izraeli palestinská nespokojenost a špatné řízení 20 nebo 30 let vyhovovaly, protože mu to vzhledem k povaze Hamásu umožňovalo držet si od odstup. Clarke vysvětlil, že Izrael vlastně neměl s kým vyjednávat.