Izraelský velvyslanec: Ať se prezidentem USA stane kdokoli, budeme mít v Bílém domě dobrého přítele

Alena Spálenská

Izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron | FOTO: Alena Spálenská

Izraelský velvyslanec Daniel Meron je dalším ambasadorem, se kterým hovořil deník FORUM 24. Právě Izrael je velmi blízkým spojencem České republiky a v obou zemích se podobně vyvíjela druhá vlna koronavirové pandemie. Tématem rozhovoru ale byly i složitosti vztahů s Evropskou unií nebo to, co bude pro Izrael znamenat výsledek amerických voleb.

Jak byste popsal česko-izraelské vztahy?

Řekl bych, že vztahy mezi našimi zeměmi jsou skvělé. Česká republika je dlouhodobě jedním z nejlepších přátel Izraele z celé Evropy. Mohu dosvědčit, že se to projevuje v mnoha ohledech. Nejen že jsou si blízké naše vlády, ale obecně občané. Pociťuji to i při svých cestách po Česku, lidé jsou Izraeli nakloněni. A když jako Čech pojedete do Izraele, budete se cítit stejně.

Alena Spálenská

Jak se vztahy změnily od roku 1989?

Historicky to byl Václav Havel, který v roce 1990 řekl, že vztahy s Izraelem budou vždy jedinečné. Zdůrazňoval to nejen slovy, ale také svými činy. V Izraeli byl třikrát a Izraelci jej milovali, znali ho jako jednoho z největších bojovníků za svobodu 20. století. Od té doby jsme se snažili do našich dobrých vztahů přidat i moderní prvky. Stály na historických základech už od Tomáše Garrigua Masaryka, ale po 2. světové válce, od vzniku Izraele v roce 1948, tu žádné vztahy nebyly až do roku 1990. V roce 1990 jsme se vzájemně našli, letos slavíme třicet let od obnovení diplomatických vztahů. V mnoha oblastech vidíme velmi dobrou, produktivní a vážnou spolupráci, která je dobrá pro obě strany.

V čem například?

Dám vám hned několik příkladů. Tím prvním je vodohospodářství a zemědělství. Izrael je velmi suchá země, ale máme ty nejlepší technologie na světě, abychom tuto situaci byli schopni řešit. V současné době tak s vodou nemáme žádné problémy. Nemáme jí nedostatek. Je to díky technologiím, díky managementu, díky tomu, že jsme schopni brát vodu z moře a odsolovat ji.

archiv velvyslanectví

Podzemní vodu, která obsahuje příliš soli, jsme schopni změnit na vodu pitnou. Bereme již použitou, tzv. šedou vodu a efektivně ji čistíme a používáme znovu a znovu například v zemědělství. O těchto metodách nyní mluvíme s našimi českými přáteli ve vládě i v průmyslu a předáváme jim naše zkušenosti, protože v předchozích letech jste začali suchem velmi trpět. Hlavně na Moravě jsme se s ohledem na ubývající vodu, což má velký dopad nejen na zemědělství, ale třeba i na jezera, řeky a rybníky, zapojili do pomoci s využíváním nových technologií.

Dalším odvětvím je kybernetika. Obě země jsou velmi pokročilé ve vývoji kybernetických systémů. Vyměňujeme si zkušenosti, a to zejména v oblasti hi-tech. Velmi blízce spolupracujeme například s ČVUT, ale i s dalšími univerzitami. V Izraeli v této oblasti pracuje asi nejvíce lidí, snad jen možná San Francisco by bylo před námi. Velmi jsme se v tom posunuli a stejně tak Česká republika. Spolupracujeme například se společností Social Bakers, její ředitel je můj přítel. Také se Škodou Auto rozvíjíme projekty, například digilab, který funguje v Praze, a byla otevřena i pobočka v Tel Avivu.

Alena Spálenská

Izraelský velvyslanec Daniel Meron

Jmenoval bych také zdravotnictví. Jsem šťastný, že vám mohu říci, že izraelští a čeští lékaři velmi úzce spolupracují dlouhodobě, ale zvláště v těchto dnech v době koronavirové pandemie se kooperace ještě zintenzivnila. S nemocnicí IKEM se podílíme na transplantaci ledvin. Do České republiky byly přivezeny ledviny z Izraele a české do Izraele. Poprvé se to podařilo v loňském roce, podruhé v těchto dnech. Jde o to, že existují lidé, kteří potřebovali transplantaci od člověka, který byl právě z Izraele. Podařilo se efektivní propojení a společně zachraňujeme životy. Nikdy jsme to neudělali s žádnou jinou zemí světa, jen s Českem.

Zmínil jste, že Česká republika je pro Izrael jedním z nejbližších přátel z celé Evropy. Jaké jsou obecně vaše vztahy s Evropskou unií?

Neustále se snažíme naše vztahy zlepšovat. Je to náš nejdůležitější obchodní partner. Máme se všemi zeměmi v Evropě dobré vztahy, ale někdy se objevují politické snahy tlačit na Brusel v některých otázkách našich vzájemných vztahů. Máme velmi dobrou spolupráci v celé řadě oblastí. Evropská unie v současné době vynaložila mnoho peněz pro firmy, které se snaží hledat řešení problému s covidem. Nedávno jsem viděl jejich seznam a v prvních deseti nebo patnácti z nich, takových, kterým EU dá stovky milionů eur, jsou tři izraelské.

Neříkám, že je všechno skvělé. Některé státy ze sedmadvacítky čas od času rozvíjejí různé úvahy o tom, že by se nemělo s Izraelem tolik spolupracovat, ale díky zemím, jako je Česká republika, dává EU najevo: Dejme politiku stranou a dívejme se na Izrael jako na dobrého partnera.

Jedním z politických témat bylo označování výrobků z izraelských osad. Je tento problém již vyřešen? Jak se na to díváte?

To je jeden z příkladů politiky, o které mluvím. Aplikování politických ohledů na obchodní vztahy je chyba. Mohu uvést mnoho příkladů zemí, které opravdu porušují lidská práva, a nikdo nemluví o žádných krocích proti nim. Ale Izrael je snadný cíl. Když se podíváme na OSN, je tu každý rok dvacet rezolucí, které se týkají výlučně Izraele. Podívejme se na to, jak vypadají lidská práva v Sýrii, v Íránu, na mnoha dalších místech. A oni se zaměřují na Izrael daleko více než na jakoukoli další zemi. Je to směšné a občas se to děje i v EU. 

Alena Spálenská

A co Spojené státy? Ty jsou velkým spojencem Izraele.

Řekl bych, že USA jsou nejbližším spojencem Izraele. Nevím, kde bychom byli bez nich. Vždy za námi stály, když jsme byli v ohrožení. My žijeme v nebezpečné oblasti. Nechceme být za každou cenu vojensky silní, ale musíme být, abychom přežili. A díky Spojeným státům máme nejlepší letadla a zbraně, které nás ochrání. A i politicky nám USA velmi pomáhají. Příkladem je rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa přesunout americkou ambasádu do Jeruzaléma. To dokazuje, že USA uznávají naše hlavní město.

Co očekáváte od amerických prezidentských voleb?

Samozřejmě nikdo neví, co se ve volbách stane, je to otevřené. Ale mohu vám říci, že kdokoli se stane prezidentem, Izrael bude mít v Bílém domě dobrého přítele.

Vývoj koronavirové pandemie v Izraeli byl dost podobný tomu, jak se situace nyní vyvíjí v Česku. Jak to vypadá dnes?

Jsem rád, že vám mohu říci, že po třítýdenním lockdownu čísla dramaticky klesla. Byli jsme blízko k desetitisícům nakažených denně, byla to velmi vážná situace, a tak se vláda rozhodla k velmi přísným opatřením. Ale zabralo to. Otázkou je, jak to dlouhodobě udržet.

Proč si myslíte, že se vývoj v našich dvou zemích tolik podobá?

Myslím, že bohužel i v dalších zemích uvidíme podobná čísla. Podívejme se na Francii, na Itálii. Je pravda, že my jsme vysokých počtů nakažených dosáhli dříve než jiní, ale bohužel bych řekl, že se tak stane v mnoha dalších zemích. Do doby, než tu bude účinná vakcína, to musíme vydržet.

Rozhodnutí o restrikcích jsou pro vlády velmi složitá. Myslíte si, že se to projeví například v příštích volbách?

Nevím. Nejsem politický analytik. Ale mohu říci, že politickým lídrům nyní skutečně nezávidím. Je to téměř neřešitelná situace. Je jednoduché kritizovat, ale tady je nutné hledat vyváženost mezi udržením ekonomiky a ochranou zdraví. Já sám nevím, jaká je správná kombinace.

Je podle vás bez ohledu na pandemii Izrael momentálně bezpečné místo?

Velmi. Před začátkem pandemie jsme zaznamenali nárůst počtu turistů z České republiky, myslím, že v loňském roce to bylo kolem 25 tisíc. Češi rádi jezdí do Izraele! Je to malá země, ale jedinečná. Ale musím říci, že i Izraelci milují Česko, za normálních okolností slyšíte na Václavském náměstí pořád hebrejštinu. Praha je pro Izraelce číslo jedna. A jestli je u nás bezpečno? Jistě. Ano, když pojedete na Golanské výšiny na hranice se Sýrií, možná tam bezpečno nebude. Ale tam nepojedete. Když pojedete na hranici v Gaze, kam občas dopadají rakety Hamásu, ano, to je nebezpečné. Ale tam nepojedete. To není místo pro turisty. 

ČTK

Zmiňujete Gazu – jaká je situace lidí, kteří tam žijí?

V roce 2006 Izrael opustil pásmo Gazy a dali jsme ho Palestincům s tím, aby si zde dělali, co umějí. Po roce místo ovládl Hamás a velmi brutálně se zbavili Fatahu. Od té doby je tu prostě teror. Lidé tady trpí, je to chudé místo a je potřeba s ním něco udělat, ale rozhodně to není ostřelování Izraele. Jenže jejich cílem je zničení Izraele. My však neodejdeme. Lidé, kteří žijí v blízkosti Gazy, jsou v neustálém ohrožení. Před rokem a půl místo navštívil váš prezident a zasadil strom jen sto metrů od hranice tam, kam dopadla raketa. A viděl tunel, kterým se dostali do blízké vesnice, kibucu. Je to velmi nebezpečné žít na tomto místě a každý, kdo zde zůstává, je velmi statečný.

Vidíte nějaké řešení?

Chceme mír s Palestinci. Jenže oni chtějí jejich vlastní mír a odmítají si sednout ke stolu a jednat. Prezident Trump nabídl mírový plán, my jsme ho přijali a posouváme se vpřed a podepsali jsme dohody s dalšími zeměmi. Palestinci prohrávají, protože nejdou k jednacímu stolu. Spojené arabské emiráty právě podepsaly s Izraelem dohodu o výměně informací.

Takže můžeme říci, že míč je na palestinské straně?

Ano, jednoznačně.

Byl jste v Praze během jarní karantény?

Ano.

A jak jste se tady cítil?

Lockdown v Praze byl mnohem lepší než ten v Izraeli, bylo totiž možné chodit do přírody. Bydlím v Praze 6, a tak jsem mohl jít do Stromovky nebo na Letnou. Je skvělé, když tohle můžete. Bohužel stále není možné plně vykonávat diplomatickou práci a vídat se s lidmi, propojovat je. To mě frustruje. Ale hledáme i jiné cesty. V den, kdy jste slavili svátek 28. října, jsme chtěli České republice popřát všechno nejlepší. Nemohli jsme to udělat osobně. Vytvořili jsme proto dva plakáty, jeden byl umístěn na velvyslanectví a druhý u Pražského hradu. Bylo tam napsáno: „Milá Česká republiko, krásný 28. říjen. Tvůj přítel Izrael.“ Chceme, aby i v těchto těžkých časech lidé věděli, že na ně myslíme. Děláme i nějaké humanitární kroky, darovali jsme krev Všeobecné fakultní nemocnici a na covidové oddělení věnujeme transplantační jednotku. Židovské komunitě jsme dodali ochranné prostředky.

A poslední otázka – co máte rád na České republice?

Mám rád místní lidi. Jsou velmi upřímní a dobří. Přirozeně. Nejsou namyšlení a rádi si užívají života. A mám moc rád tuhle zemi, velmi mě překvapila, když jsem sem přijel. Hodně vyjíždím z Prahy. Moc se mi líbí Šumava, například Čertova stěna. Byl jsem v Železné Rudě, miluji Český ráj, kde jsem navštívil hrad Trosky. Byl jsem v Jeseníkách ve vesnici Osoblaha na hranicích s Polskem. Zde je nejstarší židovský hřbitov v Česku. Byl jsem také v Třebíči na Vysočině, která je taktéž moc krásná. Až se vrátím do Izraele, budu mít mnoho krásných vzpomínek.

archiv

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner