Andrej Babiš FOTO: Ray Baseley / se svolením autora
FOTO: Ray Baseley / se svolením autora
Andrej Babiš a jeho marketingoví specialisté se ve své předvolební knížce Sdílejte, než to zakážou! věnují i některým důležitým ekonomickým tématům, na která je dobré se podívat blíže. Ať už je to konsolidace veřejných financí, snižování daní a zvyšování důchodů, či dlouho plánovaná a stále odkládaná penzijní reforma. Nahlédnutí do Babišovy knihy ukazuje, že je schopný slíbit cokoli a stejně tak je připravený se chlubit vším, co se mu zrovna hodí a co má po ruce. Realita za tím ovšem pokulhává.
Babiš ve své knize slibuje restart České republiky, který mimo jiné popisuje takto: „Závěr je jasný. Spoustu věcí jsme rozjeli a chceme se jim věnovat dál. Musíme zkonsolidovat veřejné finance a dosáhnout výrazného snížení deficitu. Musíme zvýšit odolnost ekonomiky vůči krizím, mít dostatečné rezervy kritických zdrojů a připravit reakce na krizové scénáře. Musíme konečně změnit priority hospodářské politiky směrem k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, vedle aut podpořit i letecké a kosmické technologie, aerospace, nanotechnologie,“ vypočítává šéf hnutí ANO.
V podobném duchu Andrej Babiš pokračuje. „Musíme rozvinout strategické investice, zintenzivnit výstavbu silnic a dálnic, vysokorychlostní železnice. Musíme realizovat náš Národní investiční plán. Musíme mít odolnou a spolehlivou energetiku, rozvinout výstavbu spolehlivého jádra s dostatečnou rezervou výkonů. Musíme zajistit vyšší soběstačnost, zejména v potravinách. Chybí pracovní síly, musíme posílit technické vzdělání a přípravu řemeslníků, učňovské školy,“ zdůrazňuje premiér Babiš.
Musíme, musíme, musíme. Člověk si jen říká, co se dělo doteď, když toho stále ještě tolik musíme. Jestli Babiš spal a teprve teď se probudil, nebo zda jen oprášil, co říkal před volbami v roce 2017, a jenom recykluje, co už mnohokrát použil. Vždyť slibuje pořád to samé dokola, ale ve skutečnosti se nic neděje.
Kde jsou slibované vysokorychlostní železnice, kterých měl plnou pusu už několik let nazpět? S energetikou jsme na tom ještě hůře než před posledními volbami a v následujících letech budeme mít obrovský problém, protože jsme zkrátka zaspali. A co se týče konsolidace veřejných financí, tam se Babišova vláda vydala úplně opačnou cestou, než premiér píše ve své knížce, a naprosto je rozvrátila.
Vysněná penzijní reforma
A ohledně odvětví s vysokou přidanou hodnotou to je stále stejná obehraná písnička, kterou Babiš spouští, kdykoli k tomu dostane příležitost. Pomocí svého PR týmu se sice sem tam snaží prodat (případně si přivlastnit) nějaký ten úspěch, ale ve skutečnosti všechno jede ze setrvačnosti bez ohledu na něho a jeho veledůležitou vládu.
Typickou oblastí, se kterou se za uplynulé čtyři roky skoro nehnulo, je penzijní reforma. Babiš ve svém aktuálním spisku uvádí: „Musíme rozběhnout skutečnou důchodovou reformu, u které náš koaliční partner vůbec neřešil proveditelnost.“ To je opravdu hezké, ale jak se mohlo stát, že u něčeho tak zásadního, jako je penzijní reforma, si vláda a ministerský předseda nedokázali pohlídat její proveditelnost? O co jiného nakonec u reformy důchodů jde než právě o uskutečnitelnost takové reformy?
Také v předchozí Babišově knížce O čem sním, když náhodou spím najdeme moc pěkný popis toho, po jaké úpravě penzijního systému premiér Babiš údajně touží: „Stát může lidem garantovat solidní důchod, který zajistí živobytí, ale ne důchod královský. O ten se musí každý zdravý člověk postarat. Zavedeme penzijní systém, který bude fungovat jako skutečné pojištění. Ne že o polovinu peněz, které jsme odvedli, při výpočtu penze přijdeme. Možná máte taky kapitálovou životní pojistku. Platíte pojišťovně deset nebo dvacet let domluvenou částku a pak vám pojišťovna vyplatí cílovou sumu. Normální investice. Podobně bychom to udělali s důchody, ty by se samozřejmě vyplácely každý měsíc. Kdo třicet čtyřicet let platil slušné odvody, bude mít vysoký důchod až do smrti.“
Babišova kvadratura kruhu
Čtyři roky uplynuly, a nic z toho. Co si Babiš naopak pohlídal až moc, bylo zvyšování penzí, a to měrou vrchovatou. A vůbec mu nevadilo, že to šlo proti konsolidaci veřejných financí a výraznému snížení rozpočtového deficitu, které na jiném místě své knihy tolik vyzdvihuje. Krásně se na tom ukazuje, že předseda hnutí ANO nemá problém slíbit cokoli a dělat pak pravý opak.
„Rekordní důchody. V roce 2017 byl průměrný důchod 11 745 Kč, letos na konci března už 15 351 korun. Lidem nad 85 let jsme přidali tisícovku navíc a v prosinci 2020 dostal každý senior ještě 5000 korun. Průměrně jsme valorizovali důchody téměř o tisícovku každý rok. A v příštím roce důchodci dostanou průměrně 758 korun měsíčně navíc. Pro seniory nad 65 let jsme zavedli slevu 75 % na jízdném ve vlacích a autobusech,“ chvástá se Babiš ve své knize, přitom právě tím se vzdaluje konsolidaci veřejných financí a významnému snížení schodku státního rozpočtu, o které prý tak usiluje.
To se potom nelze divit rekordním deficitům, a to zvlášť když k tomu ještě přidáme další opatření, kterými se Babiš chlubí: „Nízké daně. Daně jsme snižovali. Za období mé vlády o 436 miliard korun. Všem zaměstnancům jsme snížili daň z příjmu na 15 %. To znamená vyšší mzdu o 7 %.“
Ostatně píše se to i na obálce knížky, kterou máme sdílet, než to prý zakážou: „Pro všechny Čechy zajistí vyšší platy, nižší daně a vysoké důchody.“ Ano, Andrej Babiš se tváří, že tohle všechno zařídí. A k tomu ještě nízké deficity a stabilní veřejné finance a udržitelný penzijní systém. Ve skutečnosti jdou však tyhle věci proti sobě. Jinak řečeno, předseda hnutí ANO tvrdí, že přijde s kvadraturou kruhu, což ovšem nemůže splnit, protože něco takového prostě neexistuje. Zvlášť v naší aktuální situaci, kdy jsou na tom veřejné finance Babišovou zásluhou tak bídně, jak jsou.
