Ukrajinský bezpilotní průzkumný letoun FOTO: Ministry of Defense of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Ministry of Defense of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Jak by to vypadalo, kdyby Rusko zaútočilo na Ukrajinu? To samozřejmě záleží na tom, jaký by byl cíl takového útoku. Zatím můžeme jen odhadovat, že kdyby k tomu došlo, Rusko by nejspíš nasadilo zdrcující síly.
Před více než 18 měsíci byl zveřejněn scénář, který jako součást válečného cvičení vypracovala americká analytická společnost Rand Corporation. Ačkoli se nejedná o komplexní analýzu, je to přehled ruských vojenských schopností na východní Ukrajině. Tam by se mohlo v příštích týdnech shromáždit až 175 000 ruských vojáků.
Podle tohoto scénáře, který zmiňuje stanice RFE/RL, to vypadalo takto: „Jednalo se o rozsáhlou ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, které se zúčastnilo přibližně 130 000 vojáků, především z 20. a 8. kombinované armády. Výsadkáři ze 76. a 98. výsadkové divize překročili ukrajinské hranice ze severu a zamířili k Charkovu. Z jihovýchodu se jednotky včetně 7. a 106. letecké útočné divize přesunuly, aby obsadily celou již částečně obsazenou Doněckou a Luhanskou oblast, a poté se přesunuly až na západ k předměstí Dněpru, dalšího velkého města. Nasazeny byly také menší jednotky speciálních operací – specnaz.“ Za cíl se považovalo „zabrání části Ukrajiny za účelem začlenění do Ruska“.
Tato zpráva a další vojenské analýzy zkoumaly ruskou operační taktiku, ale další otázkou je, jak dlouho by mohly ukrajinské ozbrojené síly vydržet proti větší a silnější vojenské síle, jakou je ta ruská.
„Hrozba trvá už osm let. Od roku 2014 jsme to nevyloučili. Tohle je válka, tohle je Rusko. Je třeba počítat s tím, že Rusko využije každé situace v každém okamžiku,“ řekl v rozhovoru pro RFE/RL generál Oleksandr Pavljuk, velitel Společných operačních sil bojujících proti separatistům.
Rok 2014, kdy vypukl konflikt na Donbasu a byl anektován Krym, ukázal slabý stav ukrajinské armády, která byla po léta podfinancována a zkorumpována. „Problémy se týkaly zastaralého vybavení, nového vybavení prodávaného za úplatky, důstojníků, kteří byli nuceni pokrýt své skromné platy externími obchodními smlouvami, a vozidel a vrtulníků, kterým chybělo palivo nebo náhradní díly.“
Od té doby se ukrajinská armáda zlepšila, ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak rozsáhlá ta zlepšení dosud byla. Ukrajina má stále zastaralou sovětskou výzbroj a vybavení a snaží se je modernizovat. Největším jednotlivým dodavatelem smrtících i nesmrtících zbraní se staly Spojené státy.
RFE/RL shrnuje: „Pomoc v celkové výši více než 2,5 miliardy dolarů zahrnuje například protiletadlové radary, bezpilotní letouny, neprůstřelné vesty, brýle pro noční vidění a ozbrojené hlídkové čluny. Zahrnovala také sofistikované protitankové střely Javelin, které by potenciálně poskytly ukrajinským jednotkám malou výhodu na bojišti proti ruským tankům. V listopadu dodaly Spojené státy přibližně 88 tun munice, včetně téměř tří desítek odpalovacích zařízení Javelin, a 180 raket. Nový obranný rozpočet, který Kongres schválil tento týden, zahrnuje 300 milionů dolarů na Iniciativu pro podporu bezpečnosti na Ukrajině.“
Spolu s dalšími důstojníky NATO se Spojené státy rovněž snaží zlepšit výcvik ukrajinských sil; v současné době je v zemi více než 150 vojáků z 53. pěší brigádní bojové skupiny Floridské národní gardy. Vzdušné síly země ovšem tvoří malé množství sovětských vrtulníků a stárnoucích stíhaček, jejichž účinnost je sporná. V případě nového velkého ruského vpádu by byly pravděpodobně rychle zlikvidovány, tvrdí odborníci.
„Rusové se toho naučili hodně. Rusové se hodně naučili ze svých operací v Sýrii, pokračovali v reformě své armády,“ řekl Alexander Vindman, bývalý důstojník americké armády, který působil jako ředitel pro evropské a ruské záležitosti v Radě Bílého domu pro národní bezpečnost. „Ukrajinci se naučili nesmírně mnoho, ale převaha je stále silně na straně Ruska.“
Jak dlouho by ukrajinské síly vydržely čelit ruské invazi? „Záleží na tom, co si představíte pod pojmem ‚vydržet‘,“ říká Tor Bukkvoll, vedoucí výzkumný pracovník norského výzkumného střediska pro obranu (Norwegian Defense Research Establishment). „Pokud myslíte odrazit, pak pravděpodobně velmi krátce, nebo vůbec ne. Pokud máte na mysli pokračovat v boji jako organizovaná síla, pak pravděpodobně dny nebo týdny (zde hádám).“ Podle něj se ukrajinské síly „podstatně zlepšily, a to i proto, že jejich stav v roce 2014 byl tak hrozný, že není třeba příliš mnoho, aby se zlepšily docela dost. Myslím, že jejich silnou stránkou jsou bojové zkušenosti, morálka a určitá modernizace výzbroje, a to i ze zahraničí. Jejich slabými stránkami se zdají být organizace, ztráta klíčového personálu a značné nedostatky v některých druzích výzbroje, jako je například protivzdušná obrana, elektronický boj a stíhací letouny“.
„Pokud se na to podíváte z ukrajinského pohledu, záleží na tom, kolik vojáků Rusko shromáždí a které oblasti se stanou cílem jeho operací,“ řekl ruské službě RFE/RL polský obranný analytik Konrad Muzyka. „Systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu, protitankové řízené střely, vše, co může zpomalit rychlost ruské ofenzívy – takové zbraně budou obzvláště užitečné.“ Podle něj je na světě jen několik zemí, které by mohly zastavit nápor ruské armády. V případě invaze by Ukrajina musela mobilizovat co nejvíce záložníků a pak by mohl nastat dlouhý a krvavý konflikt.
Rusko by zřejmě nasadilo tak velké síly, aby útok byl zničující. Může se ale také spokojit s nějakými částečnými územními zisky. „Menší síly ruských vojsk by mohly obsadit pás ukrajinského území podél Azovského moře, včetně velkého přístavního města Mariupol, čímž by vznikl ‚pozemní most‘ na Krym a bylo by možné na poloostrov přivádět vodu potrubím,“ uvádí RFE/RL. Voda totiž nyní na Krymu dost chybí, protože ji tam Ukrajina po anexi nedodává.
Přestože prakticky nikdo neočekává, že by ukrajinská armáda odolala plnému ruskému náporu, ukrajinští představitelé naznačili, že by se mohl zformovat odhodlaný partyzánský odpor. Pak by mohla nastat dlouhá partyzánská válka, bolestivá pro obě strany.
