Co hodlali prosadit představitelé koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými v oblasti školství? Oba politické subjekty se v této věci angažují, deník FORUM 24 shrnuje nejdůležitější body.

Koalice Pirátů a hnutí STAN ve čtvrtek představila své programové priority pro nadcházející volební v oblasti školství. Vyvrcholila tím série předvolebních tiskových konferencí, během nichž představovali jednotlivé části svého programu.

Podle člena sněmovního školského výboru Petra Gazdíka (STAN) je nutná proměna českého vzdělávacího systému, který není přizpůsoben potřebám technologických proměn, k nimž v průběhu času dochází. „Český vzdělávací systém nefunguje dobře jako sociální výtah, nedaří se na ty nejvyšší stupně vzdělávacího systému přivádět děti, jejichž rodiče nejsou vysokoškoláci. V tom zaostáváme za většinou vyspělých zemí,“ řekl. Chtěl by proto více propojovat zaměstnavatele se vzdělávacím systémem.

Jak uvádí PirSTAN ve svých programových prioritách, problém s tuzemským školským systémem souvisí i s nelibostí dětí školu navštěvovat. „Každé třetí dítě chodí do školy nerado. Výuka se nedostatečně soustředí na praktické využití znalostí. V některých předmětech se zaměřuje především na přípravu k testům. Převažuje výuka, při které jsou děti pasivními příjemci informací,“ vytýkají odborníci koalice, kde v rámci vládního týmu působí kromě poslance Gazdíka také pirátský místopředseda sněmovního školského výboru Lukáš Bartoň, senátor Mikuláš Bek či ostravská náměstkyně primátora pro školství a sport Andrea Hoffmannová.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Ta by se chtěla více zaměřit na podporu práce učitelů. „Speciální pedagog, školní psycholog a kariérní poradce by měli být součástí každé školy. To se bohužel neděje hlavně kvůli tomu, že financování těchto pozic není systémové. To je něco, co chceme změnit,“ uvedla Hoffmannová.

Důležitým bodem je taktéž myšlenka „nového typu střední školy“, která by měla kombinovat gymnázium a odborné vzdělání. Senátoru Bekovi se totiž nelíbí, že by měli žáci o své budoucnosti rozhodovat ještě na základní škole, kdy si některými rozhodnutími nemusí být jisti – bez možnosti změny.

„Umožní studentům, aby v průběhu studia na střední škole získali vstupní znalosti a dovednosti jak pro odbornou kariéru hned po střední škole, tak pro profese, které vyžadují další vzdělávání,“ popisuje.

Druhý koaliční subjekt SPOLU promlouvá o svém budoucím přístupu ke školskému systému skrze svůj plán programových priorit „Program pro zdravou rodinu“.

Školy v Česku by se i podle nich měly více přizpůsobit současné době. „Formální vzdělávání přestává stačit, naopak vyvstává potřeba celoživotního učení. Technologie přinesly revoluci, dnešní žáci je využívají odmalička, jsou adaptabilnější, otevřenější změnám a novým přístupům, ale vyžadují individuální pozornost, aby se naučili kriticky vyhodnocovat informace,“ stojí v programu koalice SPOLU. Vzdělání je podle nich největší investice do budoucnosti.

Jeho proměna by měla více souviset s kvalitou školství, která však u nás nejde ruku v ruce s větším financováním. „Finanční prostředky nejsou v oblasti školství samospasitelné. Jsme přesvědčeni, že kvalita je více než kvantita. Je tedy třeba sledovat klíčové gramotnosti, které potřebuje mladý člověk k životu ve 21. století. (…) Chceme se soustředit mimo jiné na kritické myšlení, finanční gramotnost a znalost moderních dějin. Nedílnou součástí musí být podpora odborného vzdělávání posílením prvků duálního systému postaveného na spolupráci škol s firemním a výrobním sektorem,“ prozradil lidovecký poslanec Marek Výborný.

Za koalici SPOLU působí jako odborník na tuto problematiku zároveň se senátorem Janem Grulichem (TOP 09), místopředsedou senátního výboru pro vzdělávání, a místopředsedou ODS Martinem Baxou. Společně se chtějí zaměřit na snížení celkového objemu učiva a podpořit kvalitu vzdělávání před kvantitou. Důležité je podle nich taktéž zaměřit se na regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání.

„Po reformě školství už nevolají jen odborníci a politici, ale především sami rodiče. Mnohdy investují velké částky nebo cestují mnoho kilometrů do kvalitních škol. Naším cílem by však mělo být, aby kvalitní škola byla ta nejbližší,“ poznamenal senátor Grulich.